Po éře extrémně vychrtlých modelek o sobě dávají vědět ženy obézní. Jeden extrém nahradil druhý extrém.

Trend se velmi jasně projevuje v internetových diskusích reagujících na články týkající se módy, zdraví, trendů. Když editor zařadí do vydání fotky na nichž módu předvádějí ženy štíhlé, čtenářky píší: To jsou typické šedesátnice, tyhle dámy na dietě? Proč módu pro nás nepředvádějí baculky, ženy s kily navíc? Ukažte nám módu, která sluší těm, které nemají míry jako modelky.

Další článek, další fotografie. Jsou na nich ženy výrazně velkých rozměrů. Reakce čtenářek: Kdo se má na to koukat? Proč podporujete takové přejídání? Ty ženy jsou nechutně obézní. Vypadají jak velryby ve stanu….

Ano, když jde o tělesné rozměry a vzhled, diskutující a účastníci různých chatů dokážou být brutálně krutí. Debata zpravidla končí slovy: Chceme se dívat na normální ženy. Jenže, co je to normální žena? Někomu připadá, že pokud má žena po šedesátce stejnou postavu jako ve třiceti, je vychrtlá a není s ní určitě zábava, protože jen zobe zrní. Jiný se otřásá odporem, když zahlédne dámu silně barokních tvarů a je mu jedno, jestli jí je dvacet nebo šedesát. A další s obdivem kouká na každou kyprou ženu a Miss Alabama v něm vzbudí erotické snění.

Sara Milliken. FOTO: Instagram (https://www.instagram.com/p/C7kYdmfvJds/)

Titulování obézní dívky Sary Millikenové za Miss vyvolalo pozdvižení a posměch po celém světě. Jenže pozor, pořadatelé soutěže National American Miss, což je něco trochu jiného než klasická Miss, zveřejnili vysvětlení, že hledají „dívku dneška.“ Mladou ženu, která je pro současnou společnost typická. No a k tomu připočtěme fakt, že více než čtyřicet procent Američanů je nyní obézních. Takže vlastně na tom příběhu není nic k divení.

Lékaři však na trend, kdy jsou obézní ženy oslavovány, naštvaní a varují před ním. Na to, že obézní modelky mohou v jiných ženách vyvolávat pocit, že je normální mít nad sto kilo a sotva chodit, v poslední době upozornila řada lékařů a vzniklo několik průzkumů.

„Problém je, že v lidech vzniká dojem, že obezita není nic špatného, když morbidně obézní ženy pózují jako modelky. Jenže obezita nemá s normálním životním stylem nic společného, je to prostě nebezpečný problém,“ uvedl profesor John Banzhaf pro web The College Fix a pokračoval: „Nové výzkumy dokázaly, že zobrazování modelek nadměrných rozměrů v atraktivním kontextu posiluje nezdravý styl, stojí to mnoho lidských životů a obrovské výdaje na léčbu obézních, kteří trpí řadou jiných zdravotních problémů.“

„Obézní dívky, které pózují jako modelky a předvádějí svá těla, nejsou obdivuhodné. Jsou nemocné. Obezita je nemoc. Ano, můžeme si říct, že je fajn, že se nestydí, že se svým problémem netrápí, může se takto zvedat tolerance k obézním lidem, což je dobře, protože mnozí se kvůli kilům navíc trápí. Ale faktem zůstává, že obezita je nemoc a není to nic obdivuhodného,“ uvedl psycholog Martin Cvrkal.

„Problém je v tom, že společnost si zvykla neustále všechno a všechny hodnotit a umisťovat do škatulek. Jenže nezáleží tolik na váze, ale na tom, jestli je člověk fit či ne. Není výjimkou, že lidé, kteří jsou štíhlí, jsou v horší kondici, než ti, které okolí považuje za obézní. To se dá poznat z toho, jak se pohybují, jak se zadýchávají nebo i podle stisku ruky,“ uvedla lékařka Kateřina Cajthamlová.

„Jenže naše společnost se stala posedlá neustálým měřením a touhou vejít se do konfekčních velikostí oblečení, které se šije v Asii a tudíž je přizpůsobeno tělesným rozměrům tamních lidí,“ připomíná.

Problematické je například označení XXL modelky.

„Když jsem si nedávno kupovala svetr a zjistila jsem, že ten, ve kterém jsem se sobě líbila, má velikost XXL, zhoutila jsem se, nevzala jsem si ho a nasadila jsem krutou dietu. Jenže, pak jsem v jiném obchodě natrefila na podobný, od jiného výrobce, seděl mi stejně, měl stejné rozměry a byl velikost M, což mi dodalo sebevědomí. Myslím, že jsme už z toho číslování velikostí zblblé. Jedna moje známá se neustále chlubí, že má v šedesáti stále velikost S, další zase tají, že si kupuje oblečení XL a tvrdí, že má zásadně L,“ vypráví třiašedesátiletá Michaela.

FOTO: Molet. Poskytnuto Bohdanou Kurkovou

Pro mnoho žen, které nejsou spokojené se svou váhou a tělesnými rozměry, může být současný trend popularity obézních modelek příjemný, uklidňující, konejšivý. Řeknou si: „Super, když může předvádět prádlo žena vážící sto dvacet kilo, dám si teď ještě jeden dortík.“

Jenže mnohé dámy naopak nedají dopustit na dobu, kdy sem v devadesátých letech začaly pronikat nové módní časopisy a hvězdami v nich byly modelky Cindy Crawfordová, Claudia Schifferová, Tereza Maxová, Eva Herzigová… Byly štíhlé. Nebyly vyzáblé, měly prsa, pasy, vysportované nohy. A mnohé ženy si říkaly: „Aha, už si nedám dortík, abych vypadala taky tak. A půjdu si zacvičit.“

Protože ženy, které předvádějí módu a stanou se známými osobnostmi, jsou vždycky tak trochu vzory. A dříve vždy platilo, že vzor by měl být aspoň drobátko pozitivní. Což při trendu morbidně obézních modelek platit přestává.