Téma: rozvod
Rozejdeme se. Tato věta zní velmi často v letních měsících. Místo toho, aby dovolená a letní zážitky páry stmelovaly, tak je narušují.
Vzletně se tomu říká „Krize středního věku“. Plno lidí o tom mluví a mnohdy ani neví, co to znamená. Podle mně to není nic složitého. Je vám čtyřicet, padesát let. Ve vztahu jste několik desítek let. Najednou se vám zdá společný život stereotypní, nudný. Není možné se těšit na něco nového.
Když jsem se vdávala, imponovalo mi, jak je můj muž atraktivní. Každá ženská se po něm otočila. Během manželství jsem své naivity litovala. On si toho totiž byl vědom a náležitě to využíval. Podváděl mě celý život.
Během partnerství páry získají spoustu společných přátel. Pokud se rozvedou, staví je do nepříjemné situace. Musejí se rozhodnout, na čí straně být, s kým se vídat, koho zvát na akce. A bývá dusno.
Jak jste to vydrželi? To je nejčastější otázka, kterou dostávají dlouholeté manželské páry. Vzbuzují obdiv, úctu, úžas. Je to paradox. Lidé se rozvádějí čím dál častěji, přesto ve skrytu duše obdivují ty, kteří slaví zlaté svatby.
Šel jsem za kamarádem se domluvit na turistice. Dorazím k brance domu a nad zvonkem je jmenovka jejich dcery, která bydlí nad nimi. Zírám na nové jméno, které tam přibylo. Překvapilo mě to.
Vrána k vráně sedá. A protiklady se přitahují. Tato dvě pořekadla často používáme, i když si naprosto protiřečí. Kterým se tedy řídit při výběru partnera? Čím je člověk starší, tím více se přiklání k tomu prvnímu.
Paní Jana zažívá těžké období. Před šesti lety jí na nevyléčitelnou chorobu zemřel manžel. Upnula se na vnoučata, se kterými trávila velkou část svého volného času. Jenže poté, co se její syn dostal do finančních potíží, kontakt s vnoučaty jí snacha zakázala.
Jsem dvakrát rozvedená a přiznávám, beru to jako své selhání. Vím, že v dnešní době se rozvádí kdekdo, ale pro mě je slovo rozvedená něco, co se mi u své osoby nelíbí. Smířila jsem se ale s tím, že se už toho výrazu nezbavím.