V ČR se dle odborných odhadů onemocnění ledvin vyskytuje zhruba u každého desátého dospělého. Jenže řada pacientů o své diagnóze neví, protože počáteční stadia nemoci často probíhají bez zjevných příznaků. Možná si ani neuvědomujeme, že zima a s ní spojené změny chování mohou potenciálně ovlivnit funkci ledvin, zejména u osob s již existujícím onemocněním.

Chronické onemocnění ledvin (CKD) se v současnosti řadí mezi nejvýznamnější zdravotní hrozby 21. století. Odborníci upozorňují, že pokud nedojde ke změně přístupu k prevenci a včasnému záchytu onemocnění, může se CKD v následujících letech stát jednou z hlavních příčin předčasných úmrtí. To souvisí především s jeho úzkým propojením s klíčovými rizikovými faktory, mezi které patří diabetes mellitus, arteriální hypertenze, obezita a celkové stárnutí populace.

„Podle evropských dat se odhaduje, že značná část pacientů s chronickým onemocněním ledvin není zachycena včas, což výrazně snižuje možnost zpomalit průběh nemoci. Také u nás tento trend potvrzují data z klinické praxe – roste nejen počet pacientů s pokročilými stadii choroby, ale i počet těch, kteří musí podstoupit dialyzační léčbu nebo transplantaci ledviny,“ upozorňuje vedoucí oddělení Asistenční služby OZP MUDr. Jana Ježková.

Zima jako rizikové období pro ledviny

Zatímco letní měsíce jsou tradičně spojovány s rizikem dehydratace, zimní období může být pro ledviny zrádné z několika důvodů. Jedním z nich jsou vyšší nepozorované ztráty tekutin v přetopených interiérech, kde suchý vzduch vede k jejich zvýšenému úbytku, aniž by si toho člověk všiml. Při dlouhodobě nižším příjmu tekutin tak může narůstat riziko vzniku ledvinových kamenů nebo infekcí močových cest.

Dalšími faktory jsou změny chování typické pro zimní období – nižší pohybová aktivita, odlišné stravovací návyky, častější infekce močových cest podmíněné nepřímo chladem a v neposlední řadě také sezónní zvyšování krevního tlaku, které představuje další zátěž pro ledviny.

„Zahraniční studie z posledních let navíc potvrzují, že akutní poškození ledvin, ke kterému může docházet například v důsledku infekce nebo těžké dehydratace, může být spouštěčem chronického onemocnění ledvin, případně významným faktorem urychlujícím jeho dalšího zhoršování,“ vysvětluje MUDr. Ježková.

Pacient, který prodělal akutní selhání ledvin, má výrazně vyšší riziko, že se u něj v budoucnu rozvine chronické onemocnění ledvin. Naopak lidé s chronickým poškozením ledvin jsou výrazně citlivější na infekce, dehydrataci či nežádoucí působení některých léků. Právě proto je prevence a včasné zachycení změn funkce ledvin klíčové.

Posílení prevence: roli hrají i zdravotní pojišťovny

Na rostoucí zátěž reaguje také český zdravotní systém. Od 1. ledna 2026 mají všichni občané České republiky starší 50 let každé dva roky nárok na plně hrazené preventivní vyšetření funkce ledvin v rámci všeobecné preventivní prohlídky u svého registrujícího praktického lékaře. Vyšetření zahrnuje jednoduché laboratorní testy z krve a moči, které dokážou odhalit počínající poškození ledvin ještě ve fázi, kdy je možné průběh onemocnění výrazně zpomalit nebo stabilizovat.

Chronické onemocnění ledvin však není jedinou hrozbou pro naše ledviny. Významně roste také výskyt onkologických onemocnění.

„Onemocnění ledvin patří mezi nemoci, které dlouho nebolí a neupozorňují na sebe. Právě proto považujeme prevenci a pravidelné kontroly za naprosto zásadní, k čemuž naše klienty motivujeme programem STOP rakovině ledvin a břišních orgánů. Jedná se o ultrazvukové vyšetření břicha se zaměřením na ledviny a močové cesty, určené našim pojištěncům už od 40 let. Program mohou využít zdarma u našich smluvních poskytovatelů, nebo s příspěvkem až 1150 Kč. Doporučujeme ho absolvovat jednou za 2 roky,“ říká vedoucí oddělení preventivních programů zdravotní pojišťovny OZP Mgr. Věnceslava Šlechtová.

Jak můžeme chránit své ledviny zejména v zimě

Zdraví ledvin úzce souvisí s celkovým životním stylem a každodenními návyky. V zimních měsících bychom jim proto měli věnovat zvýšenou pozornost a myslet na prevenci i v období bez zjevných obtíží. I drobné změny v péči o zdraví mohou mít z dlouhodobého hlediska významný dopad.

„Zkuste pít pravidelně, zhruba 1,5–2 litry tekutin denně. Doporučení se vztahuje na zdravou dospělou populaci za běžných podmínek. Ideální je voda a neslazené nápoje, a to i bez pocitu žízně. Napít se až ve chvíli, kdy pocítíte žízeň, může být příliš pozdě – jde o signál zhoršené hydratace a s tím spojeného poklesu výkonnosti. Ztráta přibližně 2 % vody v těle může vést mimo jiné k únavě a zhoršenému soustředění. Přiměřená hydratace je důležitá také proto, že nedostatek tekutin může nepřímo oslabit obranyschopnost těla vůči patogenním mikroorganismům. Optimální je pít po menších dávkách, orientačně ne více než 200 ml najednou, aby nedocházelo k zbytečnému přetěžování organismu,“ doporučuje vedoucí Asistenční služby OZP MUDr. Jana Ježková.

Kromě pravidelného pitného režimu je pro zdraví ledvin důležité dbát na dostatek pohybu, omezit příjem soli a vysoce průmyslově zpracovaných potravin a chránit se před prochladnutím. Pokud se přesto objeví infekce močových cest, je namístě ji brát vážně a co nejdříve konzultovat zdravotní stav s lékařem.

A samozřejmě – myslete na pravidelné preventivní prohlídky, včetně screeningu funkce ledvin.