Téma: glosa
Také to tak někdy máte, že si bloumáte po venku, je vám po těle lehounce, cítíte se svěže, nic nebolí, samovolně se usmíváte? Jindy kousavý svetr vás něžně hřeje a něco ošlapané boty netlačí, ba naopak sedí, jako ulité?
Tak, jak postupuje čas, ubíhají nám léta a člověk stárne. A je, bohužel, stále méně událostí, které nám pozitivně ovlivňují život. Spíše se množí události, sice významné, ale mající většinou více, či méně negativní charakter. To je neúprosná realita života.
Jsou čtyři hodiny odpolední a venku se už stmívá. Trochu brzy. Zimní čas, který nemám moc rád. Na náměstí svítí výklady obchodů, rozbředlý sníh pokrývá celé náměstí, lidé jsou oblečeni do zimního a já sedím nyní sám ve své oblíbené kavárně Anděl. Nostalgie začínající zimy působí.
Já jsem člověk komunikativní a konverzuji s lidmi velmi rád. Pochopitelně, pokud je s kým. Samomluvou netrpím. Velmi důležité je, jestli člověka, s kým mluvíme, dobře známe, nebo je to osoba zcela neznámá. Jinak mluvím s dcerou, s blízkými přáteli, s přítelkyní, s úředníkem či s náhodným chodcem.
Panelový dům dnes připomíná nepřetržité staveniště. Vrtá se, bourá, řeže – a vy jste nuceni to poslouchat. Hluk je legální, dlouhodobý a nenárokuje žádnou kompenzaci. A pokud si stěžujete známému, uslyšíte: „No, co jste čekali, když bydlíte v paneláku?"
Příroda po čase zase ukázala svou nadvládu nad člověkem. Po dvou týdnech mrazů, které my, dříve narození, považujeme za normální zimu, přišla změna a před oblevou českou zemi pokryl ledový koberec.
Dávat si novoroční předsevzetí je celkem normální praxe. Otázkou ale je, do jaké míry je pak tito lidé naplňují. Respektive, jak jsou schopni je naplnit.
Co se týká čtení, existuje celá řada otázek, které mohou padnout mezi dvěma čtenáři, když na toto své oblíbené téma zavedou řeč. Třeba, kterou knihu máš nejraději, jaké je tvé oblíbené téma, co jsi rád četl jako dítě, či později jako puberťák, co čteš rád nyní, na stará kolena?