Ceny chat a chalup klesají. Jedním z důvodů je, že si mnozí lidé nemohou při současném zdražení života dvě nemovitosti dovolit. Údržba rekreačního stavení něco stojí, cestování na ně také a tak někteří lidé přemýšlejí, zda zvolit život ve městě a vzdát se chaty či chalupy nebo naopak.

„Hodně lidí si koupilo chatu či chalupu v době pandemie, protože nechtěli být zavřeni v bytech, ale časem zjistili, jejich udržování je nad jejich síly. Jedná se jak o mladé lidi tak o seniory. Uvažují o prodeji a jsou zaskočeni, že ceny už nejsou tak závratné jako za covidu, že by teď v mnoha případech dostali zpravidla méně, než za kolik koupili,“ uvedla realitní makléřka Jana Kopecká. Z údajů různých realitních kanceláří vyplývá, že růst cen rekreačních stavení dosáhl stropu a zastavil se, místy už klesá. Průměrně se nyní chata či chalupa prodává za dva miliony šest set tisíc korun, ale loni byla průměrná cena tři miliony. Samozřejmě jde o průměr, protože na trhu jsou jak luxusní zrenovovaná sídla, tak polorozpadlé chatičky vyžadující nutnou rekonstrukci.

Mnohým majitelům chat a chalup přibyly starosti. Typickým příkladem jsou manželé z Ostravska, kteří jsou dva roky v penzi. „Chatu jsem zdědila po rodičích, potřebovala nemalé investice. Vrazili jsme do ní všechny úspory s tím, že v ní budeme trávit většinu roku. Jenže jsme onemocněla, musela jsem jezdit často do nemocnice a cesty z chaty z Beskyd do Ostravy začaly být finančně dost náročné. V penzi teď počítáme každou korunu, to znamená i to, co vynaložíme za benzín. Po zdražení energií jsme zjistili, že když zaplatíme náklady na bydlení v Ostravě, cesty na chatu, její údržbu, vyjdeme tak tak. Musíme se rozhodnout, kdy vlastně chceme žít, dvě domácnosti nezvládneme,“ vypráví sedmašedesátiletá Marta.

Podobnou zkušenost má její kamarádka, která rovněž vlastní chatu v Beskydech. „Mám to tam ráda, ale jsem sama, partnera nemám a jak tak všechno podražilo, dochází mi, že byt i chatu neudržím. Asi se přestěhuju na trvalo do Beskyd a byt prodám, i když mi to děti rozmlouvají a tvrdí, že zimu na chatě nezvládnu,“ říká.

Pozoruje, že chaty v okolí té její v době pandemie koupilo hodně mladých lidí, často rodiny s dětmi a teď jí prý říkají, že uvažují o prodejích. Ovšem už o chaty není tak velký zájem. Ten byl na vrcholu v roce 2021, kdy lidé prchali před lockdowny a karanténami z měst, takže v té době během roku vyrostla průměrná cena chaty v Česku o téměř osm set tisíc korun. „K enormnímu zájmu o rekreační chaty přispěl covid a s ním související omezení cest do zahraničí. Ale také bezbřehý ekonomický optimismus,“ uvedla Lucie Starovičová z portálu Bezrealitky. Její slova potvrzuje zkušenost šedesátileté Ivany, která vlastní chatu po rodičích. „Syn a snacha tvrdili, že ji opraví, že to není problém, že vydělávají hodně, navíc si na to vzali půjčku. Oprava začala. Jenže jak se teď tak všechno zdražilo, přišli s tím, že už nejsou schopni vše dál financovat. Vylezlo z nich, že jim tak skočily úroky z hypotéky, že ji tak tak utáhnou a na splátky půjčky na opravy chaty nebudou mít. Navíc syn přestal mít ve firmě takové kšefty jako dříve, provozuje restauraci, jenže jak tak lidé šetří ve všech oblastech, obrovsky mu klesly tržby. Tak jsme jednali s bankou, splátky nám snížili, ale nakonec je platím je, což je pro mě dost drtivé. Vážně uvažuju, že se chaty zbavím, přináší mi teď víc starostí, než radostí,“ vysvětluje.

Naopak někteří lidé tvrdí, že je rekreační stavení před ekonomickými obtížemi zachránilo. „Když zdražil plyn a elektřina, zavřeli jsme byt ve městě a odstěhovali jsme se na chatu. Topili jsme celou zimu dřívím, měli jsme ho od souseda, který nám udělal dobrou cenu. Přežili jsme v pohodě a ještě nám teď za to, co jsme v bytě ve městě ušetřili, teď plynárny vracely peníze. Chata nás zachránila, ale je fakt, že jsme zvyklí žít skromně a klidně jsme třeba dva týdny nebyli v obchodě a žili ze zásob,“ vypráví pětasedmdesátiletý Mirek.

Vlastnit chatu či chalupu je pro mnohé lidi sen a představují si, jak na ní prožijí pěkné stáří. Ten sen se může naplnit, ale také nemusí. Každopádně je vhodné si jeho realizaci předem velmi dobře promyslet a hlavně propočítat.