Pokud ji začneme chápat jako nemoc, můžeme udělat zásadní krok směrem k efektivnímu boji proti jejím ničivým důsledkům na lidské zdraví.

Když se řekne „obezita“, mnohým z nás se vybaví obraz člověka, který tráví svůj volný čas na gauči s brambůrky, zmrzlinou a řadou nekonečných televizních seriálů. Realita je ale daleko složitější. „Obezitu nelze chápat jako pouhou nerovnováhu mezi tím, co člověk sní, a tím, co spálí pohybem. Takovýto pohled je příliš jednostranný. Obezita je velmi komplexní problém a stojí za ní řada různých faktorů,“ upozorňuje hned na úvod MUDr. Klaudia Hálová Karoliová, lékařka internistka zaměřující se na obezitu ze Spolku zastavme nadváhu a obezitu z.s.

Češi jsou třetím nejtlustším národem v Evropě

Dnes se už na obezitu nahlíží jako na nemoc, uznává ji i Světová zdravotnická organizace (WHO), podobně jako například vysoký krevní tlak ale nebolí. Zhoršuje se pomalu a často je po dlouhou dobu bez přidružených zdravotních komplikací. Definuje ji nadměrné hromadění tuku a tzv. index tělesné hmotnosti (BMI), který poskytuje hrubý odhad toho, zda hmotnost odpovídá výšce. Pokud přesáhne 25, jde o nadváhu, u BMI nad 30 už mluvíme o obezitě. Podle tohoto měřítka jí trpí 28 % dospělých Čechů, což z nás dělá třetí nejtlustší národ v Evropě. „BMI však není zcela přesný nástroj. Důležitý je i poměr tuků a svalů a to, kde na těle se tuk ukládá. Proto mnoho zdravotníků měří také obvod pasu. Zdravotní problémy spojené s nadváhou mají častěji muži s obvodem pasu nad 102 cm a ženy nad 89 cm,“ vysvětluje Klaudia Hálová Karoliová.

Skryté nebezpečí s vážnými důsledky

Přesto je index tělesné hmotnosti někdy zpochybňován s tím, že lidé s BMI v rozmezí obezity jsou údajně „zdraví“ a naopak ti s normálním BMI mohou mít nadbytek viscerálního tuku. Existují však důkazy o nepravdivosti tohoto tvrzení. Podle rozsáhlé metaanalýzy mají obézní lidé ve srovnání s těmi s normální hmotností vyšší riziko, že se u nich objeví i další zdravotní potíže. Stejně jako zmiňovaný vysoký krevní tlak, který se nijak neprojevuje, ale postupně poškozuje cévy a orgány v těle, je totiž i obezita závažné onemocnění, které nemá – kromě estetického hlediska – zpočátku žádné příznaky. To je ovšem její záludnost, protože je spojena s více než 220 nemocemi a stojí za mnoha chronickými onemocněními jako jejich hlavní rizikový faktor. Patří mezi ně především cukrovka 2. typu, srdečně-cévní onemocnění s vyšším rizikem srdečního selhání, neplodnost, hromadění tuku v játrech, které může vést až k cirhóze. Dále jsou to spánková apnoe, poruchy pohybového aparátu a některé typy rakoviny včetně rakoviny prsu, vaječníků, prostaty, ledvin či tlustého střeva. A četné studie potvrzují také silnou souvislost mezi obezitou a duševním zdravím včetně vyššího rizika deprese.

Genetický faktor, který nelze ignorovat

Ačkoli se na první pohled mohou zdát příčiny obezity velmi zřejmé a nekomplikované – a sice nerovnováha mezi energetickým příjmem a výdejem – jedná se ve skutečnosti o velké zjednodušení, které je bohužel také často překážkou na cestě k vysněné váze mnoha obézních lidí. „Samozřejmě jde o jeden z klíčových faktorů, moderní medicína dnes ale zná již celou řadu dalších,“ upozorňuje MUDr. Hálová Karoliová.

Které další faktory to jsou?

Snad každý má ve svém okolí člověka, který může jíst, co chce a kdy chce, a přesto zůstane štíhlý, nebo naopak toho, kdo, obrazně řečeno, přibere pět kilo jen při pomyšlení na jídlo. Ano, geny mohou opravdu způsobit, že máte potíže kontrolovat svůj pocit hladu či sytosti. Teprve nedávno bylo například zjištěno, že riziko nadváhy je vyšší u žen s odlišným formátem kódu DNA v genu POMC (pro-opiomelanokortin), který souvisí s pocitem sytosti. Ten se přitom formuje již velmi brzy během raného těhotenství. „Geny mohou skutečně ovlivňovat náchylnost k ukládání tuku, rychlost metabolismu i hormonální regulaci hladu. Lidé s určitými genetickými variantami mohou mít potíže s vnímáním sytosti nebo s kontrolou chuti k jídlu,“ potvrzuje MUDr. Klaudia Hálová Karoliová. Uvádí se, že pokud je jeden z rodičů obézní, pravděpodobnost, že kila navíc bude mít i jejich dítě, je 40 %, pokud jsou obézní oba, zvyšuje se tato pravděpodobnost až na 70 %.

