Dříve šlo o téma, o kterém se nemluvilo. Řešit veřejně intimitu bylo tabu, natož tak o ní mluvit v souvislosti s životem v seniorském věku. Jenže to, že se někdo s někým seznámí ve vyšším věku se stávalo vždy. Stejně jako to, že se do sebe zakoukají lidé žijící v domovech seniorů, sestěhují se, začnou žít v jednom pokoji. U někoho to stále ještě vzbuzuje údiv, někdo to považuje za přirozenou věc. O intimních vztazích ve věku po šedesátce se však nyní každopádně více píše v médiích a jde o téma, které je zpracováváno ve filmech, v seriálech.

Potíž je v tom, že občas je toto téma zpracováváno tak, že člověk, který po šedesátce nežije aktivním sexuálním životem, má pocit, že je takzvaně divný.

„Manžel má zdravotní problémy, sexuálně spolu nežijeme už léta, ale to přece nic nemění na tom, že se máme rádi a chceme být spolu. Jenže on začal mít pocit, že je nemožný, že selhal a mluví o tom, že jsem ještě mladá, že se máme rozejít a já si mám někoho najít. Je to nesmysl a já si myslím, že to říká pod vlivem spousty článků o tom, jak jsou nyní senioři aktivní ve všech směrech,“ vypráví třiašedesátiletá Blanka.

Podobné téma řešila nedávno i osmdesátiletá Jarmila. Žije v domově seniorů, seznámila se tam s o rok starším pánem, velmi si rozumějí. Rozhodli se, že chtějí žít ve společném pokoji, vedení domova jim ho slíbilo a teď čekají, až se nějaký uvolní. Jenže od dětí i vnoučat slyší řeči typu: Proboha, babi, to chceš s tím pánem spát v jedné posteli? Proč? Snad si nemyslíte, že spolu budete „to“? Nač bys měla ve svém věku bydlet s chlapem?

„Mladí vůbec nechápou, že důležité je mít se koho večer při sledování televize chytit za ruku. Mít komu dát ráno pusu,“ podotýká Jarmila.

Experti na sexualitu se shodují, že je přirozené, že se zájem o klasickou soulož ve starším věku snižuje. „Je dobré se oprostit od všeobecného tlaku mít penetrativní sex. O tom, že existují i jiné možnosti intimity, se v domovech pro seniory často nemluví. Přitom blízkost, objetí, dotek a mít někoho vedle sebe je důležitější než samotný sex. Doporučila bych i sledování erotických filmů, poslouchání milostných písní či čtení milostné literatury,“ říká Lucie Šídová, ředitelka organizace Freya, která se zabývá vzděláváním a poradenstvím v oblasti sexuality seniorů a seniorek. Tvrdí, že vnímání sexuality v pozdějších etapách života se v české společnosti mění. Podobné poznatky má i Lucie Slováčková, která se zabývá tématy spojenými se zdravou sexualitou. Připomíná údaje e-shopu Růžový slony, který prodává erotické zboží. Podle něj tvoří zákazníci ve věku nad šedesát let třetinu nakupujících.

„Starší lidé mají o sex a intimitu zájem a nebojí se experimentovat. Muži mají zájem o podtlakové pumpy a stahovací kroužky, u žen jsou populární vibrátory, Venušiny kuličky nebo vaginální čípky,“ uvádí Lucie Slováčková. I ona říká, že pod pojmem intimita si není nutno představovat vždy výhradně pohlavní styk. „Všeobecně lidé v pozdějším věku preferují spíš dotek jako takový než sexuální styk a proto vyhledávají i produkty, jako jsou šimrátka, masážní oleje, svíčky i gely.“ Zkrátka, pohlazení nebo masáž může být v sedmdesáti stejným projevem lásky jako ve dvaceti býval nečekaný poněkud divoký sex cestou z mejdanu.

Organizace Freya zaznamenává i zvýšený zájem o kurzy a školení, které na toto téma pořádá pro organizace, které pracují s lidmi ve vyšším věku. Jde o to, aby někdo kdo v domově seniorů projeví zájem o společné bydlení a dá najevo, že se zamiloval do sousedky, od okolí jako reakci neuslyšel věty typu: No fuj, že se nestydíte!

Naštěstí se zdá, že doba, kdy by si takovou větu někdo dovolil říct, je pryč.

Jde vlastně o sympatickou a naděje plnou ukázku toho, jak se společnost mění tím, že v ní přibývá lidí vyššího věku.

Lidí, kteří chtějí ve stáří žít a ne jen přežívat.

Lidí, kteří si svůj způsob života chtějí a umějí prosadit bez ohledu na předsudky, které o nich často mají mladí lidé.