Dříve to byla diagnóza téměř jisté smrti, dnes je to při rychlém zásahu lékařů skoro marginálie. Počty úmrtí na infarkt v Česku prudce klesají i díky tomu, že investice na jejich potírání rostou. Největší Všeobecná zdravotní pojišťovna, u níž je evidováno 60 procent obyvatel této země, loni vydala za léčbu infarktu přes 1,3 miliardy korun, o 115 milionů více než předloni.

„Onemocnění srdce, mezi něž se akutní infarkt myokardu řadí, patří k civilizačním chorobám. V posledních letech jich přibývá. Infarkt postihuje častěji muže než ženy, riziko stoupá s věkem. Zatímco před dvěma lety skončilo v nemocnici s infarktem 11 011 klientů VZP, loni 11 700," uvedl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý. Úspěšnost přežití však stoupá.

Náklady na léčbu rostou nejen kvůli většímu počtu pacientů, ale také kvůli rostoucí kvalitě péče. Průměrné náklady na pacienta přijatého do nemocnice s akutním infarktem myokardu přesáhly loni 117 tisíc korun, rok předtím o 3000 korun méně.

Před třemi lety zemřelo v nemocnici s infarktem 7,8 procenta klientů, loni 6,7 procenta. Pokles o zhruba procento znamená ročně o stovku zachráněných životů navíc. V sedmdesátých letech minulého století byl počet obětí více než trojnásobný.