Nelahozeveská náves nebyla jen obyčejnou venkovskou návsí. Bylo to frekventované, společenské centrum vesnice, se dvěma lavičkami pod zámkem.
Malý kousek nad návsí se tyčila mohutná budova lobkovického zámku, naproti byl rozlehlý statek, vedle budova Místního národního výboru s velkou knihovnou, a konečně budova Vinopalny, kde bydleli většinou pracovníci statku.
To nejlepší na konec. Čelem k návsi bylo v budově Vinopalny na rohu kadeřnictví a holičství neurvalého pana Kdýra a hned vedle bylo kino. Nebylo velké, tak asi na sto osob a vzhledem k tomu, že to byla, kromě hospody pod zámkem, dlouho jediná vesnická zábava, bylo při každém promítání stále plné.
Kino měl na starosti starý pan Vrána. Nádražák z místní železniční zastávky. To byl skutečný originál. Je jasné, že jako kluci jsme chodili na každý film, i na ty nepřístupné. Panu Vránovi to bylo jedno, měl rád hlavně plný sál. Seděli jsme v první řadě, která byla za jednu korunu. A o přestávkách jsme zadním vchodem chodili kouřit na dvorek.
Pan Vrána se proslavil zejména jednou originální hláškou, když ještě před začátkem promítání nám do zabudovaného rozhlasu oznamoval příští program. Tím měl být český film Mamzelle Nitouche s Oldřichem Novým v hlavní roli. Pan Vrána byl prostý člověk, na hony vzdálený jakémukoli cizímu jazyku. A tak se z amplionu ozvala ona památná hláška.
„Příští středu a neděli uvidíte francouzský film Manželé Nitoušovi.“
To, že to byl film český, to mu ušlo. Přesto, že toto oznámil ve vesnickém kině, ukázalo se, že nelahozeveští vesničané zase tak hloupí nejsou. Kino unisono zařvalo a celý sál se ještě dlouho smál. Pan Vrána vylezl ze své kinobudky, aby se podíval, co se děje. Někdo z obecenstva na něj zamával a zavolal:
„Nic se neděje, Franto, klidně to pusť!“
Ještě dlouho se o této události v obci mluvilo.
* * *
Kdyby mi ještě před časem někdo nabídl návštěvu koncertu Josefa…
Zuzana Pivcová
Před třemi lety, 17. června 2022, skončila životní pouť…
Prolajdačená hudebka mi dala nedokončené základní klavírní…
Konečně prázdniny! Má občanku a v září půjde do tanečních!…
Psal se rok 1968, byly jsme se sestrou v té době u Aninky na…
Ukázkový úvodní text článku
Když jedna etapa skončí, další začíná. Každý se občas sem…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
Zima se blíží, vybavují se vzpomínky na teplé moře a…
Jíst se musí, to dá rozum. Bez jídla bychom to nedali, a to by…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Už od mládí jsem byla samotářská, neměla jsem ráda nic divokého,…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o…
Byla to další cesta na sever, také spartanská, ale se skupinou a…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Nedostali? Tak to jste zřejmě byli vzorní žáci či studenti! Já s…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
V nedávných dnech hladinu poklidného povánočního života rozbouřila…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Psaný dopis, to je intimní záležitost. Vyťukaná zpráva na…
„Maruško, jdu s Janičkou pro pivo,“ volal jsi z předsíně…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
