Z deníku krasavice lázeňské: Šviháci lázeňští, kam jste se poděli?
K historkám lázeňským patří neodmyslitelně švihák lázeňský. Jak prdel na hrnec, abych tak lapidárně podotkla.
Celá léta jsem si myslela, že až jednou nastane ten správný čas a já započnu jezdit do lázní, budu mít co dělat nejen s procedurami, ale i se šviháky. Že je budu muset odhánět francouzskou holí, dotěry jedny.
Správný čas nastal a já se ocitla v lázních. Francouzské hole, pravda, nemám, neb nejsou mi zatím k chůzi zapotřebí, ale nejsou potřebné ani k odhánění šviháků lázeňských. Neboť vězte, že tento druh mužů, dříve běžný, prostě vyhynul!
V mých lázních je devadesát procent žen. Z těch zbylých deseti procent tvoří dobré tři čtvrtiny manželé přítomných klientek. No a ten zbytek…nestojí za řeč. Nestojí za laškovný pohled osamocené krasavice lázeňské, jakou jsem například já. Neboť pokud se vyskytne muž, jenž není doprovázen manželkou, pak má v bazénu na sobě růžové – RŮŽOVÉ – plavky a ručník o odstín tmavší. Uznejte, že takto vyzbrojený muž není tím pravým mužem pro mě. No, a když si ho představíte s koupací čepičkou lemovanou ozdobným okrajíčkem na plešaté kebulce, pochopíte, že si zde v lázních zoufám. Lázeňský švihák je vyhynulý druh…
Krom růžového kavalíra se zde ještě vyskytuje tvor sice pohlaví mužského, ale též zcela k nepotřebě. Vyznačuje se zoufalým pohledem, oděn v tepláky, jež smutně tahá za sebou, přišlapujíc si je kroksama z vietnamské tržnice.
Když jsem tak zmínila tu pokrývku hlavy, nezbytnou, aby vás pustili do bazénu; nejen růžový kavalír, ale my všichni, co se plácáme ve vyhřátém bazénu, jsme korunovaní touto hrůzou. Koupací čepička je něco, s čím se nikdy nesmířím. Je to pro mě zcela traumatická záležitost a nasazuju si ji s největším sebezapřením. Maličko mi pomáhá, že s nasazením čepičky odkládám brýle, a tudíž se nemohu spatřit v plné své kráse, ale já vím, že ostatní mě vidí. A vidí tvora, který má svou hřívu blond vlasů narvanou do plastové čepice, a že se z celkem normální osoby vyklubala larva. Ani to, že ostatní vypadají stejně blbě jako já, mi moc nepomáhá. Ono když si na pleš nasadíte čepici s krejzlíkem, tak to není taková tragédie, jako když do stejné parády narvete vlasy, co vám zakrývají mnohé nedostatky na kráse, jako je zelená pleť, vrásčitý krček a rohaté čelo. V momentě, kdy si nasazuju tenhle doplněk, stávám se menší a ještě menší, až bych byla nejradši nejmenší v celém bazénu. Krasavice lázeňská? Pchá! Taky vyhynula! Takže v bazénu jsme si všichni kvit. Nezvlčím. Nebudu mít totiž příležitost…
Psáno v listopadu 2015
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Zuzana Zajícová
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Ukázkový úvodní text článku
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Někdo klepe. Odkládám sklíčko s nachystanou a ještě…
Ukázkový úvodní text článku
Tyhle prázdniny si užiju. Tyhle prázdniny budou jiný. V …
Pardubice 1975. Husáka zvolili prezidentem a my maturujeme. V …
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
Je konec prosince 1944. Sníh pokrývá zem jako těžká přikrývka a…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
Dvakrát nadšená jsem z nich tedy nebyla, přesouvali se pomalu…
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok…
V televizi nejde momentálně nic zajímavého, politické zprávy…
Tento příběh mi vyprávěl můj manžel a natolik mě pobavil, že jej…
Malovat pozadí je totiž zodpovědná a důležitá práce, která si žádá…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
