Aniž bych si chtěla u redakce šplhnout, konstatuji naprosto objektivně, že zážitkem roku 2017 pro mne byla registrace na tento portál. Zaregistrovat se jsem se rozhodla asi dva měsíce poté, co jsem portál prvně objevila. Coby pravověrný introvert jsem se totiž dlouho rozmýšlela, mám-li jít s kůží na trh. Nakonec jsem usoudila, že mi způsob fungování portálu vyhovuje - budu moct zůstat schovaná pěkně doma a přitom komunikovat s jinými lidmi. Budu moct dělat, co mě baví – psát. Na fotografování jsem v té chvíli ani nepomyslela; do té doby jsem fotila pouze na dovolených, výletech a rodinných akcích.

Čím víc jsem portál poznávala, tím víc času mi začal zabírat. Kromě psaní krátkých příběhů ze svého života (neboť vymýšlet si neumím) jsem se vrátila po mnoha letech k psaní básniček – i když už mi to nejde jako zamlada. Objevila jsem radost z hrátek s češtinou. Nechci se vytahovat, ale občas jsem byla překvapena tím, co mě napadlo, co se mi povedlo. Někdy jsem se také divila, co jsem schopna na sebe prozradit. Začala jsem mnohem víc fotografovat; tím jsem se musela naučit i dívat se víc kolem sebe, přestat chodit bez zájmu o své okolí jako dřív. Po několika měsících jsem si dokonce koupila nový foťák. Začala jsem vyhledávat neznámá mí­sta v Praze a jejím okolí­, častěji chodit na výstavy.

Zjistila jsem, že na portále je spousta báječných lidí s různými zájmy. Díky nim jsem se dozvěděla hodně zajímavých věcí, poznávám jiné světy.

Rozhodla jsem se překonat svůj ostych a začít se seznamovat s íčkaři osobně. Na raně stará kolena tak poznávám ještě trochu víc sama sebe. Takže s tou pravověrností to asi nebude tak horké.

Za své aktivity na portále jsem se dočkala i uznání od svého partnera a kamarádek. Je to tak, registrací na i60 se můj život stal o hodně bohatší.