Výstava je jedním z výstupů projektu Valdštejnové – lvi ve službách císařů, který je součástí dlouhodobého cyklu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů. Záštitu nad výstavou převzal senátor Tomáš Czernin. Výstava bude přístupna do 17. srpna 2020.

Národní památkový ústav od července do října 2020 představí na půdě Senátu Parlamentu České republiky celkem dvě výstavy – venkovní výstavu ve Valdštejnské zahradě (4. 7. – 17. 8. 2020) a interiérovou výstavu v Mytologické chodbě Valdštejnského paláce (20. 8. – 11. 10. 2020). Obě výstavy se zaměří na příslušníky rodu Valdštejnů, každá z jiného pohledu. Výstava ve Valdštejnské zahradě přiblíží například vévodu Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna, který se proslavil nejen jako vynikají vojevůdce a generalissimus císařské armády, ale byl zároveň významným stavitelem mnoha staveb jak soukromých, tak církevních. Jednou z jeho nejznámějších staveb je Valdštejnský palác v Praze.

Dalším z řady Valdštejnů představených na výstavě je Maxmilián z Valdštejna, císařský generál a univerzální dědic vévody Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna, dále František Augustin z Valdštejna, který ve své době patřil na císařském dvoře císaře Leopolda I. mezi přední znalce, podporovatele a organizátora italských operních představení. Výstava představí i Karla Ferdinanda z Valdštejna, významného diplomata ve službách císaře Leopolda I., který jménem císaře zajistil vojenskou podporu polského krále Jana III. Sobieského ve válce s Tureckem, která byla završena v roce 1683 porážkou Turků u Vídně. Někteří z Valdštejnů se kromě vojenství a diplomacie věnovali církevní dráze.

Nejvýznamnějšího postavení v církevní hierarchii dosáhl Jan Bedřich z Valdštejna, který se stal pražským arcibiskupem. Na 11 venkovních panelech jsou připomenuti i další významní představitelé z rodu Valdštejnů, kteří se nezapomenutelně zapsali do české historie. Výstava v Mytologické chodbě naproti tomu představí neobjevené členy rodu. Návštěvníci se mohou těšit i na předměty z depozitářů valdštejnských zámků, které dosud nebyly vystaveny.

Projekt Národního památkového ústavu pod názvem „Valdštejnové – lvi ve službách císařů“ prezentuje v roce 2020 šlechtický rod Valdštejnů prostřednictvím nové instalace duchcovsko-litomyšlské větve na státním zámku Duchcov zpřístupněné od konce července. Naopak od začátku července představí rozšířené expozice valdštejnských interiérů a divadla na státním zámku Mnichovo Hradiště. Na stejném zámku zavede na konci srpna do rozšířených expozic u hrobky Albrechta z Valdštejna. Pomocí on-line prezentace představí v druhé polovině roku 2020 duchcovskou obrazárnu k roku 1823. V průběhu celého roku probíhá série odborných přednášek o architektuře, malířství, válečném umění nebo hospodářství doby Valdštejnů. Projekt zahrnuje kulturní a hudební akce, Hradozámeckou noc s hlavním stanem na zámku Mnichovo Hradiště, prohlídky běžně nepřístupných míst, komentované procházky po valdštejnské architektuře a edukační program pro děti – to vše na téměř 30 památkách v celé České republice. Projekt „Valdštejnové – lvi ve službách císařů“ je součástí dlouholetého programu Po stopách šlechtických rodů. Partnerem projektu je Ministerstvo kultury a Senát Parlamentu České republiky.

Projekt se soustředí zejména na příslušníky rodu, kteří v 17. až 19. století položili základ bohatého kulturního dědictví. Především jde o významná rodová sídla – zámky Mnichovo Hradiště a Duchcov, které rodina vlastnila od 17. století. Ve sbírkách Národního památkového ústavu se nachází bohatý a rozmanitý mobiliář shromážděný rodinou v průběhu staletí – soubor rodinných podobizen, žánrové obrazárny, knihovny, ucelené sbírky různého charakteru a množství dalších historických předmětů, které spolu s objekty názorně ilustrují bohatý odkaz zanechaný rodem Valdštejnů.

Valdštejnové patří k nejstarším šlechtickým rodům na území Čech. Své jméno odvozují od hradu Valdštejn u Turnova, který v druhé polovině 13. století založil některý člen starobylého rodu Markvarticů užívající erbovní znamení lva či lvice. Větvení rodu Valdštejnů a s tím spojené drobení majetku dlouho bránilo vzestupu rodiny mezi vyšší šlechtu. „Od 16. století se postupně některým příslušníkům rodu dařilo prosadit se ve službách císařů a zaujmout významné zemské úřady i pozice v armádě. Mezi širokou veřejností je dobře znám císařský generalissimus Albrecht z Valdštejna, v jehož době došlo k povýšení katolických Valdštejnů do hraběcího stavu. Jeho vzdálený strýc a poručník Adam mladší z Valdštejna, od roku 1627 nejvyšší purkrabí Českého království, sice neshromáždil tak rozsáhlý pozemkový majetek, ale podařilo se mu ho udržet pro své potomky i po Albrechtově pádu roku 1634,“ uvádí kastelán státního zámku Benešov nad Ploučnicí, historik a autor zahajované výstavy ve Valdštejnské zahradě PhDr. Zdeněk Henig.

Do projektu Valdštejnové – lvi ve službách císařů jsou zapojena územní odborná pracoviště a památky ve správě Národního památkového ústavu – ÚOP v Kroměříži, ÚOP středních Čech, ÚOP v Praze, ÚOP v Josefově, ÚOP v Plzni, ÚOP v Ústí nad Labem, klášter Plasy, hrad Švihov, zámek Kozel, zámek Nebílovy, zámek Hluboká nad Vltavou, hrad Bezděz, hrad a zámek Frýdlant, hrad Grabštejn, zámek Litomyšl, zámek Konopiště, zámek Krásný Dvůr, zámek Kynžvart, zámek Mnichovo Hradiště, zámek Duchcov, zámek Benešov nad Ploučnicí, zámek Náchod, zámek Opočno, hrad Křivoklát, Květná zahrada v Kroměříži a hrad Točník. Dalšími partnery jsou Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou, města Doksy, Cheb, Třebíč, Jičín, Turnov, Jaroměř, Zlín, Krajský úřad v Hradci Králové, obec Heřmanice a hrad Lukov. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize. Mediálním partnerem je Český rozhlas.

Tomáš Pospíšil, Národní památkový ústav