Čím je žena starší, tím více rozumí mužům. Mohou za to hormony

Můj svět

Čím je žena starší, tím více rozumí mužům. Mohou za to hormony

Datum: 26. 5. 2021

Diskuze: 11

Čím je žena starší, tím více rozumí mužům. Mohou za to hormony

Žena své změny v životě dokáže přijmout s noblesou. FOTO: Pexels

Když žena stárne, ubývají jí ženské hormony a to přináší jev, o kterém se málo mluví. Mnohé dámy začnou chápat muže více než dříve. Začnou si s nimi více rozumět. Muži se v jejich vnímání mnohdy dostávají do pozice kamarádek.

Možná to zní podivně, určitě to neplatí pro každou ženu, nicméně takových případů je hodně. Ženy, které si celý život užívaly, že byly v centru pozornosti pánů a rády flirtovaly, časem docházejí k závěru, že už je to nebaví. Začnou na muže pohlížet jinak. A zjistí, že věci, které je na nich štvaly nebo jim přišly nepochopitelné, jim najednou nevadí.

„Nevím, kdy se to stalo, ale postupně jsem si uvědomila, že přestávám kontrolovat, jestli vzbuzuju pozornost, když někam přijdu, jestli si mě muži všímají. Když jsem dříve necítila patřičně obdivné pohledy, byla jsem nervózní. Teď je mi to úplně jedno a když mi někdo začne lichotit, začalo mi to být naopak nepříjemné,“ vypráví jednašedesátiletá Iva. Její kamarádka tvrdí, že žena by měla o pozornost muže usilovat neustále, ale Iva s tím nesouhlasí. „Dříve jsem s muži neuměla kamarádit. Pořád jsem je podvědomě brala jako muže, chtěla jsem se jim líbit. Třeba přišel soused, že si potřebuje půjčit rýč a já, když jsem ho viděla přicházet, jsem se koukla do zrcadla, přičísla se a přetřela rty rtěnkou. Byl to sice jen soused, ale chlap. Teď takto vůbec neuvažuju. Nevím, jestli to znamená, že jsem stará bába a je mi všechno fuk nebo je to naopak nějaká sebejistota, klid. Každopádně je mi teď fajn,“ vysvětluje.

Podobnou zkušenost má pětapadesátiletá Radka, která před rokem začala žít s přítelem. „Když to srovnám s předchozími vztahy, zjišťuju, že mi mnohem méně věcí vadí. To, co jsem dříve s partnery řešila, mi přijde naprosto malicherné. Náš vztah je tak nějak více kamarádský. Nežárlím, nevyzvídám, nekomentuju drobné prohřešky. Spíše si říkám, že stárnoucí muži to mají v mnoha směrech těžší než my stárnoucí ženy,“ tvrdí.

Lékařka Kateřina Cajthamlová říká: „Opravdu mnohé ženy po padesátce začnou více rozumět mužům, protože také jedou na testosteron. Mnohé jsou sebevědomější, klidnější. Jistě, některé se mohou propadat do depresí a vyrovnávat se se stárnutím obtížně, ale je hodně takových, které si uvědomí, že je zbytečné řešit malichernosti, že mají v životě takzvaně splněno a spoustu věcí už dělat nemusí.“

Za proměnou stojí naprosto přirozený jev s názvem přechod. Ženám ubývají ženské hormony a to přináší nejen změny ve vzhledu, ale také změny v psychice, v myšlení, v postojích, ve vnímání toho, co je podstatné a co ne.

„Dříve jsem se trápila na vysokých podpatcích. Milovala jsem je a nikdy bych ven nevyšla v teniskách. Zdůvodňovala jsem si to tím, že jsem malá a mám velký zadek. V poslední době jsem se přistihla, že podpatky leží ve skříni a já si kupuju tenisky nebo baleríny. A vůbec nepřemýšlím nad výškou či zadkem. Nevím, jak se to stalo,“ říká šedesátiletá Jitka. A pokračuje: „Chodím s kamarádkou na výlety a při nich jsem se seznámila s několika zajímavými chlapíky. Najednou si s muži mám o čem povídat, pěkně probíráme přírodu, turistické trasy, zajímavé cíle na dovolenou. Mám pocit, že nikdy dříve jsem si takhle kamarádsky s muži nepovídala. Vlastně jsem chlapy kamarády nikdy neměla. Teď mě více baví posedět s těmi dědky, jak si sami říkají, na horské chatě, než u vínečka v kavárně s kamarádkami, které jen pomlouvají a rozebírají televizní seriály.“

Lékařka Cajthamlová v jednom rozhovoru řekla, že pro ženu je moc fajn, když se dostane do věku, kdy je nazývána stařenou. Mnoho žen by něco takového považovalo za urážku, protože v dnešní době je naopak v módě tvrdit, že člověk je mladý tak, jak se cítí, ideálně je mladý stále. Ale ženy, které mají slovo stařena rády, vědí své.

Ostatně, když si žena umí ze sebe dělat legraci a své změny v životě dokáže přijmout s noblesou, je úplně jednou, jestli sama sebe nazývá holkou či stařenou, protože se zpravidla změní v zajímavou bytost, se kterou si muži rádi povídají, zajdou do hospůdky nebo na výlet. Protože si s ní prostě mají co říct. Je to kámoška.

| psychika | vztahy a sex

Autor: Vratislava Hofmanová, redakce

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

11 komentářů

Alena Švancarová 21.8.2021 12:16

Souhlasím s panem Nebuželským a paní Skopanovou.

