Proč se nebát stěhování do Domu s pečovatelskou službou
Opustit byt a přestěhovat se ve vyšším věku do zařízení pro seniory? Pro někoho to může být nepředstavitelná až krizová životní situace. Moje zkušenost je však zcela opačná. Bylo to jedno z mých nejlepších rozhodnutí v životě. V novém novém domově jsem velmi spokojená.
Při podávání žádosti v roce 2021 jsem byla informována o tom, že v mém případě, kdy mi zatím nepřísluší příspěvek na péči, bude čekací doba nejméně čtyři roky. O to větší překvapení pro mne bylo, když mi v říjnu loňského roku pracovnice magistrátu města sdělila, že mi byl od prvního listopadu 2022 byt v domě s pečovatelskou službou přidělen. To bylo opravdu nečekané, skoro mne to trochu rozhodilo. Asi v polovině října jsem byla vyzvána, abych se přijela na byt podívat s tím, že jej nemusím přebrat. Jedno odmítnutí je tolerováno, žádost běží dál.
Samozřejmě jsem byla moc zvědavá, bytů je v celém areálu opravdu hodně. V okamžiku kdy mi pracovník magistrátu ten můj ukázal, bylo rozhodnuto. Líbil se mi, to jsem opravdu nečekala. Byl mi přidělen byteček v přízemí s ohromnou čtyřmetrovou terasou s výhledem do velkého átria. Všude plno okrasných keřů a malých květinových záhonů, lavičky, velká pergola kde se senioři v létě setkávají a konstrukce na cvičení. Hned jsem si představovala jak si tu svoji terasu a její okolí na jaře osázím květinami, jak si sem přenesu spoustu trvalek ze svého paloučku, jak to potěší kolemjdoucí. Však jsem s její výzdobou začala hned před vánočními svátky, aby kouzlo Vánoc vstoupilo i do mého vysněného domova.
Terasa je jedna ze součástí nového bydlení, ale hlavní je vlastní byt. Ten mne nadchl svou prostorností. Ohromná bezbarierová koupelna, široká chodba a 25m2 velký obývák s kuchyňským koutem. K bytu mám k dispozici v suterénu sklep. Nábytek jsem si pořídila vlastní kromě dvou třídílných (téměř nových) skříní, které mi zde byly po dohodě ponechány po předchozí majitelce. Jedinou větší investicí byla dřevěná polohovací postel, to abych měla do budoucna maximální pohodlí.
No a pak to začalo, celý zbytek měsíce příprava na stěhování. I když jsem nikdy neskladovala zbytečné věci, divila jsem se, kolik toho "potřebného" s sebou povezu. Do toho mne obšťastnil covid, takže několikadenní nutná pauza... Nebudu popisovat, co vše přestěhování a předávání starého bytu obnášelo, ale DALA jsem to! Takže si zde již třetí měíc společně se svým papouškem užívám a vím, že mé rozhodnutí bylo jedno z nejlepších v mém životě.
I když nemám příspěvek na péči, jednou za měsíc si zaplatím vyprání ložního prádla, využívám služeb údržbáře (třeba výměna žárovek), odebírám obědy, a tak využívám služeb Domova s pečovatelskou službou alespoň částečně. Nemusím se finančně omezovat, náklady na zdejší bydlení mám o necelých pět tisíc nižší!
V pantoflích přejdu chodbu ke kadeřnici a k rehabilitační sestře, autobus zastavuje čtyři minuty od budovy, každé úterý se mohu zúčastňovat akcí organizovaných pro zdejší obyvatele. Jelikož jsem opravdu jedna z mála z těch, kteří nejsou odkázáni na pomoc chodítka či invalidního křesla, snažím se naopak při zajišťování akcí pomáhat, třeba asistencí při přípravách občerstvení, grilování apod. Každou středu jezdím do Vratislavic venčit čubinku mé kamarádky, jiné dny vyrážím na vycházky a seznamuji se s novým okolím. O víkendech podnikáme s kamarádkou, Dorinkou a pejskem od syna, výlety do vzdálenějších končin. Zkrátka, jsem stále v pohybu.
Nikdy bych si nepomyslela, že si i přes vyšší věk dokážu tak zvyknout, docela mne to až překvapilo. Vůbec, ale opravdu vůbec se mi nestýská po mých milovaných Vratislavicích, pouze si občas zatelefonujeme s úžasnou kamarádkou Járinkou. Mnohokrát, když tady ve volné chvilce rozjímám nad svým současným životem, cítím takový zvláštní pocit. Pocit štěstí, vnitřního klidu, pocit radosti nad mým rozhodnutím a říkám si: " Tady jsem opravdu doma". Díky za každý den, za každou hodinu, za každé nové ráno v novém domově.
Děkuji vám, které neodradila délka mého článku a přečetli jste si jej až do konce.
Zdraví vás velice, pisatelka Bertice
Pošlete odkaz na tento článek
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Ráda bych Vám popsala jednu kouzelnou životní situaci, na kterou…
Už jste někdy něco vyhodili a dodatečně jste toho litovali? Mně se…
Představte si, že jsem se dožila více než sedmi dekád, a teprve…
Štědrý den jsme strávili sami dva s manželem, dospělé děti už…
Nemám ráda živly. Naštěstí bydlíme na kopci, takže u nás nehrozí…
Měsíce, klidně i roky. Tak dlouho může člověk čekat, než se pro…
Po šedesáti šesti letech společného života bylo pro Jaroslava…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %