Multitasking je dovednost, ale i cesta, jak si komplikovat život
Všechno zvládnou. Vždy jsou připravené pomoci druhým. Všichni na ně spoléhají. Ovládají umění dělat několik věcí najednou. Takové superženy se vyskytují ve všech věkových kategoriích. Pro mnohé jsou hrdinky. Jejich životnost však nebývá dlouhá.
Jde o schopnost, které se říká multitasking. Je to zjednodušené označení situace, kdy člověk dělá mnoho úkonů najednou. V práci to znamená, že vyřizuje něco mailem, zároveň odpovídá kolegům na otázky a souběžně kliká na mobil esemesku dítěti s pokyny, co si má vzít z lednice. Umění multitaskingu bývá spojováno více s ženami než s muži. Ženy jsou tradičně vnímány jako bytosti, které zvládají dělat víc věcí najednou, zatímco muž se zaměřuje na řešení jednoho problému a není prý schopen najednou sledovat televizi, telefonovat s kamarádem, připravovat večeři a kontrolovat dítěti domácí úkol. Otázkou je, zda to není tak trochu mužská výmluva.
Na toto téma proběhla v minulých letech řada studií a spoluautor jedné z nich Gijsbert Stoet v publikaci s názvem Multitasking uvedl: „Dovednost soustředit se na několik věcí najednou v podstatě neexistuje. Pokud se jevem budete opravdu detailně zabývat, zjistíte, že nikdo ve skutečnosti nedělá dvě věci najednou, ale přepíná z jedné na druhou. A ani jednu nedělá pořádně. A je nesmysl si myslet, že jde jen o ženskou záležitost. To se jen zdá, protože ženy mají více tendence snažit se být perfektní, výkonné, o všechny se starat.“
Časopis Nature už před několika lety zveřejnil text, podle nějž obdivovaný multitasking není ve skutečnosti nic jiného, než zoufalá snaha vypořádat se valícími se úkoly a neschopnost či neochota si říct: stop, tohle už je moc. Psychologové dokonce docházejí k závěru, že snaha být perfektně fungující bytostí zvládající několik úkolů najednou, zhoršuje paměť, empatii a schopnosti jako je sebeovládání a rozhodování.
Multitasking ovšem nyní pronikl do našich životů, zabydlel se v nich a mnozí, na místo, aby se ho z nich snažili vyhnat, se jim chlubí.
„Všechno je na mě, všechno,“ říká pětapadesátiletá Táňa kamarádkám. „Vařím, starám se o barák náš i mých rodičů, k tomu ještě onemocněla tchyně, tak za ní jezdím. V práci zastupuju vedoucí, která je na dlouhodobé nemocenské,“ vypráví.
„Přidali ti aspoň za ten záskok?“ ptá se jí jedna z přítelkyň.
„Ne, to mi nikdo nenabídl.“
„Tak si řekni.“
„Ne, firma na tom není dobře, co by si beze mě počali? Šéf říká, že jsem jejich poklad.“
„Jsi už z toho všeho unavená. Doufám, že dcera pomáhá…“
„Ale tak víš, jak to je. Nechci to po ní.“
„Proč?“
„Ale tak, nebude posluhovat mému tátovi a mámě. Nejraději se o ně postarám sama. Doktorka mi nabízela, že mi pomůže zařídit pečovatelskou službu, ale nechtějí v baráku někoho cizího. Já to zvládám.“
„Petr ti pomáhá? Vozí tě tam aspoň? Že on na tobě všechno nechává?“
„Ale, tak znáš mužské. Ale já fakt zvládám.“
Asi měsíc po tomto rozhovoru Táňa skončila v nemocnici. Zkolabovala na ulici. Lékaři konstatovali, že je vyčerpána, diagnostikovali ji neléčený zápal plic.
„Musím se dát rychle dohromady, z práce už volali a ptali se, kdy se vrátím. Jsou beze mě úplně v háji, šéf říkal, že jsem nepostradatelná,“ říká.
„Žijeme v době, kdy je kladen velký důraz na to, abychom byli výkonní, perfektní ve všech směrech. Mnohé ženy podléhají pocitu, že by měly být jakési superhrdinky, které zvládají dělat několik věcí najednou. A netýká se to jen mladých lidí, ale často žen ve vyšším věku,“ říká terapeutka Jana Novotná.
„Nedávno jsem pozorovala vnučku, jak se učila. Měla otevřenou učebnici, před sebou na počítači nějaké obrázky, na které klikala. Zároveň koukala do mobilu a smála se, takže si s někým psala. A pak jí zazvonil druhý mobil, takže souběžně s tím vším ještě mluvila,“ říká pětašedesátiletá Pavla. „Řekla jsem jí, že z toho musí být zblblá, tak se naštvala. Jenže pak jsem si uvědomila, že jsem taky často zbytečně zrychlená a že jsem taková nebývala. Nedávno jsem se přistihla, že jsem měla puštěnou televizi a nevěděla jsem, na co jsem se v ní dívala, souběžně jsem si psala na mobilu s kamarádkou a odbíhala jsem do kuchyně míchat polívku a kontrolovat maso v troubě. Byla jsem nervózní, protože jsem čekala syna a snachu na návštěvu. Vždycky říkají, ať nic nechystám, ale já vždy vařím, peču, smažím. No už jsem taková, manžel o mně říká, že jsem běska,“ dodává.
