Vždycky se mi líbilo motto: „Můžeš všechno, když se nebojíš.“ Ano. Ale celý život jsem se bála. Teď už se bojím míň. Zase už úplně všechno nemůžu. Možná někdy ani nechci.
2. 2. 2026
Tanec. Vždycky se mi líbil. Ladné pohyby, smyslnost až hříšnost. Muž a žena, jedno tělo. Nikdy jsem to neuměla nebo spíš byla přesvědčená, že neumím. Nechodila jsme do tanečních. Jen jsem se naučila polku, valčík a takové to obecné ploužení po parketu. Byla jsem nejistá, kontrolovala si každý krok, abych nebyla za kopyto, ruce se mi potily a nikdy jsem si tanec moc neužila.
Až včera. Byla jsem požádána šarmantním pánem. Podotýkám, že jsem ho viděla poprvé v životě. Netuší, bláhový… Až když jsme stáli na parketu, muzikanti vyhlásili, že zahrají waltz. Rádoby roztomile jsem se zasmála a přiznala, že ho neumím. Šly na mě mdloby. To zas bude trapas. Tanečník se nenechal odradit a prohlásil: „Dokážu Vám, že umíte.“ Chytil mě do náruče a já, neovládajíc kroky, poddala jsem se a nechala se vést. Lehounce, krok za krokem, otočku za otočkou jsme kroužili a po chvilce jsem spatřila kamarádku, jak ukazuje palec nahoru. Prý jsme tančili jako ve StarDance.
Já, přesvědčená o své taneční negramotnosti, jsem dala waltz, jehož kroky neznám. Poprvé jsme nic neřešila, netlačila řeku, tekla sama… Bylo to přímo opojné.
Příští týden jdu s kamarádkou na Zpívanou znovu. Doufám, že se objeví pan Božský tanečník.
3. 2. 2026
Kamarádky. Provází nás od školky přes dospělost a je skvělé, je-li tomu tak i v pozdním věku. Zejména tehdy mají nezastupitelnou roli. Děti a vnoučata mají svůj život, muži přicházejí a odcházejí, kamarádky zůstávají. A jsou tu pro nás. A ještě líp, když je to parta… Já takovou jednu turistickou partičku mám. Pozvala jsem babinec k sobě domů na mejdánek. Zarezervovala jsem totiž v cestovce šest míst, začátkem září na Lago di Garda. Bylo nutno se napevno domluvit, kdo opravdu pojede a rezervaci proměnit ve smlouvu se zálohou. Pobyt je týdenní a má asi pět výletů v dané oblasti. Tak jsme se u chlebíčků, nadýchaných minipavlov, ořechové buchty a šampusu dost nasmály, probraly nabízenou Itálii, staré příhody z předešlých výletů a dokonce naše nezvolená leč respektovaná „šéfka“ prozradila, kam nás letos vezme na pět dní po naší krásné vlasti. První červnový týden kolem Slavonic. Už zamluvila ubytování v penzionu. Vše jsme nakonec zapily bombardinem. To nám v létě asi Itálie nenabídne.
4. 2. 2026
To je adrenalin. A jak prověří naše znalosti. S další partou kamarádek jsme začaly chodit na hospodský kvíz. Jsme bezkonkurenčně nejstarší družstvo. I když teď jsme získaly jednu mladou členku a je prima mít větší věkový rozsah. My dáme retro a naše mladá kolegyně věci, které jsou boomerům vzdáleny. Naše družstvo se jmenuje Chytrý holky a já. Na dotaz moderátora, proč je tam to já, JB odpověděla. „Kdyby se k nám chtěl přidat muž, tak ať vynikne.“
Okruhy otázek jsou velmi různorodé. Pohřebnictví, metro, Maďarsko, Simpsnovi, filmy s P. Newmanem, horory,… No a občas se cítíme úplně v pytli. Třeba když se objeví okruh otázek na téma barvy sportovních klubů, nebo fotbaloví trenéři. Ono se to nakonec nějak srovná. Když se třeba objeví téma „pečení,“ naše družstvo zajásá a přímo se tetelí, že to dáme. Čtyři otázky dobrý, věděly jsme všechny. Pátá nás zaskočila, naštěstí je jedna z nás „vypečenější.“
„Co se dávám pod indiánky.“ Já bych asi odpověděla, že piškotové kolečko, ale jak jsme se dozvěděla, jmenuje se to bufler. Jedno družstvo, sestávající z mladých chlapců odpovědělo, že pod indiánky se dává Nšo-či.
Nevedeme si vůbec špatně. Z osmi družstev bojujeme s jednou partou zpravidla o druhé a třetí místo.
Už zase nespím…
Píšu verše
Bez rešerše
Noční můry
Bez cenzury
Život mi připadá jako jízda na řetízkovém kolotoči. Jednou vám…
Když už jsem vypadla z toho kolotoče, mým problémem bylo, jak…
Občas si připadám děsně mladá a skotačivá. Ráno spolknu ibalgin,…
Slyšela jsem bezva vtip. „Skvělého chlapa najdeš na každém rohu,“…
Strejda Google i AI svorně tvrdí, že kustod v muzeu, galerii,…
Jsem optimistka. Na známou otázku, zda-li je sklenice napůl plná…
Přiznávám, nikdy jsem neviděla zlaté prasátko. Ale vinu beru na…
Jako malá jsem toužila žít v pohádkovém světě, kde by mi na…
Slyšela jsme kdysi hezký vtip. „V okamžiku smrti se Vám promítne…
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Redakce
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Redakce
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Redakce
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
