Od srdíčka k Valentinově lopatce

Kultura a zábava

Od srdíčka k Valentinově lopatce

Datum: 13. 2. 2026

Diskuze: 21

Ilustrační fotografie: Pixabay

Už je tady zas. Zavlečený komerční svátek, který nezadaným připomene, že jsou single, což je jen vznešenějši výraz pro plonkovou samotu. Ale nadšenci se radují a jihnou mezi záplavou rudých růží a srdíček.

No jo, den svatého Valentýna. Nejste jeho příznivci? Taky jsem z něj nebyla nikdy odvázaná, i když jsem "přes ty svatý". Možná právě proto. Co ale dělat, když už svátek poměrně hluboko zakořenil...

Přitom svatý Valentin nebyl odborník na zamilované. Přišel k nim jen tak okrajově, když coby biskup v Terni oddával křesťanské snoubence. Bez povolení. Čímž na sebe věrozvěstsky upozornil římskou antikřesťanskou nadvládu. Takže ho na příkaz císaře Claudia Gothika nejdřív uvěznili a pak 14. února roku 269 sťali. Tak se stal mučedníkem. A jeho hlavní atribut? Meč! Žadné srdíčko! Přesto je ale možno světce občas zahlédnout s cukrující dvojicí. Umělecky ztvárněného, samozřejmě...

Bay

Sv. Valentin z Terni uzdravuje postižené dítě. Kresba Louise Feldmanna (1856-1928), fotokopie z knihy Rok se svatými, Karmelitánské nakladatelství

Daleko větší zásluhy měl totiž Valentin jako léčitel. Proto byl odedávna vzýván při padoucnici a pakostnici. Uzdravil nejedno ochrnuté nebo jinak postižené dítě. Proto ho s nimi malíři a sochaři často zpodobňovali.

Jedna z legend vypráví, jak chtěl biskupa Valentina doběhnout soudce Asterius, posedlý nenávistí ke křesťanům. Přivedl k němu do římského vězení svou slepou dceru. Poté provokativně prohlásil, že pokud děvčátko prohlédne, celá jeho rodina uvěří, že křesťanský Bůh je ten pravý. A tak Valentin přiložil svou dlaň na dívčiny nevidomé oči a slepota zmizela. Soudce poprvé v životě spatřil zázrak. A tak to s ním zamávalo, že se nechal s celou rodinou opravdu pokřtít. Na takový obrat ale nebylo pohanské okolí připraveno. Obzvlášť poté, když se křesťané odvážili vynořit ze své ilegality a událost náležitě potěšeně komentovat. Neměli to dělat. Pohanů byla pořád většina. A ta se vypořádala nejdřív s nimi a pak zaútočila na soudcův dům a přilehlé vězení. Zfanatizovaný dav pak vyvlekl Valentina na ulici, kde se to celé zvrhlo v lynč. Polomrtvého Valentina poté dovlekli na Via Flaminia, kde ho nechali stít.

A po tomhle všem se ve světě blbne se srdíčkama...U nás taky. A přitom tu máme takový skvost! Lopatku sv. Valentina. Vděčíme za ni sběratelské vášni Karla IV., který byl v tomto směru naprostý přeborník. Vzácný ostatek byl stovky let založený a zapomenutý na Vyšehradě. Objevii ho v roce 2002.

S ohledem na fakt, že každý rok 14. února bývá světcova lopatka vystavena v Bazilice sv. Petra a Pavla a zamilovaní už k ní konají poutě, měli bychom se vážně zamyslet. Neuděláme konečně něco s tím zprofanovaným srdíčkem?

| láska | svátek | zvyky

Autor: Šárka Bayerová

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

21 komentářů

Martina Růžičková 18.2.2026 20:32

Díky za další legendu. Jak čtu se zpožděním, tak jsem teprve nyní pochopila valentýnské lopatky pana Pokorného na FD! :-D

Zuzana Pivcová 16.2.2026 22:22

Na Valentýna už jsem si nějak zvykla, i když jde jen kolem mne. Horší bylo, když se před několika lety málem podařilo procpat do existence tzv. letní vánoce, aby se odměnily děti za vysvědčení a hlavně se na léto vyprázdnily sklady.

Marie Bartošová 15.2.2026 15:19

Prima článek. O lopatce Sv. Valentýna jsem nevěděla. Komentář 13.2.2026 20:13 mluví i za mne.

Šárka Bayerová 15.2.2026 12:41

Soňo, Iveta, díky! :-)

Soňa Prachfeldová 15.2.2026 09:21

Mně se ty starodávné pověsti tak líbí i když hrdinové končí nekřesťansky krutě. Bohužel, je to takový davový zfanatizovaný úkaz , Vynikáš v něčem? Tak to ne holenku, my tě srovnáme a šup poslouchat.

Iveta Tomčíková 14.2.2026 07:22

Komerce je hold komerce! Šárko my už jsme viděli v obchodě velikonoční čokoládové zajíčky začátkem února. :-) Možná je mezitím vyměnili za srdíčka k Valentýnu. :-)) Jinak, zajímavý velmi článek, děkuji.

