Než jsem se narodila, byla jsem po devět měsíců klukem a jmenovala se Franta. Tatínek si byl totiž stoprocentně jistý, že jsem kluk, což mu potvrdilo celé konzilium kolegů lékařů.
Za účelem potvrzení pohlaví miminka si tatínek nechal udělat v devátém měsíci maminčina těhotenství rentgenový snímek, a ten konzilium pečlivě zkoumalo. Jelikož jsem byla cudné miminko, na snímku nebylo vidět, co jsem vlastně zač, protože jsem ležela na boku a nehodlala zvědavým odborníkům nic ukázat. Že jsem rozhodně kluk, usoudili odborníci po důkladném prozkoumání mé hlavy.
“Tak vysoké a inteligentní čelo nemá žádná ženská, je to kluk, o tom není pochyb,” rozhodli kolegové lékaři jako jeden muž a gratulovali tatínkovi k budoucímu synkovi.
Taky se rozhodlo o datu mého narození, protože bylo jasné, že to bude císařský řez. 10. května se to mělo stát.
Tatínek nechal u svého přítele Cyrila Boudy natisknout oznámení.:
Tak hezky to měl tatínek vymyšlené, leč co se nestalo… toho 10. května byl kamarád porodník pozvaný na jakousi oslavu, a tak se moje zrození operativně posunulo.
Na svět jsem přišla ráno 16. května. Tatínek byl na sále přítomen a na první dobrou viděl, že jsem holka s vysokým inteligentním čelem.
“Je Franta v pořádku?” ptala se maminka hned, jak se probrala z narkózy.
“Je v pořádku, ale je to holčička,” usmíval se tatínek. Maminka se rozplakala a tatínek ji utěšoval, že je to moc pěkná holčička, a že mu to vůbec nevadí.
“No jo, ale jak se bude jmenovat?“ vzlykala maminka, “s holčičkou jsme vůbec nepočítali.”
Tatínek se zamyslel. “Bude se jmenovat Zuzanka,” řekl, “má tak vysoké čelíčko, že vypadá jako kůzlátko.”
“To je hezký jméno, ale jak to souvisí s jejím čelíčkem?” divila se maminka. Tatínek se zasmál a vysvětlil mamince, proč se jejich miminko bude jmenovat Zuzanka. Tatínek měl totiž tetu Květu. Teta bydlela na statku na vesnici a chovala kozy. Kůzlátka se vždycky jmenovala Zuzanka, prostřední kozy byly Zuzka a staré kozy Zuzana.
K tetě Květě jsme jezdívali na zabíjačku a já se vždycky běžela podívat do kozího chlívku na moje rohaté sestřičky…
...maminka odešla na můj svátek... 11. srpna 1993...
Je to hmatová, čichová, zraková a sluchová vzpomínka z mého…
Oldřich Čepelka
Leží pŕede mnou velká černobílá fotografie, která vznikla před…
Táta se do naší mámy bezhlavě zamiloval ve svých necelých 48…
Dívám se na fotografii prababičky a pradědečka z matčiny…
Co byste si přáli, aby po vás jednou na světě, až už tu nebudete,…
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do…
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní…
V době před více než padesáti lety probíhaly moje letní prázdniny…
Může být náš svět dospělých, také plný kouzel a fantazie stejně,…
Svým tempem plynula sedmdesátá léta 20. století. V té době…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Psaný dopis, to je intimní záležitost. Vyťukaná zpráva na…
„Maruško, jdu s Janičkou pro pivo,“ volal jsi z předsíně…
Tátovi by minulý týden bylo 90 let. Už více než dvacet let ale…
Žena v kuchyni tvoří nějakou dobrotu. Vánoční pohoda je narušena…
Když se řekne "učitel", většina lidí si představí někoho, kdo…
„Ach, ta láska nebeská,“ povzdechla si babička Anna, když…
„Snažte se vypátrat a zpracovat co nejvíce zajímavých poznatků o…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
V naší rodině, tam, kde jsem vyrůstal, se tradovalo několik…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Naše babička měla jednu celoživotní kamarádku Hanku. Vlastně dvě.…
Je tomu 80 let, co skončila válka. Něco, co si - naštěstí - na…
Každé léto trávíme na chalupě u babičky a dědy. V horkých letních…
Maminka se narodila v roce 1916 a bylo o 16 let mladší než tatínek…
I v dnešní době se to může stát. Prostě jsou mezi námi…
Letos zima přišla brzy, mrzne už od začátku listopadu a sv. Martin…
Na příběhy z tatínkova vyprávění mě přivedl jeden zákazník.…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
Není nad to, když dítě vychováváte k pravdomluvnosti. Moje…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok…
„Jednoho dne poštou ranní, růžové mi přišlo psaní.“ No, tak to…
Ten dům stojí v Husově ulici, kousek pod náměstím a dnes vypadá…
Blízkých lidí, kteří v různých fázích času můj život…
Bylo nám patnáct let a táta se po čtyřech letech ozval s tím, že s…
Vstala jsem jako vždycky nejdřív ze všech. Musela jsem udělat…
Jsme v davu. A v tom davu byl jednoho slunečného červnového dne…
Občas mívám zvláštní dny. Trochu přemýšlivé, trochu vzpomínací.…
Když pozoruji své vnuky, ty do 13 let, tak si říkám, co všechno…
Aniž by tušila budoucí významné datum, začala si moje prateta Anna…
Hned v úvodu se přiznávám: žádné specifické nemám. Hezké a šťastné…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
