Příběh sleduje sedmnáctiletou Valérii, která během jednoho týdne prochází iniciačním rituálem, jenž symbolizuje přechod z dětství do dospělosti. Magická atmosféra inscenace se odehrává v pitoreskních kulisách – od temných sklepů plných rakví až po surrealistický kurník, kde se prolínají fantazie a skutečnost. Tento snový svět dotváří výrazná choreografie Jiřího Pokorného, v níž se tanečníci stávají tajemnými průvodci Valériina osudu.

Jedním z nejpůsobivějších prvků inscenace je výpravná scénografie, jejíž dominantou je velký dům – symbol Valériiny duše. „Dům se stává živoucím organismem, ve kterém se prolínají myšlenky, vzpomínky i sny. Diváci mohou nahlédnout do temných sklepení nebo se vyšplhat do nejvyšších pater, kde se odkrývají další vrstvy příběhu,“ říká režisér Jakub Šmíd. Tento impozantní scénický prvek je doplněn miniaturním kurníkem, který zrcadlí dění v hlavním prostoru a podtrhuje symboliku příběhu.

FOTO: Vojtěch Brtinický

Nezvalova poezie v moderním pojetí

Inscenace si drží svůj působivý vizuální styl, poetiku i temnou atmosféru. Jak říká dramaturgyně Hana Strejčková: „Je to hra s nadsázkou, naivitou a nevinností, která o to více vystupuje na povrch, čím silněji se ukazuje zvrácenost světa. Příběh o posedlosti mládím, lásce a dospívání se odehrává jako gotický horor, surrealistický thriller nebo pitoreskní panorama skutečnosti.“

Divadelní zpracování se opírá o dialog filmu a scénických obrazů, hudby se světelnou kompozicí a propojuje básnické vidění s optikou Laterny magiky.

V hlavních rolích excelují Aneta Kalertová, Eva Leinweberová, Filip Rajmont, Petr Stach a Zdeněk Piškula, který k inscenaci říká: „Valérie a týden divů je příběh o dospívání, o přelomové fázi, která se dnes sice už hodně posouvá, ale je to věk mezi 17 a 18 lety, kdy si člověk začne uvědomovat, že život není úplně snadný.“ Performeři Matyáš Ramba, Jindřich Panský, Matěj Petrák a další ztvárňují Fantómy, kteří diváky provázejí tímto hypnotickým příběhem.

Nejbližší reprízy 15. a 16. února na Nové scéně Národního divadla.