Opakem multitaskingu je termín flow. Tým výrazem se nazývá stav, kdy se člověk soustředí na jednu jedinou práci, činnost. Je jedno, zda jde o pracovní úkol nebo o zábavu, o něco, co mu dělá radost, třeba o čtení nebo kreslení. Prostě se do něčeho ponoří, nenechá se vyrušovat. Výsledkem bývá, že věc zpravidla udělá pořádně a má z ní dobrý pocit.
Psychologové v poslední době čím dál více apelují na to, že bychom si na rozdíl od multitaskingu měli do života pouštět právě flow. Ukazuje se totiž, že kdo pochopí, o co jde, získá sebevědomí, klid, radost ze života. A v ideálním případě pak má tolik sebejistoty, že se nepotřebuje s nikým srovnávat, soutěžit, snažit se být nejlepší. Což je stav, ve kterém se docela dobře žije, ať už je člověku čtyřicet nebo třeba osmdesát.
Pošlete odkaz na tento článek
Vyzvednout ze školy. Odvézt na kroužek. Počkat a přivézt z kroužku…
S odchodem do důchodu mi začal nový život. Po rozchodu s manželem…
Za půl roku zhubnu dvacet kilo. Za rok se naučím perfektně…
Otevírám skříňku a pohledem přejíždím uzavřené láhve skleněné i…
Co jsme v končícím roce zažili hezkého? Jaké zajímavé lidi jsme…
Psychologové začali používat výraz „ne-růst“. Označuje pocit mnoha…
Když se řekne osobní rozvoj, většinou si představíme mladší lidi.…
Užiju si život, budu teď hodně cestovat. To jsou přání mnoha žen…
Pracuj na tom, abys byl lepší. To je věta, která se nyní objevuje…
Dám ti dobrou radu. Věděla jsem, že to takhle dopadne, měli jste…
Vezmi si teplejší svetr. Co jdi dnes jedl? Nezhubla jsi? Nechci ti…
To nezvládnu. Nebudu tam nic platná. Nic mi nesluší. Jsem úplně…
Odpustila jsem. Už necítím ublíženost, křivdu, zlost. Nemyslím na…
Dělala jsem si legraci z lidí, kteří mluvili o tom, že chodí na…
Kdo dobře vychází s bývalým partnerem či partnerkou, může to mít…
Zamilovali se ve vyšším věku. Našli parťáka, se kterým chtějí…
Když vysloví svůj názor, často slyší: dnes je jiná doba, tomu ty…
Prožívám nejhorší období svého života. Ztratila jsem sestru. Ještě…
Utekla jsem. Nic jinýho se nedalo dělat, než se sebrat a utíkat.…
Všechno co řekneme či uděláme, je špatné. Jídlo u nás není zdravé,…
Život do stovky. Dlouhověkost. Nesmrtelnost. Toto jsou témata,…
Kterou babičku máš raději? S kterým dědou je větší zábava? Kdo ti…
Dříve mi byla k smíchu nyní často používaná slova jako je vyhoření…
„Renáto, já na nadpřirozené věci nevěřím. Jestli se ten tvůj…
Před třemi lety mně zemřel manžel. Vybudovali jsme docela úspěšně…
Nějak to vždycky dopadne. To je životní filozofie lidí, kteří se i…
Ukázkový úvodní text článku
Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Anna Štemberová se narodila 16. dubna 1924. Zažila II. světovou…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Jak se daří? Děkuji, dobře. A vy? Ani se neptejte, nestojí to za…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Politici, tvůrci reklamních kampaní, obchodníci, novináři, ti…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Letos začalo jaro moc brzy, skoro v polovině února se začalo…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Průhlední, průsvitní, neviditelní. Tato slova jsou v poslední době…
Přestože jsem v důchodu, stále ještě pracuji jako průvodkyně.…
Rady, doporučení, sdělení, pokyny, poučení – na různá…
„Vždyť jsi pohrdala sportem, tak co se stalo?" zeptala…
Možná jste tam byli, městečko se jmenuje San Gimignano. Ale možná…
Chápat život aktivně a pomáhat ostatním. Zpráva a…
Při přečtení titulku článku asi mnozí budou přemýšlet, co…
Pracoval jako rekvizitář, kaskadér, designér či masér a dotykový…
Dokud se budu hýbat a dokud budu dýchat, půjdu ven. Mezi lidi.…
Začalo léto. Mladí přijeli včera z dovolené, radostně jsem jim…
Že letní tábory jsou jen pro děti? Velký omyl! Já jezdím na tábor…
Lidé starší pětapadesáti let patří k nejžádanější klientele…
Jak vypadá noční jízda v levostranném provozu? Jak číst jména,…
Tento příspěvek jsem vytvořila spolu se seniory v Domově Barbora v…
Jak přežít stáří? Poradili jsme se s umělou inteligencí a ta…
Máte rádi výtvarné umění, ale zatím jste to sami nezkusili? Pak…
Takový obyčejný důchodcovský web, kde si babičky vyměňují recepty…
V soutěži Babička roku 2024 zvítězila bývalá tlumočnice ze…
Jaké exotické destinace jsou v současné době…
Jezdím často noční Prahou a povím vám, není to nic příjemného…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
V Domě u Minuty v Praze na Staroměstském náměstí se uskutečnilo…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Jako každý rok, i letos 28. prosince jsme vyrazili na pravidelný…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %