Chvíli jsem trucovala.
Nepřesvědčil mě argument, že se kromě nás o pozemek zajímá provozovatel vrakoviště, jehož podnikatelské aktivity by nevratným způsobem devastovaly obec.
Přesvědčil mě až pohled na stávající místo jeho působení. Změť vyhořelých aut, haldy pneumatik a sedaček, zbytky karosérií a v nich vypelichané slepice. Pohřební vůz bez kol, rezavé kapoty navršené na sebe jako hrozivý pomník výdobytků civilizace.
Ne, takového souseda opravdu nechci.
První usmiřovací návštěvu jsem prolelkovala na zahradní houpačce a pozorovala cvrkot.
Vnoučata úlisně nabízela dědečkovi své služby.
Kropila záhony, odvážela kameny, obalila řízky.
Jan uplatnil manažerské schopnosti i v oboru, na hony vzdálenému své profesi.
Bagry, buldozery a nakladače odklízely v rytmu kvapíku zrezivělé stroje, trubky, vany prorostlé břízkami a další bizarnosti.
Neutěšený prostor, kam se desítky let vozil odpad všeho druhu, náhle nabízel nebývalý potenciál.
Představila jsem si, jak se kout s hromadou vykopaných balvanů promění ve skalku.
Pod listnatým hájkem bude zurčet potůček coby napajedlo pro ptačí orchestr, který nám zdarma prozpěvuje k robotě.
A už v tom zase lítám.
Natřela jsem elektrické sloupy do výše čtyř metrů lahvově zelenou barvou a vysadila kolem nich přísavník pětiprstý.
V Tescu mají akci na růže, jež začínají pučet. Místo potravin je vozík naložený třiceti pichlavými keříky, které je nutné obratem zasadit, rozuměj vykopat 30 jam. V období sucha.
A tak moje horká krev byla opět na terase zchlazena bílým vínem a motyka se opět stala mým poznávacím módním doplňkem.
Sháníme vysokokmeny k založení sadu, který venkovu sluší.
Rozcvičujeme se s lopatami, vysypáváme kačírek a zeminu, drancujeme místní zahradnictví, aby holou pláň pokryly barevné obrazce dřevin, poskytujících potravu i úkryt mnohým živočichům.
Trampolínu obsadili malí i větší rošťáci, o kus dál se hraje pétanque. A dobrodružné povahy bez ohledu na věk s oblibou nocují ve stanech. Detaily nejsou ke zveřejnění.
Kromě kropenky z Říma, kterou jsme zde nechali na přání staré paní, je chaloupka oblečena do nového kabátu.
S rukama od hlíny fandíme na hřišti soutěžícím hasičkám či malým fotbalistům, scházíme se u kytary v hospůdce, hrajeme volejbal, jezdíme s včelaři na výlety.
Sotva vnoučata vynesou tašky s proviantem z auta, hned zmizí s kamarády v bunkrech a ve stájích, spřádat tajemství, krmit býky, obracet seno.
S mužem jdeme pozdravit stromy, očima vytahujeme klíčící semínka ze země, otevíráme okna a vpouštíme slunce.
Kocourek Mazlík ví, kde najde svou misku a psisko Tulák věrně doprovází svého víkendového pána.
Na slavnost Božího těla přineseme do kostela náruč pivoněk, na společné grilování naložené maso.
Šermujeme hráběmi během vášnivé diskuze, jaký den bude optimální pro připravovanou konferenci a zda je prioritou nový komín nebo řetězová pila.
Každý den je zázrak
Z capartů, kteří lezli po stromech a zídkách, vyrůstají sympatičtí chlapíci a půvabné dívky.
Některé se brzy stanou maminkami.
Jednoho dne zaparkují na dvoře tři kočárky s vrnícími miminy.
Anička, Amálka, Anetka.
„Kde je strejka?“
Těžko uvěřit, že už nikdy neuslyší jeho smích, poutavé vyprávění o divadle, že si spolu nezahrají šachy a nepřeplavou Knížecí rybník.
Na jaře se vracejí vlašťovky a na posečeném trávníku hopkají kosí bratři. I srny v úbočí se procházejí ve dvou.
Je třeba sklidit a namoštovat jablka, vytrhat plevel, vybílit sklep, pohostit sousedy, naštípat dřevo.
Zdá se, že vše je jako dřív.
Ale není.
Růže už tolik nevoní, srpnové hvězdy padají jinde a také chybí pevné mužské paže. K objetí i k práci.
Přešlo několik podzimů.
Misky vah se nachylují na jednu či na druhou stranu a srdce se sváří s rozumem.
Po dlouhém rozhodování stojím naposledy u vrat, za nimiž je svět ještě v pořádku.
Vděčně se ohlížím za osmnácti lety radosti a předávám k ní klíč novému hospodáři.
Dobře se známe, byl starším průvodcem krajinou dětství našich vnoučat.
Vím, že sem patří a že tady bude šťastný jako jsme byli my.
Jak jsme si koupili radost - I. Čas setby
Pošlete odkaz na tento článek
Ten kompost tam byl snad odnepaměti. V rohu zahrady ho…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Obrovský boom zájmu o chalupy a chaty pominul. Zatímco v době…
Máte rádi výtvarné umění, ale zatím jste to sami nezkusili? Pak…
Také to tak máte? Lyžaři ještě ani nestačí uklidit lyže do sklepa…
Jsem poutník. Letos mi bylo sedmdesát let. Pěšky se procházím po…
Kdo si hraje, ten nezlobí. To se sice říkává o dětech, ale v…
Ty mrcho jedna, jestli okamžitě neslezeš, tak za tebou na tu…
Sběratelé i investoři mají jedinečnou příležitost získat dukát z…
Pomaličku rozmrzám. Upřeně se dívám do plamenů krbových kamen na…
Já jsem se rozhodla již před odchodem do důchodu vrátit se ke svým…
Genealogie je mým koníčkem novým, tak říkajíc důchodovým. Už jen…
Když jsme se z velkého třípokojového panelového bytu přestěhovali…
Kdykoli se mě někdo zeptal, co dělám, čím se živím, tak jsem…
Nejčastějšími druhy listinných cenných papírů jsou akcie …
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %