Téma: Židé
V Klausové synagoze, resp. v budově s ní sousedící, která byla postavena jako obřadní síň židovského Pražského pohřebního bratrstva, byla 3. listopadu zahájena vernisáží fascinující výstava o zlatém věku židovské komunity ve středověkém Španělsku.
Dušan Brabec
Na první pohled taková izraelská „Ulice“, ale pak se pohled změní a není to jen úhlem pohledu. Seriál Shtisel je dramatický, moudrý a zajímavý nejen pro toho, kdo stojí o seznámení s běžným životem dnešních ortodoxních židů.
Jak se asi žije s věčným cejchem? Není to jednoduché, když vás pronásledují a šikanují. Nebo na vás svádějí pohromy, za které vůbec nemůžete. Židům se to stávalo, a tak často utíkali. Vznikaly diaspory. V různých zemích se jim dařilo různě. Lépe, hůř i špatně. Odedávna.
Židovský hřbitov ve Čkyni leží kousek cesty nad železniční tratí, ve stráni na úpatí svahu směrem na Prachatice. Dnes patří mezi nejlépe zrestaurované, s cennými a krásnými náhrobky od 16. až do poloviny 20. století.
Jestliže dnes odbory kdekoliv na světě bojují za prosazení či zachování čtyřicetihodinového pracovního týdne, je to svým způsobem boj za Boží přikázání zjevené na hoře Sinaj.
Hebrejské slovo "košer" znamená, že určitý produkt byl vyroben a podán v souladu se všemi nezbytnými pravidly kašrutu. Zbožní Židé jedí jen to, co je košer a je označeno příslušným certifikátem.
Málokterý svátek se v průběhu staletí tolik proměňoval jako Sukot. Na něm je zřetelně patrné, jak se židovství přizpůsobovalo daným podmínkám v čase.
Ukázkový úvodní text článku
Ukázkový úvodní text článku
