Známe jich opravdu mnoho druhů, jen  v ČR jich máme neuvěřitelných 20 druhů. Posuďte sami. Jeřáb muk, ptačí, břek, manětínský, milský, oskeruše, prostřední, český, velkoplodý moravský, grantový - ten má 13 sladkoplodých kultivarů. 

 Jeřáb dunajský, džbánský, hardeggský, karpatský, labský, krasový, olšolistý, rakouský, řecký, soutěskový.

Některé jsou ryze české odrůdy, ty jsem si dovolila napsat tučným pismenem. Další druhy zvané endemity vznikly křížením a rostou u nás jen v několika lokalitách. A dřevo jeřábu je tvrdé a kvalitní. Využívá se při výrobě nábytku. A také se z něj dělají i hudební nástroje.

Co obsahují

• Hodně vitamínů (především C), hořčiny, třísloviny i éterický olej, který povzbudí chuť k jídlu.

Účinky

• Konzumace jeřabin povzbuzuje produkci žaludečních šťáv a posiluje imunitní systém organismu.

Čaj

• 1 lžičku sušených jeřabin rozdrtíme v hmoždíři. Pak zalijeme 1 šálkem horké vody a necháme 10 minut vyluhovat a scedíme. Podle potřeby pijeme 1 až 2 šálky denně. Pomáhá při nechutenství a žaludečních neurózách.

Nálev

• 30 gramů listů vložíme do 1 litru vroucí vody a necháme vyluhovat 10 minut. Pijeme 3 šálky denně. Je dobrý proti chrapotu a posiluje hlas.

Využití v gastronomii

Z jeřabin se připravují kompoty, rosoly, klevely, pomazánky, povidla i protlak. Ke konzervaci musíme vždy vybírat plody zralé, až přezrálé. Nejlepší období pro sklizeň je, když plody ožehne první mrazík.

Uvádím zde i několik receptů, které jsou u nás v rodině vyzkoušené.

Jeřabinová klevela

Na 1 kg očištěných jeřabin potřebujeme 500 gr cukru 

Jeřabiny - ožehlé mrazíkem - opereme, otrháme od třapin a stopek, podlijeme několika lžícemi vody a pod pokličkou krátce podusíme. Když jeřabiny změknou, vaříme je dál za stálého míchání a po částech přidáváme cukr. Jakmile jsou jeřabiny trochu rozvařené a voda odpařená, klevelu nalijeme do suchých a nahřátých sklenic. Ihned je uzavřeme a obrátíme je dnem vzhůru a necháme vychladnout. Plníme- li klevelu o teplotě 85 st.C,vložíme skleničky s klevelou do zavařovacího hrnce s horkou vodou a sterilujeme je  10 minut při 98 st. Celsia.

Jeřabinový protlak

Jeřabiny - ožehlé mrazíkem - otrháme a očistíme (jako v prvním receptu) a opereme. V kastrolu podlijeme malým množstvím vody a pod pokličkou dusíme doměkka. Horké prolisujeme přes síto nebo použijeme lis na ovoce a případně ještě trochu zahustíme odpařením. Horký protlak naplníme ihned po uvaření do suchých, nahřátých zavařovacích skleniček až po okraj. Používáme-li protlak jako přesnídávku, podle chuti jej přisladíme. Hned je uzavřeme nahřátými víčky, obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout. Plníme-li protlak do skleniček o nižší teplotě než 85 st.C, sterilujeme je 10 minut při 98 st.Celsia

Jeřabinový kompot

Na 1kg očištěných jeřabin potřebujeme 450 gr cukru.

Hodně vyzrálé až přezrálé a mrazíkem ožehnuté jeřabiny očistíme jako v prvním receptu. Promícháme je s cukrem, dáme do kastrolu a dusíme pod pokličkou v troubě, až pustí šťávu a změknou. Jakmile jsou všechny jeřabiny sklovité, vybereme je děrovanou lžící a vsypeme do nahřátých čistých skleniček. Šťávu převaříme, odpěňovačkou odebereme pěnu, šťávu slijeme na jeřabiny a skleničky hned uzavřeme - nejlépe kovovými víčky. Skleničky obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.

P.S.: V moderní verzi přípravy kompotů apod. jsem se dočetla, že je dobré dát sklizené jeřabiny zamrazit, ale z vlastní praxe to neznám. Nyní se dává do jeřabinových marmelád a klevel a protlak i šťáva z pomerančů.

Dokonce je z nich i vynikající likér, ten recept uvedu asi příště.

Mám v knihovně opravdu hodně starou knihu o výrobě lihovin i likérů a jiných alkoholických specialit. A to je teprve "počteníčko". Ta čeština oné doby skutečně nemá chybu.

Informace ke článku jsem vyhledala v knize Domácí konzervování ovoce a zeleniny. Nakladatelství Avicenum r.1980.Autoři ing. B.Hostašová, ing.E.Němec, Libuše Vlachová (autorka mnoha českých kuchařských knih). Další poznatky mám z mých zápisků i z internetu.