Hans Jirak 20.6.2021 07:16

Já to tak nevidím a s tím porozuměním je to čím dál horší

Antonín Nebuželský 7.6.2021 09:30

Pořád to tady máte. Takže, nejsem si tím tvrzením v nadpisu jist. Jenže, co já vím :-)

Jitka Caklová 29.5.2021 07:19

Plně sdílím příspěvek Jany v 09:30. Sama sobě se líbím a s mírem v Duši a lehkým úsměvem sleduji cvrkot těch, kterým se to nelíbí, ale pravda i těch kterým se to líbí. Každý má možnost být sám sebou a není člověk ten, aby se líbil lidem všem.

Olga Škopánová 27.5.2021 11:41

Tak já bych se i v mých letech pořád líbit chtěla, myslím že být upravená a elegantní by žena měla být až do konce života.

Martin Vrba 27.5.2021 10:14

Paní Jano: To je typický pohled raka na svět, tomu vůbec nevadí, že se pohybuje často i pozpátku, ale lev to vidí úplně jinak, ten musí stále oslňovat a rvát se o své místo, teprve, když si je jist sám sebou, tak sebou flákne a chrápe, ale jedním okem nenápadně sleduje okolní cvrkot, jinak by ho mladí lvi sežrali.:)

Jana Šenbergerová 27.5.2021 09:30

Kdo ví o existenci duše, toho stárnutí těla z míry nevyvede. Zatím jsem na stáří objevila pro sebe více kladů než záporů. Stejně staří muži mi dlouho připadali nezralí, od určité doby zase mnohem starší, než doopravdy byli. Každý to máme nastavené jinak i bez hormonů. Faktorů, které ovlivňují naše vnímání věku je mnohem víc. Nevidím žádný důvod trápit se nevyhnutelným. To, že má někdo potřebu nahodit make up a jiný ne, je v tom případě pochopitelné. Stejně jako to, že někdo dá přednost mladici a jiný stařence.

Věra Ježková 26.5.2021 19:28

Nebo zkušenosti.

Antonín Nebuželský 26.5.2021 19:15

Nějak jsme odešli od toho 60+. Nečetl jsem pečlivě, ale ženy po padesátce považuji, a doufám, že nejen já, za dostatečně atraktivní. Tak se děvčata i nadále snažte být pro nás krásné. Na rezignaci čau dost ?

Eva Kopecká 26.5.2021 18:11

Článek je tak trochu i o tom, že s přibývajícím věkem získáváme taky pro ledacos nadhled. Už se křečovitě nehlídáme, zda jdeme ven vybavené od A do Z dle poslední módy. Už můžeme klidně říct svůj názor a obhájit ho. Už se nenecháme nacpat tam, kde být nechceme. Prostě si spokojeně žijeme. Ať se nám to líbí nebo ne, stárneme. Ono dost dobře nejde, aby mi bylo pořád po dobu deseti dvaceti let čtyřicet. Šedesátka přišla, aniž jsem ji zvala, ne že bych měla až takovou radost, ale na druhou stranu, jsou i tací, kteří tuhle šanci nedostali. A už tu dávno nejsou. Zvolnit tempo, zklidnit se, křečovitě a nesmyslně se nesnažit o nemožné. Umět odpočívat. Dovedu pochopit pány, že jim dělá dobře chodit s mladší partnerkou nebo s ní žít. Přijde doba, kdy vedle stejně starého muže začneme stárnout jaksi rychleji. Samozřejmě je byť udržovaná a akční šedesátnice pořád v nevýhodě se srovnáním se čtyřicátnicí, třicátnicí. Kdo by vedle sebe nechtěl mít pohlednou mladou partnerku. Od té neuslyší Pepo, zavez mě na nákupy a co já vím kam ještě. On jede, že musí, nevydržel by s ní, s babou protivnou, tak sedí v autě před hřbitovem, před nákupním centrem a je na něm vidět, že by jí nejradši přinejmenším aspoň ujel. Na druhou stranu upřímně řečeno, být single třicítka, čtyřicítka, fakt bych se nedala do kupy s mužem o třicet let starším...Co si pánové myslí, že na nich ty mladé pěkné ženy vidí? Čtyřicátnici, která se třeba klidně ve dvaceti mohla zamilovat do mladě vypadajícího padesátiletého, si neumím představit vedle sedmdesátníka. To skutečně ne. Jsou to výjimky a jsou to účelové vztahy. Ve svých šedesáti bych tedy měla dělat partnerku devadesátiletému? Vyhovuje mi, když stejně starý přítel přijde a odejde, vidíme se dle domluvy, až ho to přestane bavit, sama být umím, nemám s tím problém. Zkrátka v tomto přelomovém věku je potřeba být rád, že jsem samostatný, že mám nějaké fajn lidi kolem sebe, že zvládám práci nebo že vyjdu s důchodem, mít malé splnitelné reálné cíle, těšit se z nového dne, a tak dál....Žena, která se v sedmdesáti zmaluje a vyjde na lov, je prostě trapná. Jasně, že je to na ní vidět. Ale žena, která nesedí doma u televize celé dny a v důchodu při koníčku potká protějšek, s nímž si porozumí, té fandím.

Načíst starší příspěvky