Často to děláme, aniž o tom víme. „To se už v mém věku nehodí. To je už zbytečné. Když jsem býval mladší...“ To je jen část vět, které používáme, aniž si uvědomujeme, jak tím škodíme sobě i svému okolí.
Na jedné straně je současný trend jasný: Snažíme se vypadat mladší, cvičíme, dbáme na to, abychom jedli kvalitní věci. Na straně druhé běžně říkáme věty, které celé to snažení srážejí na zem. Hlavní zásada zní: Nepoužívejme často slovo „už.“ Tento výraz bychom si měli dát na pomyslném seznamu zakázaných slov na první místo. Tím slovem dáváme automaticky najevo, že v našem životě už něco není, už něco chybí, jinak řečeno, jsme na světě dlouho, něco už pamatujeme.
A aniž si to uvědomujeme, připadáme kvůli tomu mladším lidem tak trochu nadřazení, vzdálení, jiní. Prostě tím naznačujeme, že už víme něco, co oni ještě ne. Ano, v mnoha případech je těžké se tomu ubránit. V práci vidíme, jak se mladší kolega řítí do průšvihu tím, že kritizuje nadřízeného přede všemi a všichni vědí, že je to zbytečné, protože nadřízený má ve firmě pevnou pozici. Přesto mladému bojovníkovi neříkejme: Víš, já už vím, že tenhle postup se nevyplácí, ale ty na to jednou přijdeš také. Když mu chceme poradit, lépe bude znít: Chceš vědět, co si o tom myslím? Pokud ano, řekněme mu svůj názor. Ale ten přece s věkem nesouvisí, proč do něj motat nějaké už?
Netykejme mladším
Netykejme automaticky mladším lidem jen proto, že jsou mladší. Dáváme tím najevo nejen nadřazenost, ale i svůj věk. Nikdy, ale opravdu nikdy netykejme nadřízenému jen proto, že je mladší. Je to stejně neuctivé, jako by on, třicátník, říkal každé šedesátnici automaticky babičko.
Neříkejme: Nikdy jsem se necítil tak skvěle, jako teď, stáří je super. Nikdo nám to stejně neuvěří, lžeme tak sami sobě. Ano, ve vyšším věku se můžeme cítit spokojeni a šťastni, ale zdravější a ve větší fyzické formě je prostě člověk mladý, tak to vždy bylo, je a bude. Když tedy sedmdesátník tvrdí, že vyběhne na Praděd stejně svěže jako dvacetiletý, bude okolím považován spíše za člověka, který se rád chvástá, přehání, hraje si na mladšího a s přibývajícími lety si neumí poradit.
Vědci těmto situacím říkají ageismus verbálně komunikačního typu. Zní to složitě, ale podstata je jednoduchá: Mluvíme tak, že dáváme najevo věk, ať už svůj nebo toho, s kým komunikujeme. Z průzkumu socioložky Lucie Vidovićové z Masarykovy univerzitě v Brně, která se dlouhodobě zabývá zkoumáním různých mýtů a stereotypů týkajících se stárnutí, vyplývá, že šestačtyřicet procent lidí přiznává, že někdy někomu tykali jen proto, že jim připadal mladší, nebo se s touto situací setkali ve svém blízkém okolí. „Třicet procent respondentů uvedlo, že se osobně setkali se situací, kdy někdo někomu říkal: na to jsi příliš mladý, případně to někomu sami řekli,” uvádí socioložka.
Geny a životní styl
Ve svém výzkumu se Lucie Vidovićová také lidí ptala: Na kolik let se cítíte? Průměrný věk dotazovaných činil padesát let a ve výsledku se většina z nich cítila přibližně o čtyři roky mladší. Ukazuje se také, že lidé, kteří se cítí být starší, než jsou, si myslí, že okolí starší připadají. A naopak ti, kteří si sami sobě připadají mladší, věří, že jim nikdo z okolí jejich skutečný věk nehádá.
O věku se sice říká, že je především stavem mysli, ale tak jednoduché to samozřejmě není. Podstatnou roli v tom, jak se cítíme a jak vypadáme, hrají samozřejmě geny a životní styl, který jsme celý život vedli. Ovšem právě to, jak se vyjadřujeme a jak o svém věku mluvíme, je další podstatným kamínkem do celkové mozaiky, kterou si o nás okolí skládá.
Takže pryč se slovem „už“, s automatickým tykáním mladším lidem a kdo ví, co nás ještě napadne, když se nad svým slovníkem zamyslíme.
Pošlete odkaz na tento článek
Starý muž potkal známou, dlouhé roky neviděnou. Zapovídali se. Pak…
Žárlivost se na začátku vztahu může jevit jako projev lásky, zájmu…
Když je člověku dvacet zpravidla si nedovedete představit, že se…
V diskuzi na našem webu jsem kdysi četl, že pokud někoho…
Celý to začalo předloni na podzim, krátce po šestým výročí naší…
Pomoct příbuznému, který je ve finanční nouzi, je přirozená a…
Na pátek 13. září připadá Mezinárodní den závětí, kdy si lidé po…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Dám ti dobrou radu. Věděla jsem, že to takhle dopadne, měli jste…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
Vezmi si teplejší svetr. Co jdi dnes jedl? Nezhubla jsi? Nechci ti…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
To nezvládnu. Nebudu tam nic platná. Nic mi nesluší. Jsem úplně…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Podívej, co všechno pro tebe dělám. Vděčnosti se od vás nedočkám.…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Když se syn ženil, byla jsem ráda, že si bere podnikavou,…
Legrácky, piškuntálie, fórky, sranda, švanda, psina, žert…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
Chci poskytnout svým blízkým osobní péči, až to budou potřebovat.…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Odpustila jsem. Už necítím ublíženost, křivdu, zlost. Nemyslím na…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Koupit někomu k Vánocům jakékoli zvíře, aniž by o tom dotyčný…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na…
Možná ho ještě překoná něco, třeba to, co najdu pod vánočním…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Dělala jsem si legraci z lidí, kteří mluvili o tom, že chodí na…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Psaný dopis, to je intimní záležitost. Vyťukaná zpráva na…
Robotka Máňa způsobně seděla v kuchyni na pohodlné židli u stolu.…
„Maruško, jdu s Janičkou pro pivo,“ volal jsi z předsíně…
Mít děti je nejvíc. Aspoň já to tak cítím. Mít dvě zdravé,…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %