Nedávno jsem se zastavila u výlepové plochy v našem městě, kde se právě čerstvě skvěly nabídky zábavy v únoru. Únor byl odjakživa měsícem masopustních veselic, zabíjaček, karnevalů a zejména plesů.
Únor, i když je to ještě mrazivý zimní měsíc, který většinou nešetří sněhem a mrazem, bývá předzvěstí nového jara. Svátek Hromnice nám říká, že je o hodinu více světla. Jarní práce na polích ani na zahradách ještě nenastaly, a tak se můžeme věnovat zábavě.
Jsem „městská“, celý život žiji ve městě, proto jsem vždy využívala možnost navštívit nějaký ples. Můj manžel také rád tancoval a měl smysl pro zábavu, pár dobrých veselých přátel se také našlo, a tak jsme si plesy užívali. Bývalo jich (a snad i nyní je) hodně – myslivecký, zahradnický, městský, porcelánový, ples vousatých pánů i maškarní karnevaly. Mezi tím samozřejmě maturitní plesy místních škol.
Probírala jsem se fotografiemi z těchto plesů a několik jsem jich ofotila, protože o digitální fotografii se nám v té době ani nezdálo. Prosím proto o shovívavost k jejich kvalitě, některé jsou staré 50 let. Jsem na nich já s mužem a našimi přáteli.
Trochu vám situaci na fotkách přiblížím. Velmi populární býval Ples vousatých pánů – sehnat vstupenky chtělo mít známého v tenisovém klubu, který tento ples pravidelně pořádal. Na plese byl přítomen maskér z divadla, který za mírný poplatek bezvousým pánům přičaroval tento znak mužnosti dle přání. Na mých fotkách nikdo z pánů nemá vous vlastní, vše je práce profesionála. Samozřejmě zde byli i vousáči „přírodní“ a o půlnoci se soutěžilo o nejkrásnější pravý nebo získaný vous. Kolem toho bývala velká švanda.
Také myslivecký ples byl oblíbený, dala se tu v bohaté tombole získat nějaká „divočina“ do kuchyně. Mně se podařilo vyhrát jednou 1. cenu – celou srnku, nechali jsme se zvěčnit i s „úlovkem“ a já pak pozvala celou společnost na večeři se srnčím na víně, kterou jsem vlastnoručně připravila. Tak jsme si plesovou zábavu ještě prodloužili.
Mnoho veselých příhod jsme zažili na maškarních plesích. Masky jsme si částečně vypůjčili v divadelním fundusu a částečně ušily samy. Tak to jednou byla přehlídka dobových plavek, podruhé jsem ve skupině čínských gejš i s mandarínem nebo jako domino na benátském karnevalu. Tam s námi byl i můj synovec, který si masku pračlověka sám vyrobil s pomocí originální masky. Měl velký úspěch.
Těch plesů byla ještě celá řada. Dnes na ně s úsměvem vzpomínám.
Pluji, na vlnách valčíku o modrém Dunaji, slavnostně vyzdobeným…
Anna Nejezová
A mně se letos, stejně jako léta minulá, vyhne, ale nikterak mi to…
Velký sál kralupské Libuše na samém kraji města hučí jak včelín.…
Konečně prázdniny! Má občanku a v září půjde do tanečních!…
Psaný dopis, to je intimní záležitost. Vyťukaná zpráva na…
„Maruško, jdu s Janičkou pro pivo,“ volal jsi z předsíně…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Téma učitel mě zaujalo a přemýšlela jsem jen pár sekund. Jako…
Pokud vzpomínáme na školní léta, vybavíme si nejspíš své oblíbené…
Tátovi by minulý týden bylo 90 let. Už více než dvacet let ale…
Když se řekne "učitel", většina lidí si představí někoho, kdo…
Kdysi jsem kdesi četla, že zapomeneme za týden jmého slavného…
Gymnáziem J.A. Komenského prošly za dobu jeho historie tisíce…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Jako úvodní obrázek ukazuji naši školu v rodné vesničce Protivanov…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Je to hmatová, čichová, zraková a sluchová vzpomínka z mého…
Stalo se to jako mávnutím kouzelného proutku. Najednou mini nebylo…
Nelahozeveská náves nebyla jen obyčejnou venkovskou návsí. Bylo to…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Asi všichni pamatujeme, že první květen se v bývalém…
Leží pŕede mnou velká černobílá fotografie, která vznikla před…
Táta se do naší mámy bezhlavě zamiloval ve svých necelých 48…
Znáte ten pocit, kdy máte velkou chuť vypnout, oprostit se od…
Dívám se na fotografii prababičky a pradědečka z matčiny…
Co byste si přáli, aby po vás jednou na světě, až už tu nebudete,…
Letos v červnu to je právě padesát let, kdy jsme v …
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Koronavirová pohroma nebyla první ani poslední. Co je lidstvo…
Ostravské Lauby prošly obnovou, dnes je to zcela nový objekt. Z…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Jako dítě jsem prázdniny trávila nejraději s babičkou a…
Kolem mé starší sestry se motala příliš velká spousta kluků. Tedy…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě…
Pokud jsme bydleli v domku se zahradou, nechyběl pes u boudy a…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
