Jak pejsci ovlivňují náš život.
ILUSTRAČNÍ FOTO: stock.xchng

Pod honosným jménem se skrývala směs ras blíže neurčitelných. Co jí chybělo na kráse, to převýšila chytrost. Rychle pochopila, že je páníček snadno ochočitelný. Jako mazaná ženská se lísala a odzbrojovala oddanýma očima.

Pan Emil s ní zacházel jako s malým dítětem. Než vyšli na procházku, vytvořil jí z chlupů na hlavě úhledné culíky, sepnuté růžovými gumičkami s ozdobnými beruškami či motýlky. Na konci vodítka nebyla fenečka, nýbrž páníček. Ona kráčela vpředu a jeho táhla za sebou. Ona určovala směr cesty. Žádná žena s ní nemohla soupeřit. Chtěla-li dáma vlevo, zamířila Dorka vpravo. Pán vždy vyhověl milované fence, žádný div, že se neoženil. Být v domácnosti číslem dvě nemohla žádná příslušnice něžného pohlaví akceptovat.

Dorka doma dámské návštěvy snášela, protože jí obvykle přinesly něco dobrého na zoubek. Návštěvy obvykle nekončily, protože se dáma rozhodla odejít. Končily, když se Dorka postavila ke dveřím, čímž dala najevo, že se jí chce čůrat. Volky - nevolky dámě nezbylo, než sáhnout po kabelce a opustit byt.

Čas je neúprosný. Na Dorku dolehlo stáří a nemoc. Olysalá ztratila poslední náznak půvabu. Dokud netrpěla, pan Emil se o ni pečlivě staral. Když se dostavily bolesti, nechal ji u veterináře uspat.

Cestou domů pro slzy na chodník neviděl. Zakopnul, rozbil si brýle, přerazil nos, utrpěl otřes mozku. O důvod víc k sebelítosti. Nic jej nebavilo. Omezil veřejné aktivity, z domu vycházel, jen když to bylo nutné. Stále víc se uzavíral do sebe. Nového pejska si, vzhledem ke svému věku, pořídit nechtěl.

Čas je ale také nejlepší lékař. Jak plynul, zvyknul si pan Emil na nový denní stereotyp. Doma poslouchal svoji oblíbenou dechovku, v létě jej na náměstí vylákaly čtvrteční promenádní koncerty, na nichž si mohl popovídat se známými lidmi. Navykl si také navštěvovat nedaleký obchůdek se suvenýry, v němž bavil prodavačky vyprávěním veselých historek. Ony mu za to občas přinesly na ochutnání buchtu, když zrovna doma pekly.

Tak pan Emil zase žil svůj život spokojeně. Na Dorku ale nezapomněl.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
10 komentářů
Eva Krausová
Také jsem s maminkou zažila, jak moc to bolí nechat uspat pejska. Nezapomenu na oči naší fenky Barušky. Ještě, že se dožila hezkého psího věku 15let, a že jí s námi bylo moc dobře. Teď mám Meginku z útulku, často mám pocit, že je tu spíš ona pro mne, jsme nerozluční parťáci. A také mám sousedku Vlastičku, která mi ji nejen venčí, ale bere si ji i k sobě, když jsem v práci. Když mi ale odešla maminka, byla to bolest největší v mém životě...
Anna Potůčková
I my jsme museli našeho prvního pejska v jeho 13 letech nechat uspát. Moc to bolí, ale nejlepším počinem je si pořídit dalšího pejska. A my si postupně pořídili hned tři. A postupně. Bez psa bych žít asi nedokázala. Navíc jsou to moji terapeuti. Ví jak mně mají dostat ze smutku či nějakého trápení a starostí.
Eva Mužíková
Také někdy přemýšlím, jak by se změnil můj život, kdybych zůstala sama bez pejska. Určitě bych si nepořídila dalšího, je to velká zodpovědnost. Možná že bych si pořídila nějakého ptáčka. Hezky napsaný příběh.
Soňa Prachfeldová
Daň za lásku, kterou ale navždy nosíme v srdci.
Helenka Vambleki
Ať se pan Emil zaregistruje na íčku a hned mu bude veseleji :-)
Hana Rypáčková
Hezké a pravdivė.Bolí, ale přebolí.
Naděžda Špásová
To je život, ale až to bude u nás, tak budu strašně smutná. Máte to hezky napsané. Pejsek na obrázku mi připadá jako australský ovčák, žádná pouliční směska.
Zuzana Pivcová
Je to tak, že i v případě zvířátek čas uhladí bolest do snesitelné podoby. V paměti pak ohleduplně zůstavají navrchu hezké a veselé příhody, o něž se člověk rád podělí s dalšími, podobně "postiženými".
Alena Vávrová
Ahoj Jindřiško, moc ráda Tě zase po čase čtu. Něco mi ten Tvůj příběh moc MOC připomíná!
Jana Šenbergerová
Pěkný příběh s dobrým koncem. Všichni odcházejí, i pejsci...
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše