Zároveň platí pořekadlo „cvik dělá mistra“. Koncentrace zvláště specializované péče je ve prospěch kvality, efektivity a bezpečnosti pro pacienta. 

Je ale nutné zdůraznit, že české zdravotnictví je na velmi dobré, někdy i špičkové úrovni. Přesto zde zůstává prostor pro jeho zlepšování, a to především ve dvou ohledech. Jsou zdroje ve zdravotnictví správně rozdělovány? A váží si lidé úrovně zdravotnictví anebo se zbytečně přecpávají u pověstného švédského stolu, tj. chová se většina pod dojmem dostupnosti všeho a pro všechny nezodpovědně?

Zároveň jsou lidé jsou z českého zdravotnictví zmateni, neorientují se v něm, neví, jakým z protichůdných informací mají věřit. Což potvrzují i výsledky reprezentativního průzkumu veřejného mínění Zdravotnictví očima pacientů 2019, který agentura STEM/MARK zpracovala exkluzivně pro společnost Chytrý pacient. Například z něj vyplývá, že jen každý devátý občan dojíždí pravidelně za lékařskou péčí 30 km a dále od svého bydliště. Na druhou stranu devět z deseti lidí by klidně cestovalo za kvalitou a dvě pětiny z nich dokonce déle než tři hodiny. Lidé by měli mít péči po ruce, ale jen tu základní (praktické lékaře apod.) a následnou a ošetřovatelskou. Naopak za operativou a specializovanou léčbou by jim v zájmu zachování kvality nemělo vadit si dojet.

Protichůdnost postojů veřejnosti vyplývá ze způsobu, jakým v Česku probíhá komunikace o zdravotnických tématech. Je náhodná, řeší jen akutní věci, zdravotnictví není v centru zájmu. Informovanost o směřování českého zdravotnictví a jeho kultivaci je nekoncepční a nesystémová. „Jsme také obyčejní pacienti stejně jako všichni ostatní, nicméně se profesionálně zabýváme fungováním systému a vysvětlování jeho zákonitostí desítky let, takže se umíme a chceme ptát za sebe a zároveň za všechny. A chceme se na kultivaci zdravotnictví podílet. Proto jsme založili think tank Klub Mederi, nezávislou platformu, jež se nebude bát mluvit místo politiků i o nepopulárních či zdánlivě nudných věcech,“ vysvětlila mluvčí Klubu Mederi Marcela Alföldi Šperkerová ze společnosti Chytrý pacient.

Prvním tématem, které chce think tank rozpracovat, jsou právě nemocnice, resp. jejich skladba, počet, poměr akutní a následné péče, kvalita, efektivita a bezpečnost pro pacienta. České nemocnice se potýkají s personálními problémy a se způsobem financování, jež konzervuje minulost a brání efektivní adaptaci nemocniční sítě na vývoj medicíny a potřeb obyvatelstva. Každoroční změny pravidel brání potřebným dlouhodobým investicím a prohlubuje se nerovnost v kvalitě a dostupnosti péče. „Řešení je ve skutečném zavedení DRG, ve změně organizace práce v nemocnicích směrem k omezení přesčasů, k přehodnocení rolí jednotlivých profesí, ke společnému lůžkovému fondu apod. Modernizace chodu nemocnic se neobejde bez dobrého fungování mimonemocniční péče a účelnějšího propojení se sociálním systémem,“ zdůrazňuje člen Klubu Mederi Pavel Vepřek.

Aby se změna zdařila, je potřeba posílit roli občana/pacienta v celém zdravotnictví jak dobrou informovaností, tak i jeho ekonomickou motivací ke správnému pohybu ve zdravotním systému. I k těmto tématům by měl přispět Klub Mederi. Chce rovněž pomoci pozitivním trendům, které vznikají např. i na půdě současného ministerstva zdravotnictví. A je na čase přinutit systém, aby průběžně vyhodnocoval, jak pracuje včetně kvality a efektivity.

Na práci v Klubu Mederi se budou podílet vedle Pavla Vepřeka například ekonom Miroslav Zámečník, neurochirurg prof. Vladimír Beneš, lékař a ekonom Pavel Hroboň či právník Jakub Král.