Coby čerstvá novomanželka jsem se rozhodla svého miláčka potěšit jídlem, jež miloval, stejně jako já. Jeho maminka totiž uměla upéct takové buchty, jako nikdo jiný na světě! Měla zvláštní přísadu, o které moc nemluvila, ale používala ji hlavně u pečení péřových buchet, a to lásku...
Protože jen s láskou dokážete oblažit srdce a chuťové pohárky svých nejbližších, což má tchyně uměla. Na její buchty vzpomínám dodnes. Zejména na buchtičky s krémem, které mi upekla, když mě můj kluk k nim do rodiny přivedl poprvé. Maminka z něho nenápadně dolovala, co mám nejraději a představte si, že mi buchtičky s krémem připravila. Bylo to mé první, ale chvála bohu ne poslední jídlo u budoucí tchyně. Tehdy jsem si fakt pošmákla. Byly mňamózní. Maminka byla ještě stará škola a kynuté těsto bylo její doménou. Na to nikdo neměl!
Nicméně jsem se rozhodla jít v jejích šlépějích. A co si budu nalhávat, také jsem si chtěla pochutnat ;-) Načež jsem se rozhodla, že – již manželovi – připravím stejně tak dobré buchtičky s krémem, jako umí jeho maminka. Na tom přece nic není! Vezmu si kuchařku a pojedu podle ní. Práce mi šla od ruky. Byla jsem tehdy na mateřské, synek si pokojně hrál a mně se povedly buchtičky radost pohledět. Stejně tak maličké, jako pekla tchyně.
S radostí jsem je vložila do rozpálené trouby, pečlivě je hlídala, aby se nepřipálily a za slabou půlhodinku byly upečené.
Jenže, jak jsem byla natěšená, neuvědomila jsem si, že jsem začala s kuchtěním příliš brzo, a manžel měl dorazit z práce asi až za tři hodiny. Tak, aby buchtičky nevystydly, vrátila jsem je zpátky do trouby, kde odpočívaly v tom žáru další hodiny.
Když manžel přišel z práce, celá radostná mu prostírám oběd. Avšak jak jsem buchtičky vzala do ruky, zhrozila jsem se. Ony v troubě dočista ztvrdly na kámen! Já dostala nejdřív vztek a jak jsem je mrskala do prázdného odpadkového koše, ony vyskakovaly zpátky jako tenisáky! To mě dorazilo a rozbrečela jsem se. Jen si představte natěšenou novomanželku, která chce trumfnout tchyni a takhle to dopadlo! A můj manžel? Na to nikdy nezapomenu.
Zbytek buchtiček, co zachránil před vyhazovem, si nacvrnkal do talíře, přelil vanilkovým šodó a se slovy:
„Ono se to rozmáčí a bude to dobrý“, srdnatě všechny snědl. A možná díky tomu jsem na buchtičky nezanevřela a dneska už upeču také tak dobré, jako uměla moje hodná tchyně.
Ale upřímně – TAK dobré zase ne, ty uměla jenom ona ❤
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Ono je to s tím Martinem takové zvláštní, jako děti jsme se těšily…
Už to na mně zase jde. Vánoční cukroví. Jak se blíží Mikuláš, mám…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Redakce
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Redakce
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Redakce
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
