Nikdy jsem nechtěla kočku, ale stalo se. Kdysi moje malá dcerka přinesla domů krabici s koťátky, že je našla vyhozená u cesty a že je jim asi zima a tak, že si je necháme." Ne, jen přes moji mrtvolu ", zněla moje odpověď. Moje malá dcerka vzala krabici a s pláčem odešla udávat po sousedech koťátka. Z pěti koťátek jí zůstal malý, takový nanicovatý kocourek, kterého nikdo nechtěl, ať ho raději utopí, že je moc maličký a asi nepřežije
Dcerka plakala a že se o něho bude starat a bude ho krmit. Kocourek byl opravdu takové malé mňoukavé nic, že jsem svolila a kocourek se stal naším členem rodiny. Musel se nejdříve zahřívat a pomalinku krmit mlíčkem, ale velice rychle se stával malým čilým koťátkem. Všichni jsme si ho rozmazlovali a dávali mu lásku. Jmenoval se Čamsa.
Když povyrostl, ale moc ne, tak se z něho stal toulavý kocour. Večer uhodila 10. hodina a on už byl u dveří a chtěl ven. Ráno, když jsem šla v 1/2 6 hod. do práce, tak už čekal za dveřmi a honem vběhl do domu a už si pochutnával na jídle, které měl přichystané. Byl to takový malý tulák, který občas přišel s natrženým uchem, ale vždy se druhý den vrátil a lísal se a byl to takový divoch.
Vždy, když jsem mu připravovala jídlo, tak u řezníka mi bylo řečeno" U Vás bych chtěl být kocourem". Vařila jsem mu rýži s játry, vždy nějaké masíčko a kocourek se měl dobře. Když jsem mu chtěla dát třeba šunkový salám, tak ho očuchal a odešel. Můj muž říkal: Vidíš, ani kocour to nechce a já to mám jíst. Ovšem to toulání mělo následky .
Jednoho dne nepřišel, druhý den také ne, až třetí den jsme ho našli u vrat celého zbídačelého, třesoucího, malého mokrého kocourka. Hned jsme sedli do auta, kocourka zabalili do deky a honem k veterináři. Měl chudák zápal plic a každý den jsme s ním jezdili na injekce, které začly pomalu zabírat. Nikdy bych nevěřila, že dokážu takhle milovat zvířátko, které jsem vlastně nikdy nechtěla. Kocourek se uzdravil a po čase se zase začal toulat .
Je to už hodně dávno, co ho nemáme, ale moje kamarádka má 5 kočiček, o které se stará, a já je chodím navštěvovat a vždy se těší, že přinesu nějakou dobrotu. Já mám nyní doma psa a láska je to taky veliká.
Pošlete odkaz na tento článek
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %