Dotazník obsahoval 30 otázek zaměřených na reálné využívání AI, postoje zdravotnických zařízení a jejich očekávání v souvislosti s dalším rozvojem této technologie.

Výsledky průzkumu ukazují, že umělá inteligence se již postupně stává běžnou součástí klinické praxe. Celkem 67,6 % respondentů uvedlo, že AI ve svém zařízení již využívají nebo ji alespoň testují. Nejvýraznější využití je patrné v oblasti radiologie, kde s AI pracuje 82,9 % respondentů.

„Umělá inteligence představuje významnou příležitost pro zvyšování kvality a dostupnosti zdravotní péče v České republice. Výsledky průzkumu potvrzují, že zdravotnická zařízení jsou připravena inovace zavádět a mají zájem se na jejich rozvoji aktivně podílet. Naší prioritou je vytvořit jasné podmínky, které umožní bezpečné a efektivní využívání těchto technologií. Výsledky průzkumu budou rovněž využity jako základní podklad pro tvorbu resortní strategie, která se mimo jiné zaměří na efektivnější zavádění AI a na vzdělávání lékařského i nelékařského personálu v oblasti umělé inteligence,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Téměř polovina dotázaných (45,7 %) zároveň vnímá přínos umělé inteligence jako významný, zejména z hlediska podpory diagnostiky, zvýšení efektivity práce zdravotníků a zlepšení kvality poskytované péče. Praktické přínosy zahrnují například přesnější detekci onemocnění, zkrácení doby vyšetření, snížení radiační zátěže pacientů nebo zpřesnění měření zdravotních parametrů.

„V oblasti zobrazovacích metod představuje umělá inteligence další z nástrojů, který významně napomáhá k detekci patologických nálezů a k rychlejšímu a přesnějšímu zpracování obrazových dat. Nenahrazuje lékaře – jde o pokročilý nástroj, který radiologovi pomáhá dospět k přesnější diagnóze a tím přispívá i k lepší péči o pacienty,“ vysvětlil přednosta Kliniky zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol a Homolka Lukáš Lambert.

Průzkum se rovněž zaměřil na technickou a digitální infrastrukturu zdravotnických zařízení, jejich připravenost na implementaci AI nástrojů i postoje zdravotnických pracovníků k dalšímu rozvoji této oblasti. Respondenti hodnotili míru souhlasu s vybranými tvrzeními na pětibodové škále a vyjadřovali své preference ohledně vzdělávání v oblasti umělé inteligence. Z odpovědí vyplynul zájem zejména o systematické a prakticky orientované vzdělávací programy.

„Další rozvoj umělé inteligence ve zdravotnictví bude úzce souviset s kvalitním vzděláváním zdravotnických pracovníků. Je zásadní, aby zdravotníci rozuměli možnostem i limitům těchto technologií a dokázali je bezpečně a efektivně využívat v klinické praxi,“ řekl přednosta Ústavu nukleární medicíny VFN Praha a místopředseda pro vzdělávání České společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně ČLS JEP David Zogala.

Z pohledu nelékařských zdravotnických pracovníků představuje AI rovněž významnou příležitost ke zefektivnění práce. „Umělá inteligence může pomoci například při administrativě, plánování péče nebo sledování zdravotního stavu pacientů. Klíčové je, aby její zavádění probíhalo s důrazem na praxi a zapojení zdravotnického personálu,“ doplnila místopředsedkyně České asociace sester Moravskoslezského kraje Petra Krulová.

Významným zjištěním průzkumu je také silná poptávka po strategickém řízení zavádění AI ve zdravotnictví. Vytvoření jednotné resortní strategie by uvítalo 84,7 % respondentů, kteří očekávají jasné nastavení pravidel, priorit a podpory implementace těchto technologií. Současně 41,9 % respondentů deklarovalo zájem zapojit se do pilotních projektů, což potvrzuje vysokou míru otevřenosti zdravotnických zařízení k inovacím a spolupráci.

„Zdravotnická zařízení projevují výrazný zájem o pilotní projekty i sdílení zkušeností. Z průzkumu vyplývá, že umělá inteligence není využívána pouze ve velkých nebo středně velkých zdravotnických zařízeních, ale začíná se uplatňovat i v menších a specializovaných provozech, jako jsou zařízení následné péče, rehabilitační ústavy nebo zařízení zaměřená na péči o duševní zdraví,“ uvedl konzultant pro umělou inteligenci Ministerstva zdravotnictví Adam Gřunděl. 

Výsledky průzkumu potvrzují, že význam umělé inteligence v českém zdravotnictví roste. AI je již aktivně využívána především ve specializovaných oborech a existuje široká odborná shoda na potřebě systematického, koordinovaného a strategického přístupu k jejímu dalšímu rozvoji.