Češi mají výrazně vyšší reálné mzdy než před 25 lety, vlastní více majetku a žijí ve větších domech či bytech. Obytná plocha na jednotlivce stoupla z 25 metrů čtverečních na 32 metrů čtverečních. Klesl počet těch, kteří s příjmem vycházejí obtížně, vzrostl počet lidí, jimž se daří spořit. Vyplývá to ze studie Češi 1990 - 2015 poradenské firmy KPMG, která analyzovala mimo jiné zatím nezkoumaná data agentury STEM.

Přesto se podle průzkumu 71 procent Čechů domnívá, že se společnost nevyvíjí dobrým směrem. V roce 1993 přitom byly o opaku přesvědčeny celé dvě třetiny společnosti. "Ve zkratce se dá říci, že se máme lépe, ale cítíme se hůře. Z naší analýzy se zdá, že na vině je hlavně strach Čechů z budoucnosti. Pocit ohrožení v české populaci narůstá, v posledním roce je navíc vydatně přiživován i komunikační ofenzivou 'apokalyptiků'," komentoval data řídící partner KPMG Jan Žurek.

Podle dotazování má majetek v hodnotě přes jeden milion korun 62 procent domácností. Při zohlednění inflace mělo v roce 1995 majetek odpovídající dnešnímu milionu pouze 46 procent domácností. Finance se nicméně na celku podílí jen asi ze třetiny, zbylé dvě třetiny tvoří nemovitosti a jiný majetek.

Od roku 1993 se zvýšila průměrná česká reálná hrubá mzda téměř dvojnásobně (o 94 procent). Už deset let navíc neroste relativní rozdíl mezi průměrem a mediánem mezd, což naznačuje, že se nerozevírají nůžky mezi vyššími a nižšími příjmovými skupinami.

Příjem na spotřebu a bydlení ale Čechům sám o sobě nestačí. Proti roku 1993 narostlo zadlužení domácností, hlavně kvůli dostupnějším hypotékám, téměř na pětinásobek (v reálných částkách očištěných o inflaci). V posledních deseti letech tak více než 70 procent všech peněz z úvěrů domácností směřuje právě a stabilně do bydlení.