Dobrá, ale čím se čistí hlava? Člověčí. Tady nestačí hadr namočený v příslušném chemickém přípravku, tady je nutné vzít rozum do hrsti. 

Když člověk cítí, že je toho na něj nějak moc, a uvědomuje si to, má našlápnuto k úklidu, vlastně k nápravě. Ve virtuálním světě se to hemží dopručeními, radami, zkušenostmi. Například se má zapomenout na úkoly a starosti, přestat přemítat nad tím, co se musí stihnout, zkusit jógu, relaxovat, zaběhat si, ... nebo jít na procházku. Heuréka!, křičí moje podvědomí, to je ono! Nejsem ve stavu, kdy nevím, kam dřív skočit, hlava se mi netočí z náporu povinností, nepociťuji, že bych byla zavalená úkoly, nehroutím se pod termíny odevzdání hotové práce. Jak se lidově říká, jsem celkem v "poho". Přesto si myslím, že jedna pořádná čistka není k zahození.

Na očistu hlavy platí příroda. Tu považuji za zaručený prostředek, který zabere a nezklame. Pravda, provětrat se nejdu v prudké sněhové vánici, vichřici, lijáku, spalujícím vedru. Tyto všechny přírodní jevy však jednou skončí, zima nabídne jiskřivý sníh, jaro probudí odpočívající květenu, léto provoní rozvitými květy, podzim upozorní na barevnou škálu listí. A to je moje šance! Kdybych byla psychoterapeut, posílala bych lidi relaxovat do amerického Vermontu. Na podzim. Abych mohla předepisovat, měla bych vědět, kam lidi posílám. Ve Vermontu jsem nikdy nebyla, nikdy se tam nedostaneu, z obrázků ale vím, že Vermont na podzim působí jako pohádka. Jako balzám pro oči i duši. A o to jde. Naordinovat si procházku v době, kterou člověk má rád. Jako já podzim s jeho barvami.

Nejen milovníci podzimu vědí, že příroda se barevně mění jen malou část roku. Nevyužít ten správný čas, než na listnatých stromech zůstanou holé větvičky, je pro člověka hledajícího v přírodě klid nebo zmírnění tlaku na plnění povinností, ztráta. Další příležitost se naskytne za jeden celý rok.

V průběhu letošních několika posledních říjnových dnů, kdy sem tam vysvitlo sluníčko, ani slabý vánek si nepohrával s jemnými listy trávy, jsem se vypravila do několika míst, o nichž vím, že mě, co se týká barev a klidu, nikdy nezklamou. Cesty lemované hustým porostem listnáčů vzbuzují touhu jít a jít a jít a vstřebávat žlutou, červenou, oranžovou v různých odstínech.

Když ticho ruší jen šustění spadaného listí, kterým prochází lidská noha, člověk si najednou uvědomí, jak do pozadí ustupují starosti. Nabrat listy do hrsti, vyhodit nad hlavu a pozorovat jejich pozvolný pád k ostatním, to byla možná chvilka, kdy si nějaký malíř uvědomil krásu podzimu a zachytil ji na svém obrazu. 

Jdete po cestě a s obdivem pozorujete přírodní zrcadlo v podobě obrazu odrážejícího se na hladině rybníka. Využijete lavičku na břehu, posadíte se a pozorujete život kolem sebe. Štěbetání ptáků, bzukot zbloudilé vosy, pohyb malých vodních tvorů, myšku pospíchající kamsi. 

Jste tu jen vy, ticho a klid. Užíváte si pocitu samoty a blahořečíte lenosti a pohodlnosti lidského pokolení, které se ve stejném čase plahočí mezi regály obchodních center. Jste jen vy a podzimní příroda. 

Začnete si všímat maličkostí, zajímavostí. Spatříte zbývající šípky na keři, uvědomíte si hejno plovoucích racků v dáli, zastavíte se a je vám, jako kdyby se na chvíli čas zastavil. Máte chuť přeručkovat z jedné strany na druhou, odoláte, protože si uvědomujete, že vám na tento tělocvičný úkon už síly nestačí. Už jenom uvědomění si vlastních možností a schopností je cesta k vlastnímu klidu. Nejen na těle, ale i na duši.

Jdete a najednou si uvědomíte, že je vám dobře. Že se těšíte z ticha, že vám prospěla absence lidí, že se těšíte na svou oblíbenou kávu nebo štamprličku, nebo na pohlazení někoho blízkého. Řeknete si, jak je důležité, abyste právě vy pociťovali vlastní vyrovnanost a spokojenost, protože vaše rozpoložení se bude přenášet i na vaše okolí. 

Blížím se k závěru podzimních procházek a uvědomuji si, jak jsem své hlavě poskytla ten nejlepší úklid, kterého jsem schopna. Nemyslela jsem na povinnosti, pročistila jsem si mozkové závity, povzbudila šedé buňky, načerpala sílu a nabila svoje vnitřní baterie. Uvědomuji si, že příroda není jen zaručený čisticí prostředek, ale něco bude i na tvrzení, že je vlastně mocná čarodejka.