Letos v červnu to je právě padesát let, kdy jsme v roce 1974 opustily naší Střední průmyslovou školu oděvní a rozlétly se do všech koutů naší republiky.
Prahu jsme si oblíbily a byla jsem moc ráda, že jsme s kamarádkou Marií našly práci na Barrandově a díky ní jsme měly i kde bydlet. Stalo se tradicí, že se naše třída vždy po roce v Praze sešla. Samozřejmě, že svolat setkání se někdy nepovedlo, ale těch bylo méně než těch uskutečněných. Vždycky se našla dobrá duše, která se o to postarala.
Letošní rok je jubilejní. Naše setkání po téměř padesáti letech se uskutečnilo 31.5.2024 na stejném místě jako před dvěma roky. Z nádraží jedeme metrem a vystupujeme pod budovou, která se na 4 roky stala naším domovem, jednalo se o dívčí internát v Jugoslávské ulici. Vždycky se mi vybaví spousta vzpomínek. Nesmím zapomenout na spolužačku Irenu, která má u nás v Církvicích chalupu a tak jezdíme společně. Maruška přijede o den dříve a bydlí u nás. V Praze na Hl. nádraží jsme se ještě sešly s další letitou kamarádkou Blankou, se kterou jsem také ve stálém kontaktu.
Nemůžu všechna děvčata jmenovat, bylo by to hodně jmen. Myslím, že si každý dokáže představit, že setkání jednadvaceti babiček není zrovna tiché. Nejvíc asi trpí číšnický personál hospody, kde se setkání konalo už podruhé, zaslouží si pochvalu. Nejsme zrovna zamlklé stařeny, ale rozesmáté ženské, které si pořád mají co říct. A když je jich 21, tak to stojí za to. Ještě musím podotknout, že ve třídě nás bylo 39, některé už nejsou mezi námi a některé třeba nemohly.
Milé spolužačky, doufám, že se vám bude líbit text a fotky. Přeji vám všem zdraví, štěstí a radost ze života. Jsem sice nejstarší, ale věřím, že se zase někdy sejdeme.
Pošlete odkaz na tento článek
Konečně prázdniny! Má občanku a v září půjde do tanečních!…
Když jedna etapa skončí, další začíná. Každý se občas sem…
Jíst se musí, to dá rozum. Bez jídla bychom to nedali, a to by…
Už od mládí jsem byla samotářská, neměla jsem ráda nic divokého,…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Nedostali? Tak to jste zřejmě byli vzorní žáci či studenti! Já s…
Téma učitel mě zaujalo a přemýšlela jsem jen pár sekund. Jako…
Pokud vzpomínáme na školní léta, vybavíme si nejspíš své oblíbené…
Kdysi jsem kdesi četla, že zapomeneme za týden jmého slavného…
Gymnáziem J.A. Komenského prošly za dobu jeho historie tisíce…
Jako úvodní obrázek ukazuji naši školu v rodné vesničce Protivanov…
„Tak jak ses vyspal?“ ptá se žena po ránu. Po pravdě řečeno, nijak…
Pardubice 1975. Husáka zvolili prezidentem a my maturujeme. V …
Píše se rok 1970 a já začínám chodit do první třídy. Vykulená,…
Moje maminka klesla před branami vyššího vzdělání, jak občas sama…
Leží pŕede mnou velká černobílá fotografie, která vznikla před…
Táta se do naší mámy bezhlavě zamiloval ve svých necelých 48…
Znáte ten pocit, kdy máte velkou chuť vypnout, oprostit se od…
Dívám se na fotografii prababičky a pradědečka z matčiny…
Na den, kdy dostala Olina Nesnášenlivá, ředitelka Základní školy…
Nadace O2 vyhlašuje již 7. ročník grantového programu O2…
Jaro je v plném proudu, a tak přinášíme zadání nových "jarních"…
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Jak se daří? Děkuji, dobře. A vy? Ani se neptejte, nestojí to za…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
S odchodem do důchodu mi začal nový život. Po rozchodu s manželem…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Letos začalo jaro moc brzy, skoro v polovině února se začalo…
Milí čtenáři, milé čtenářky, jsem příběh. Jsem jeden z mnoha,…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Přestože jsem v důchodu, stále ještě pracuji jako průvodkyně.…
„Vždyť jsi pohrdala sportem, tak co se stalo?" zeptala…
Ukázkový úvodní text článku
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %