Občas si připadám děsně mladá a skotačivá. Ráno spolknu ibalgin, aby mě nebolelo koleno, obleču se do čehosi hodně extravagantního, zmaluju pusu načerveno a vyrazím.
V tramvaji mi jakýsi mladíček s úsměvem nabízí své místo, revizor nechce jízdenku, už jedu tzv. „na ksicht“ a ta baba u okýnka na hlavním nádraží řve do mikrofonu: „Říkala jste 65+?“ Kupovala jsem si místenky. Jedu totiž na sraz spolužáků ze střední školy po padesáti letech. Žasnu. Jak se mi to mohlo přihodit?
12. 10. 2025
Mám minisukni, pletený svetřík vepředu na šněrování, nohy až do nebe, padesát kilo a taky strach. Vstupuji na půdu střední školy. Co když to nezvládnu? Najdu si tu kamarádku? Jací budou kantoři? Bude mě to bavit?
Třiatřicet holek a jeden kluk. Ten mění y na měkké i. Užil si s námi své. A jinak? Výborná parta, spousta legrace.
Máme mladého třídního, staršího tak cca o deset let, byly to jeho pedagogické začátky. Přežil.
Vidím nás v učebně techniky administrativy, jak jsme si při učení psaní na stroji museli zakrývat klávesnici krytem z papírové krabice, abychom psali bez koukání na prsty… klapy klap.
Hodiny těsnopisu, kdy mi pan profesor říkal: „Vicenová, vy byste mohla být vyhlášena královnou paniky, já řeknu písemka a vy už hysterčíte.“ Jak se nám nakonec těsnopis líbil, jako tajné písmo. V pondělí jsme měli vždycky první dvě hodiny ekonomiku, přednášel pan ředitel a jak jsme si posílali těsnopisná psaníčka, kdo s kým tancoval na zábavě, kdo se s kým rozešel nebo naopak sešel. Dost málo nás zajímalo DKP a jiné ekonomické pojmy.
V hodinách účetnictví, pan profesor byl laskavý a vlídný pán, bylo cítit laky na nehty a na vlasy. Jednou se spolužačka MM ptá: „Pane profesore, mohla bych si skočit pro tašku?„ Jen si skočte,“ odvětil pan profesor. Netušil, že MM vyskočí na parapet a posléze z okna do školníkovy zahrady, protože jí některá z nás vyhodila o přestávce tašku z okna. Spolužačka BB, sedící úplně vepředu měla v lavici lístové těsto, ťapkala do něj rukou, vydávalo úžasné zvuky. Přes uličku slyším uprostřed hodiny: „Ty, Máňo, smějme se…“
MB jednou přinesla v aktovce budík, měla ho zanést do opravy, údajně proto, že nezvonil. Nenapadlo nás nic chytřejšího než si s ním hrát, zkoušet ho natáhnout a uprostřed hodiny pak budil a budil.
Na lyžařském výcviku jdeme husím pochodem za tmy přes řeku Bečvu. Lávka se prolomila a tři padáme do vody, naštěstí mělké. Přesto HH řve do tmy: „Já se topím…“
Soutěž v Brně v psaní na stroji a těsnopise, povinný sběr brambor, hroznů na vinicích a obírání jahod ve Frutě.
Prožili jsme spolu první lásky, polibky, cigarety, decky vína… studentskou kavárnu Corso.
Já jsem se proslavila tím, že jsem jednou chtěla na úzké chodbě předběhnout kluky ze čtvrťáku, takové hezké chlapce, zachytila jsem rolákem o špendlík na nástěnce, celou jsme ji na sebe strhla a válela se před oněmi mládenci na zemi, přikrytá papundeklem a výzdobou k výročí VŘSR. Psala jsem kroniku naší třídy, ušila si dlouhou sukni, protože mini už bylo pasé, pokukovala po klukách. A protože jsem šprt, tak jsme to zvládla na výbornou. Tedy zatím jenom tu školu.
20. 10. 2025
Sešli jsme se, vyfotili, přišel i třídní, tedy přijel na kole. V obleku a černém kabátě.
Já sedím doma u PC a nostalgicky si fotku prohlížím. Co nám vzal zub času? Především čtyři spolužačky. To ostatní, co nám vzal či přidal, už není tak důležité, když nás zatím nebe nezebe.
Vzpomínáme, vracíme se ke starým historkám, vyprávíme o sobě. Kolují fotky dětí, vnoučat. Od miminek až po maturanty. Ono půl století je přeci jenom půl století.
Tak zase příště.
Jsem optimistka. Na známou otázku, zda-li je sklenice napůl plná…
Helena Fruhbauerová
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Ukázkový úvodní text článku
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Někdo klepe. Odkládám sklíčko s nachystanou a ještě…
Ukázkový úvodní text článku
Tyhle prázdniny si užiju. Tyhle prázdniny budou jiný. V …
Pardubice 1975. Husáka zvolili prezidentem a my maturujeme. V …
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
Je konec prosince 1944. Sníh pokrývá zem jako těžká přikrývka a…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
Dvakrát nadšená jsem z nich tedy nebyla, přesouvali se pomalu…
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok…
V televizi nejde momentálně nic zajímavého, politické zprávy…
Tento příběh mi vyprávěl můj manžel a natolik mě pobavil, že jej…
Malovat pozadí je totiž zodpovědná a důležitá práce, která si žádá…
„Jednoho dne poštou ranní, růžové mi přišlo psaní.“ No, tak to…
Budu vám vyprávět příběh, který se stal před patnácti lety. A…
Ten dům stojí v Husově ulici, kousek pod náměstím a dnes vypadá…
Ten kompost tam byl snad odnepaměti. V rohu zahrady ho…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
