Kampa – jedno z nejromantičtějších a nejkrásnějších zákoutí Prahy. První zmínky o této lokalitě se datují do roku 1169, ale tehdy to byl jen ostrov se zahradami. Od 14. století zde započalo budování mlýnů a od poloviny 16. století vznikala další zástavba.

Současný název Kampa je používán od r. 1770, tedy cca 255 let. Byl zřejmě odvozen od jména Tycho Ganze z Kampu. Jednalo se o majitele jednoho ze zdejších domů v 17. století. Podle jiné verze je odvozen od latinského „campus,“ který označuje pole a vinice, které zde také dlouho byly.

Přestože je Kampa v centru města, skýtá poměrně klidné místo se spoustou zeleně, ale také s hojností kulturních a historických památek.

Severní část ostrova, u toku Čertovky, je nazývána Pražské Benátky. Čertovka je umělý vltavský kanál, který odděluje ostrov Kampu od Malé Strany. Je zde dům Jana Wericha, který sdílel s Jiřím Voskovcem, nyní Werichova vila, také domek Jiřího Trnky. Mnoho umělců zde žilo, pobývalo, tvořilo nebo navštěvovalo místní kavárny a restaurace, a některé známé osobnosti tu stále bydlí.

Měšťanský dům U Obrazu Panny Marie. FOTO: Michal Kmínek, CC BY-SA 3.0, commons.wikimedia

Nyní se dostaneme ke dvou záhadným zavěšeným válečkům.

Nejen zde pobývající umělci a osobnosti, ale také jen procházející návštěvníci mohli a mohou z Karlova mostu na straně Kampy pohlížet na pověstmi opředený dům "U Obrazu Panny Marie“, který má domovní štít s balkonem s tepanou mříží, pod štítem okénko a pod ním starodávný obraz Panny Marie, který sem prý přinesla voda při jedné dávné povodni. Vedle zaskleného obrazu visí dva zavěšené válečky – v domě byla totiž kdysi prádelna a mandl.

Kdysi se nedaleko mostních pilířů nakupily hromady dřeva, trosky stavení a dokonce i nebohá zvířata. Byly obrovské povodně, a naplavené věci tak bránily průtoku vody, a tím pádem se řeka vylila i do nedalekých ulic. Jednou z nich byla i ulice Na Kampě.

Voda kolem domů proudila v divokých vírech, nejdivočejší však byla ve svém původním korytě. „Pražané celou povodeň sledovali, ale z bezpečných vzdáleností. Někteří se snažili pomoci lidem i zvířatům, kteří v korytu uvízli,“ popsala v knize "77 pražských legend" Alena Ježková. Vltavou plul i strom s obrovskou korunou, kde byl zaklíněn kus dřevěné stěny nějaké chalupy, na které dosud visel obraz Panny Marie. A jelikož byl majitel domu Na Kampě 9 velice pobožný, rozhodl se, že se pokusí krásný obraz zachránit. Vzal loďku a vydal se do nebezpečných peřejí. Málem dokonce přišel i o život, nakonec ale obraz vylovil a dostal se zpátky na břeh. Podle tehdejších lidí prý v okamžiku, kdy byl obraz vytažen z vody, začaly povodně ustupovat. „Zachráněný obraz pak pověsili na čestné místo ve štítě, který je obrácen ke Karlovu mostu. Říká se, že Panna Marie na obraze přinesla štěstí nejen majiteli domu, ale pokaždé vyslyšela i prosby ostatních, kteří se k ní v neštěstí obrátili,“ vysvětlila spisovatelka.

Ve stejném domě pak později sloužila chudá vesnická dívka. Obraz brala velice vážně a každý den jej zdobila čerstvými květinami. Dbala také na to, aby věčné světýlko pod ním nikdy nezhaslo. Jednou dívka žehlila prádlo na starodávném těžkém mandlu a při chvíli nepozornosti se její ruce dostaly pod válce obrovského stroje. Vesničanka v bolesti a strachu zavolala na pomoc právě Pannu Marii a vtom se stroj sám od sebe zastavil. Dívka z něj ruce  ihned vyprostila a neměla na nich ani škrábnutí. Na památku této příhody pak majitelé domu zavěsili po stranách obrazu dva válečky z mandlu, které dodnes zázrak připomínají.

Další legenda z těchto míst začíná stejně – v domě byla kdysi prádelna a mandl, kde pracovaly dvě krásné dívky u zlé tety, která je nikam nepouštěla. Jednou večer utekly od špinavého prádla. Když se vrátily, bylo vše čisté a vymandlované. Další den utekly znovu, zázrak se opakoval, a tak to šlo celý měsíc. Až jednou přišel za tetou kamenný Turek z Karlova mostu a začal si stěžovat, že každou noc volá Panna Maria z obrazu jeho lidi a oni utíkají z podstavců na mostě a ráno se vracejí celí zmožení. Jeden svalnatý dře prádlo o valchu, Démon od sv. Prokopa na prádlo dýchá, aby uschlo, Saracén mandluje, další žehlí, někdo dohlíží na práci a všechny kontroluje. Tím se vše prozradilo. Tetku z toho málem klepla pepka. Začala být na dívky hodná a pouštěla je ven. Děvčata přestala s nočními výlety a než teta umřela, odkázala jim celý dům a dívky na památku pověsily válečky, jimiž kamarádi z Karlova mostu mandlovali prádlo.

Věřte nevěřte, jak to vlastně bylo, ale dodnes tam ty válečky po obou stranách obrazu Panny Marie visí.

Tolik o zastavení se na kouzelné Kampě.

Válečky (pod květinovou výzdobou) vedle obrazu Panny Marie. FOTO: Pixabay