Pokud si myslíte, že neuvěřitelné historky mě potkávají jen o Vánocích nebo státem uznávaných svátcích, jste na omylu. Mě se nějaká blbost může stát kdykoli a kdekoli. Třeba i na pohřbu.
V pondělí jsem našla ve schránce obálku s černým pruhem. Takové dopisy neotvírám ráda. Rychle jsem ho prolítla, abych sdělila rodině, kdy a kde bude poslední rozloučení s naší paní sousedkou.
„V pátek brzy odpoledne. To bude den. Pořád nic a pak se to sejde všechno najednou,“ postěžovala jsem si.
A opravdu se to sešlo: ráno odvézt Bobinu na hlídání, pak letět na důležitou rehabilitaci, po ní honem se starým psem na veterinu na ještě důležitější operaci, po obědě ho vyzvednout, svěřit rodičům do péče a pospíchat na Olšany.
Cesta je to od nás dlouhá, takže jsem byla dost ve stresu. Všechno ale klaplo a já dorazila už patnáct minut před obřadem. Ještě jsem dokonce stihla koupit symbolickou květinu na rozloučenou. Poprchávalo, foukal vítr, a proto jsem vstoupila do vyhřáté čekárny, kde jsem se vmísila mezi pozůstalé.
Najednou se ke mně přihrnul soused.
„Jé, to jsem rád, že vás vidím. Překvapuje mě, že tu nikoho dalšího neznám. A na rozpisu u vchodu je jiné jméno. Nejsme tu blbě?“
Vytáhla jsem z kabelky parte a oba jsme si svorně přečetli, že jméno obřadní síně je dobře. V tu chvíli vykoukla paní z kanceláře a já ho postrčila, aby se šel zeptat, kdo tedy vlastně má pohřeb. Náš dotaz znejistěl i další čekající, kteří zbystřili. Oddechli si až ve chvíli, když zaslechli, že platí jméno jejich nebožtíka.
Paní asistentka se nám snažila pomoci a přesměrovávala nás jinam. My se ale nedali. Vytáhla jsem znovu parte z kabelky, aby se i ona mohla na vlastní oči přesvědčit, že síň sedí a my si nevymýšlíme, protože je pátek, a tudíž jsme tam správně.
Paní jen stěží zachovávala vážnou tvář, když nám sdělovala: „Ano, síň skutečně sedí, pátek taky souhlasí, ale vy to máte dvacátého a dnes je pátek třináctého!“
Nastala chvíle nechápavého ticha, kterou prolomil až soused: „Ještě že nejsem blbej sám.“
„Tak na shledanou za týden,“ smála se už naplno paní a s ní i část pozůstalých.
„Co budeme dělat s těma kytkama?“ napadlo mě.
Soused bez zaváhání pronesl: „Já jí využiju, zítra je Valentýna, tak se hodí,“
V tu chvíli se už smáli úplně všichni.
Jen mě trochu zamrzelo, že nejsem chlap. Taky jsem mohla zabít dvě mouchy jednou ranou.
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
Dveře do zlonického kostela, připomínající ošuntělou katedrálu,…
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Redakce
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
