Šéfová v pondělí přinesla na flešce asi dvousetstránkový text k opravě než půjde do tisku. Řekla, ať to ve středu ráno doručím rovnou do tiskárny, kde se sejdeme v osm hodin. Seděla jsem u toho oba dny dlouho do noci. Zákon schválnosti, dnes ráno jsem zaspala a probudila se pět minut po sedmé. Žádné velké líčení, jen jsem si namalovala na ksicht veselejší obličej, hodila na sebe kostýmek a šupem ke garáži pro auto. Už je půl osmé, ale stihnu to. Nééé, musím se vrátit, potřeby těla jsou neodkladné. Kabelku jsem odhodila v předsíni při běhu na tu malou místnůstku, protože žádost těla byla velice urgentní. Hotovo, můžu pokračovat, autem tam budu za pět minut. Opět běh po schodech. Teprve u auta jsem zjistila, že jsem se nepřezula z domácích bačkůrek. Vracet se nebudu, to nevadí, už to nějak dojedu.
Hlavně jestli jsem nenechala doma flešku. V autě ještě pro kontrolu prohledávám kabelku, už jsem zpocená jak vrata od chlíva. Všechno jsem z ní vysypala, fleška nikde. Znova a znova vše obracím hore kopyty, není není není. Takže zpět domů. Rozhlížím se po předsíni, mohla vypadnout, jak jsem kabelku v rychlosti odhodila. Lehla jsem si na zem a svítila baterkou pod vestavěné skříně. Tam vzadu, to černé, to bude ona! Přinesla jsem jehlici, nedošáhnu. Zoufalé ženy dělají zoufalé věci. Ze dvou spojených jehlic vyrábím jednu dlouhou a spoj omotám důkladně izolepou. Stále marně pošťuchuju flešku.
Takhle mne našel manžel, který se právě probudil. Vysvětluju, co se snažím z pod skříně vytáhnout. Tak jsme se snažili dva. Vynadal mi, co to mám za nástroj a šel do garáže pro jiný. Přitáhl železnou tyč, ale tou se pod skříň nedostal. Musíme tu skříň trochu nazdvihnout. Se mnou to jde těžko.
Začal demontovat skříň. Proboha, dělej, popoháním kutila. Po deseti minutách jsme se konečně pod skříň dostali...a objevili přilepenou hašlerku. Fleška nikde. Nechám tam manžela i s rozebranou skříní. Sedám do auta a jedu do tiskárny, kde se musím aspoň omluvit a přiznat, jak jsem neschopná. Jak na sviňu, na tradičním místečku mě zastavili příslušníci. A doklady a dýchnout a lékárničku a mlhovky a vystupte si...Pokárání, co to mám za nevhodnou obuv, že příště to bude pokuta. Konečně mi povolili odjezd.
Je pět minut po osmé. Šéfová se přibližuje a já nevím jak začít s výmluvami. Z čela mi teče pot. Vytahuju z kapsy kostýmku papírový kapesníček ...a v kapse něco nahmátnu. Vytáhnu flešku a vítězně ji podávám šéfce. Ufffff, úkol splněn.
Pošlete odkaz na tento článek
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %