Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet ze zimního spánku, rozkvétaly první jarní kytičky, už začínala kvést meruňka i zlatý déšť.
A já se rozhodla, že si zajedu do blízkého městečka a cestou autobusem se budu ještě víc kochat sluncem ozářenou a přímo omamnou a okouzlující přírodou.
Prošla jsem si hezky upravené náměstí i další část městečka, jen něco velmi málo nakoupila a už jdu k zastávce autobusu. Zastavuji se ještě u zábradlí a zde pozoruji malé kačenky jak si v chladné vodě přímo "lebedí".
Protože jezdím s půjčenými trekingovými hůlkami, tak se snažím být na ně velmi opatrná. Opřela jsem si je o širší část oplocení a kochám se pohledem na mírně plynoucí vodu. Ovšem není to žádná menší říčka ani potok, je to řeka Svitava, která teče do Brna. Podívám se na hodinky a vidím, že mám nejvyšší čas jít na autobus. Beru si v rychlosti hůl a než jsem se dostala k druhé, tak mi nějakým záhadným způsobem proklouzne z mostu. Chci ji zachytit, bohužel, už ji nevidím.
Rychle jdu na druhou stranu a odtud vidím, jak se moje půjčená hůl krásně pohupuje po hladině řeky Svitavy. V hlavě mám ihned chaos, ruce se mi chvějí, nevím co si počít, co mám dělat. Pozoruji, co bude dál s holí a mám trochu štěstí, protože spadený kus silné větve zastavil její další pohyb. Já si v panické chvíli uvědomuji, že kousek odtud se nachází Městský úřad. Rychle tam jdu a v duchu si myslím - snad tam bude záchrana?
Vidím podatelnu a tam dvě milé úřednice. V rychlosti ze sebe sypu, co se mi stalo a končím otázkou, jestli by mi někdo nepomohl - podotýkám, že nebyl úřední den a ani ten aprílový. Můj nevšední, humorný, ale nešťastný příběh vyslechnou obě soucitně a tu jedná říká - mám nápad. Bere telefon a ihned někomu volá, aby přišel, že má pro něj velmi naléhavý případ. Po malé chvilce se ve dveřích objeví mladší pán a po vyslechnutí mého problému odcházíme spolu k řece. Moje hůl odplavala zase kousek dál a naštěstí si zase vlevo našla menší ostrůvek.
Ochotný pán mi říká: "Sledujte hůl, já ihned přijdu". A vzápětí přichází s gumáky a přelézá zábradlí. Jde po velmi, velmi uzoučkém prostoru, zdolává další zábradlí, nebezpečně vysoký taras a obouvá gumáky. Nachází veliký prut a tím se snaží hůl vytáhnout. Po chvíli se mu to podaří, takže zase se přezouvá, znovu šplhá na vysoký taras, zdolává další a další zábrany jako kaskadér. Nebezpečný risk se podařil, pán přichází a má v ruce jak gumáky, tak moji hůl, kterou mi podává.
Moc a moc neznámému, nezištnému a obdivuhodnému pánovi děkuji a omlouvám se za tuto nepříjemnost, kterou jsem nechtěně způsobila.
A říkám: "Tak humornou ztrátu osobního majetku jste zde asi ještě neměli"?
On na to: "To byste se divila, co všechno se může přihodit".
Znovu a znovu děkuji a v duchu si vybavuji:
"Kousíček štěstí se skrývá v každém, který je záchrancem pro nešťastného - v každém, který se dokáže radovat ze všech darů života, ale nejvíce z prostého a úplně obyčeného lidského štěstí" ♥
FOTO: Marie Ženatová
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Ukázkový úvodní text článku
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
Je konec prosince 1944. Sníh pokrývá zem jako těžká přikrývka a…
Procházím uličkami města, které jsem si, právě tak jako před…
Nelahozeveský venkovský fotbal, to byla kdysi paráda. Říkalo se…
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Redakce
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
