Mechanizace textilního průmyslu směřovala od druhé poloviny 18. století k rozvoji tiskařských technik, které umožňovaly vytvořit detailní zobrazení na tkanině. Vlády, výrobní a obchodní korporace tak získaly možnost využít tisk k propagačnímu i propagandistickému přesvědčování širokých společenských vrstev. Na látkách, především šátcích, se začaly prezentovat v široké škále od revolučních ideálů či válečných hesel až po připomínku sportovních událostí a kulturních zážitků včetně nabídky nového zboží.

 Šátek upomínající na Světovou výstavu v Paříži roku 1855

Obavu o existenci Československa a odhodlání bránit svobodu ilustrují šátky sokolské. Plochu zaplňuje mapa republiky a text: „Zdar X. všesokolskému sletu“ / „Sokolská výchova získala nám samostatnost“ / „Sokolská výchova nám ji udrží“ / „Pravda vítězí“. Tyto šátky se vyráběly i po skončení sletu.

Po roce 1948 využívala tištěné látky také nová československá vláda k propagaci komunistické ideologie včetně akcí jako byly sjezdy KSČ, ROH, Dny horníků a mnoho dalších. V 50. letech se takových šátků vyrobilo značné množství, v následujících desetiletích už jejich počet klesal. Vznikaly také šátky určené jako dárky československých delegací při zahraničních cestách, především do SSSR.

Šátek k MDŽ, 1961

Představitelé komunistického státu si uvědomovali význam sportu v národě s tradicí sokolského hnutí i politický význam mezinárodních sportovních událostí. Od roku 1955 nahradily sokolské slety celostátní spartakiády, které se staly na příštích čtyřicet let gigantickou propagandistickou akcí vyjadřující masovou podporu režimu. 1. května 1948 odstartoval první ročník Závodu míru. Stát vynakládal značné finanční prostředky na propagaci obou akcí, která zahrnovala mnoho typů tištěných šátků různé materiálové a výtvarné kvality.

Upomínkový šátek I. celostátní spartakiády

Vedle funkcí praktického charakteru se šátky postupně staly módním doplňkem i předměty reklamními, upomínkovými a uměleckými. Významné místo zaujímají šátky také jako nástroj propagace a šíření informací ideologického charakteru. Tištěné šátky se uplatňovaly i při propagaci řady letních a zimních sportů včetně turistiky.

Propagační šátek Pražského jara

V meziválečném Československu se staly oblíbenou součástí propagace potištěné šátečky nebo kapesníčky. Využívání šátků jako propagačních předmětů se rychle rozšiřovalo po druhé světové válce. Po roce 1948 sílila reklamní funkce šátků. V západoevropských zemích propagovaly restaurace, značková jídla a nápoje, cigarety, populární hudbu, automobily a široký sortiment výrobků. Postupně se šátky jako propagační nástroje objevovaly méně často, neboť reklama získávala více možností.

V meziválečném Československu se reklama rozvíjela v evropském kontextu. Po roce 1948, kdy se z hospodářství vytratila konkurence, pozbyla na významu reklama výrobků. Zůstala pouze potřeba prezentovat zboží určené na vývoz do zahraničí. Příkladem jsou šátky vyrobené pro podniky zahraničního obchodu, jako byly například Centrotex nebo Motokov.

Propagační šátek pro Centrotex

Obliba upomínkových cestovních šátků, přicházející ze západní Evropy, vzrůstala po druhé světové válce v souvislosti s rozvojem turismu. Výroba se však omezila na šátky upomínající na pamětihodnosti Prahy, lázeňská města jako Karlovy Vary nebo Mariánské Lázně, Krkonoše a Vysoké Tatry či regiony s historickými památkami, například jižní Čechy.

Upomínkový šátek Krkonoš

Upomínkové šátky se sportovní tematikou se objevily poprvé ve 20. letech 20. století. Vedle sokolských sletů se těšil velké oblibě lední hokej.

Po druhé světové válce se propagaci kulturních událostí velká pozornost nevěnovala. Výjimkou je šátek propagující Filmový festival pracujících v Gottwaldově v roce 1949 nebo šátek k 15. výročí otevření Domu československých dětí na Pražském hradě z roku 1978.

Výstava Expo 58 v Bruselu se stala první poválečnou příležitostí demonstrovat československý průmyslový a kulturní rozvoj a životní úroveň lidu. Významný podíl na úspěchu československé prezentace měla expozice různých typů textilních výrobků. Každodenní realita v tehdejším Československu se však diametrálně odlišovala.

Vzor na letní šaty

Zdroj: Informační panely výstavy