Také některé hormonální problémy mohou zapříčinit nárůst váhy, i když jíte zdravě a cvičíte, například nedostatečná činnost štítné žlázy, Cushingův syndrom (endokrinologické onemocnění) nebo syndrom polycystických vaječníků. I některé léky, jako steroidy či antidepresiva, mohou přidat nějaký ten gram navíc, aniž byste věděli proč. „Známe přes 100 možných příčin nebo rizikových faktorů obezity, některé dokonce souvisejí se životním prostředím, a v poslední době se hodně mluví o střevním mikrobiomu, který má také významný vliv na metabolismus,“ doplňuje MUDr. Klaudia Hálová Karoliová.

Pouhé hubnutí nebo komplexní léčba?

V boji s obezitou proto nemusí stačit jen začít běhat, přestat jíst sušenky a čokoládu nebo se vyhýbat fastfoodům. Při nastavení účinné léčby je třeba myslet také na psychiku, životní situaci či výše zmiňované rizikové faktory. Než se tedy pouštět do drastických diet či objednat zázračné produkty na hubnutí, je lepší zvážit odbornou léčbu. „Obezita je komplexní onemocnění a je třeba ji léčit individuálně. Pokud se na ni tedy začneme dívat tímto způsobem, vyhneme se zjednodušení, že je to pouze estetický problém, který lze odstranit pouhým dodržováním přísného jídelníčku. Je dobře známo, že pouze dieta problém nevyřeší, jak ostatně zjistilo již tolik lidí, kteří se do ní pustili,“ vysvětluje MUDr. Hálová Karoliová.

Je tedy zřejmé, že rychlé, univerzální diety nebo přípravky na hubnutí nemohou zohlednit řadu dalších rizikových faktorů, ani dlouhodobě udržet váhu na požadované úrovni. Léčbu, a nikoli jen dietu, by měl proto individuálně vždy nastavit lékař. „V současné době existuje řada moderních léčebných postupů, které zahrnují nejen nízkokalorickou dietu, ale celé spektrum faktorů od úpravy individuálních stravovacích návyků až po kontrolování reakcí na náladu, stres či nedostatek spánku. Kromě toho je k dispozici několik velmi účinných léků na předpis, které pomáhají při hubnutí, účinné jsou i endoskopické a bariatrické chirurgické zákroky vyhrazené pro těžší obezitu nebo pro ty, kteří mají v důsledku své vysoké hmotnosti vážné zdravotní problémy. Možností je tedy několik, žádná se však neobejde bez aktivní pomoci klientů samotných, kterým vždy říkám, že je nutné změnit i životní styl. To znamená upravit stravu a do života zapojit pohyb,“ uzavírá MUDr. Klaudia Hálová Karoliová.

Proto je vhodné vyhledat lékaře, který se specializuje na léčbu obezity, nebude pouze opakovat fráze o změně stravování a životního stylu a bere tento stav vážně a komplexně. Seznam lékařů, kteří se zabývají léčbou obezity, je k dispozici na internetových stránkách Netloustneme.cz.

Zdroje:

https://www.who.int/news/item/04-03-2022-world-obesity-day-2022-accelerating-action-to-stop-obesity

https://www.who.int/health-topics/obesity#tab=tab_1

Projekt Úroveň zdravotní gramotnosti u české veřejnosti, který zpracoval STEM pro Českou lékařskou společnost J. E. Purkyně. Dotázáno 1650 občanů České republiky starších 18 let v listopadu 2020.

https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Overweight_and_obesity_-_BMI_statistics

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6179496/

https://health.clevelandclinic.org/obesity-is-now-considered-a-disease/

https://www.who.int/health-topics/obesity#tab=tab_1

https://obesitymedicine.org/why-is-obesity-a-disease/

https://www.science.org/doi/10.1126/scitranslmed.adg1659

https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/216411058130818/cast/488497/

https://www.cdc.gov/obesity/basics/causes.html

https://health.clevelandclinic.org/obesity-is-now-considered-a-disease/