Téma: životní úroveň
Středočeské Říčany opět potvrdily svou dominanci a poosmé v řadě se staly městem s nejvyšší kvalitou života v České republice. Vyplývá to z aktuálních výsledků indexu, který každoročně sestavuje projekt Obce v datech. Druhé místo obsadila Praha, na třetí příčku se posunul Slavkov u Brna.
Mají chuť a čas dělat si radosti. Kupovat si kvalitní pěkné věci, utrácet za cestování, kulturu, vzdělávání. Mají na to prostředky. Řeč je o generaci současných padesátníků a šedesátníků. Jenže obchodníci a tvůrci reklam si to stále v plné míře neuvědomují.
Sedm let je ideální na učení jazyků, pětadvacet na rekordy ve sportu, třicet na kariéru ve vědě. V šedesáti přichází spokojenost, v osmdesáti psychická pohoda. Žebříčků srovnávajících obory a věk, kdy jsme na vrcholu sil, je mnoho. Některé jsou zajímavé, jiné nesmyslné.
Povídám si se svou nejmenší vnučkou o všem možném, a tak mi mimo jiné tuhle sdělila, že v metru stála stará babička opřená o sloup, v ruce měla kelímek a lidé jí tam dávali penízky. A maminka taky, dodalo dítě.
Mají se v současné době lidé v penzi špatně? Přes šedesát procent odpovídá, že určitě či spíše, ne, deset procent se necítí být schopno to zhodnotit. Zbytek tvrdí, že spíše či rozhodně ano. Pokud někdo stále ještě vykresluje seniora jako nabručeného, nespokojeného bojovníka o každou slevu, je hodně mimo.
Možná někoho nadpis nadzvedne, ale přesto si dovolím sdílet svůj názor. Ze své praxe referentky za přepážkou na úřadu práce se setkávám se seniory, pro které vůbec stisknout kliku od dveří na úřadu práce je někdy nadlidský úkon. A to doslova. Svěřují se, že se stydí, že takhle „dopadli“.
Budu žít do sta let. Co by ne, však sportuju a zdravě jím. Až bude nejhůř, seženu si pěkný pokoj v domově pro seniory. Nebo si zaplatím pečovatele, který se o mě doma postará. To jsou sny většiny lidí o stáří. Realita je mnohdy překvapí.
Nemám na nové, kupuju použité. To dříve byla věc, kterou by se málokdo chlubil. Nyní je však nakupování z druhé ruky módou. Věci, které už někdo používal, si pořizují i ti, kteří by si nové klidně mohli dovolit.
Každý čtvrtý senior v České republice se po ztrátě partnera dostal do situace, kterou je možno označit za chudobu. Mnohdy nemá ani na pohřeb, ale hlavně na pokrytí životních nákladů - nájmu, energií či dokonce základních potravin. Pociťuje to čím dál více lidí a stává se z toho téma průzkumů a diskusí. Například Výzkumný ústav práce a sociálních věcí vypracoval studii, ze které vyplynulo, že úmrtí jednoho ze starších partnerů má na život toho, který zůstal, čím dál více zdrcující vliv.
Současná generace seniorů prožila ve srovnání s předešlými generacemi největší změny. Mobily, internet, perfektně fungující technika. To je jen pár věcí, které jsou pro dnešní šedesátníky běžné, ale jejich rodiče by nad nimi žasli a ptali by se: Co to je? Nikdy v minulosti se žádná generace nemusela tak svižně přizpůsobovat novým podmínkám jako lidé, kteří se nyní dostali do důchodového věku.