Milý Honzíku,
moc a moc na tebe myslíme. Ty rošťáku, proč nepíšeš? Doufám, že jsi v pořádku.
Škoda, že nejsi v Praze, tady je teď rušno.
V pátek byla studentská demonstrace za Jana Opletala, která skončila ošklivým masakrem na Národní třídě.
Šli jsme v sobotu odpoledne s tátou a s Markétou do Junior klubu na Chmelnici na Ha-divadlo s Arnoštem Goldflamem, ale nehrálo se, protože herci vyhlásili stávku. Místo toho byl dán prostor těm, co ten masakr u Máje zažili.
Na jeviště chodili úplně obyčejní lidé, většinou mládež, a vyprávěli, co zažili na vlastní kůži.
Jak je uzavřeli z několika stran policajti a pak je mlátili obušky a kopali okovanýma botama. Všichni se shodli v tom, že něco tak hrozného nezažili.
Druhý den se rozšířila zpráva, že jeden student umřel. Na Národní třídě byla tryzna. Šli jsme tam v neděli, zapálili svíčky a připnuli si trikoloru. Bylo tam tisíce svíček.
Pak byla pokojná demonstrace z Václaváku. Lidé skandovali hesla a chovali se klidně. Došli jsme až k Národnímu divadlu a přešli most. Byla to zatím největší demonstrace – asi 60 tisíc lidí.
Za mostem nás odtrhli policajti. Zabarikádovali Újezd auty a autobusy, postavili se v několika řadách na obou koncích mostu. Lidi, co byli uvězněni na mostě, se nemohli nikam hnout – leda skočit z mostu.
My jsme byli v kotli mezi dvěma kolonama policajtů. To trvalo asi hodinu. Bylo asi sedm hodin a byla strašná zima.
Trochu jsme to s Markétkou odstonaly. Koupila jsem nám v Kotvě zimní bundy a kukly na hlavu.
Napiš, jestli se můžete dívat na televizi a jestli o tom, co se děje, víte.
Tady je fantastická atmosféra. Všichni jsou nadšení a ukáznění, pomáhají si navzájem. Studenti čistí ulice, jezdí do továren, dávají zdarma krev.
V divadlech a na vysokých školách probíhají stávky a diskuze.
Jo, ale na základních školách stávka vyhlášená není, tak se radši uč. A taky si s klukama užij čerstvý vzduch.
Moc a moc se na tebe těšíme, až to uvidíš, tak budeš malovat o sto šest.
Ahojky k bratrům horalům
máma, táta, Maki
23. listopadu 1989
(Z osobního archivu Daniely Řeřichové: dopis synovi do školy v přírodě a fotografie z posledních týdnů roku 1989).
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do…
Jitka Chodorová
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní…
V době před více než padesáti lety probíhaly moje letní prázdniny…
Může být náš svět dospělých, také plný kouzel a fantazie stejně,…
Svým tempem plynula sedmdesátá léta 20. století. V té době…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Psaný dopis, to je intimní záležitost. Vyťukaná zpráva na…
„Maruško, jdu s Janičkou pro pivo,“ volal jsi z předsíně…
Tátovi by minulý týden bylo 90 let. Už více než dvacet let ale…
Žena v kuchyni tvoří nějakou dobrotu. Vánoční pohoda je narušena…
Když se řekne "učitel", většina lidí si představí někoho, kdo…
„Ach, ta láska nebeská,“ povzdechla si babička Anna, když…
„Snažte se vypátrat a zpracovat co nejvíce zajímavých poznatků o…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
V naší rodině, tam, kde jsem vyrůstal, se tradovalo několik…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Naše babička měla jednu celoživotní kamarádku Hanku. Vlastně dvě.…
Je tomu 80 let, co skončila válka. Něco, co si - naštěstí - na…
Každé léto trávíme na chalupě u babičky a dědy. V horkých letních…
Maminka se narodila v roce 1916 a bylo o 16 let mladší než tatínek…
I v dnešní době se to může stát. Prostě jsou mezi námi…
Letos zima přišla brzy, mrzne už od začátku listopadu a sv. Martin…
Na příběhy z tatínkova vyprávění mě přivedl jeden zákazník.…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
Není nad to, když dítě vychováváte k pravdomluvnosti. Moje…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