Šárka Bayerová 14.2.2026 07:17

Jasně, Míšo! Dík za připomenuti. Valentinky! Píše se o nich v knize Daleko od hlučícího davu. I ve filmu byly. Právě od "valentinky" poslané jen tak z legrace vzniklo celé drama. Apropos, nádherný fim. Děkuji všem za další přečtení a názory ♡♡♡♡♡♡(když je ten Valentýn... ) :-)

Zdenka Jírová 13.2.2026 23:54

Je to sice zavlečený svátek, ale nejsem proti němu, říkám si, alespoň jednou v roce se mladí chovají romanticky, utvrzují se ve vzájemné lásce většinou osobně a ne jen SMS v mobilu. Někdy si vzpomenou i ti trochu starší.

Michaela Přibová 13.2.2026 23:30

Pobavila mne paní Faldynová :-) Pamatuji, že v Anglii se normálně slaví den zamilovaných, tedy sv. Valentine. Vzpomínám na Beatles a píseň When I am 64, /až mi bude 64 let/, kde se zpívá: ""will you still be sending me a Valentine". Posílalo se blahopřání tomu, koho měl dotyčný rád.

Jan Zelenka 13.2.2026 22:16

Pěkný článek, ale mně sv. Valentin nic neříká.

Marie Faldynová 13.2.2026 21:24

Mne pobavila teorie, že oslavu Valentýna vynalezli v Americe, aby doprodali vánoční dárky. Pak jsem se dočetla, že Valentýna slavili v Anglii před několika staletími spíš jako Den matek. K tomu jsem se dověděla, že v Příboře nebo tam někde mají kostel svatého Valentýna a slavili tam Valentýnské poutě dokonce se speciálními perníčky. Snad to po revoluci i obnovili. Já oslavím cokoliv u čeho se mlsá, takže si na Valentýna půjdu koupit něco do cukrárny a budu oslavovat, že mne má Pán Bůh rád.

Šárka Bayerová 13.2.2026 20:51

Přesně tak, Danielo. Naprosto výstižné. Ta komerce mi u všeho vadí nejvíc. I u svatýho Dyndy :-) Co se týče "Valentýna", tak ho tu do devadesátek nikdo neznal, ani jako svatýho. Všichni jeli jen na tradiční 1.máj. Samozřejmě ten láskyplný s libáním pod kvetoucími stromy. Naštěstí i ten jakž takž přežil... :-) Nakonec je vlastně fajn, že máme dva láskyplné svátky. Alr protože se kvetoucí stromy blbě prodávaj, Valentýn je výdělečnější! :-)))

Daniela Lender Chaloupková 13.2.2026 20:13

Šárko, pravdu díš :-)) Svátek sv. Valentýna jako takový mi nikdy nevadil. Koneckonců, oslavovat vzájemnou přitažlivost, lásku, dobrotu ... atd. můžeme kdykoliv. A je jedno, zda na Valentýna, 1. máje nebo sv. Dyndy. Co mi vadí, je komerce .. a ta je stejně trapná, ať už se vnucuje s Velikonocemi od února nebo s Vánocemi od října. Perfektní článek, moc děkuju :-))

Šárka Bayerová 13.2.2026 20:04

Moc děkuji všem za přečtení a přívětivé komentáře, ať už máte SVÁTEK sv. Valentina rádi/y nebo ne. :-) O to jsou právě komentáře bohatší. Ad 19:54 - také moc děkuji. :-) Za připomenutí a názornou ukázku, jak je vyšroubovaná demagogie většinou úplně mimo mísu... :-)

Olga Škopánová 13.2.2026 19:54

Jistě svatí měli těžký život, protože ze snadného života se nikdo svatým nestane. A pokud bereme svátek Valentina jako připomenutí těm co jsou single tak stejně bychom mohli tvrdit, že Vánoce bezdětným připomínají, že by s tím měli něco dělat.

Alena Velková 13.2.2026 19:04

Tak od Vánoc do Velikonoc je dlouhá doba, takže jsou obchodníci rádi, že mají Valentýna :-)

Zdeněk Pokorný 13.2.2026 19:03

Super úvod a super pokračování. Valentýnské lopatky mě inspirovaly. Více v zítřejší soutěži Foto dne a v sekci Videa. :-)

Marie Měchurová 13.2.2026 18:06

Śárko, zase jsi nezklamala. Mě je svátek sv. Valentýna šuma fuk...

Ingrid Hřebíčková 13.2.2026 17:40

Šárko, já mám ráda pranostiku: " sv. Valetýnek, jara tatínek". Bude brzy jaro, a proto mám tohoto svatého ráda. Děkuji za zajímavý článek.

Michaela Přibová 13.2.2026 17:32

Šárko, děkuji za zajímavý článek. Jako vždy. Ale teď ti budu oponovat. A to svou zkušeností. Jednou jsem se rozešla s jedním Italem. A on mi za rok zavolal jen tak právě na sv. Valentina, aby mi dal najevo, že mě má rád. Já se zastyděla a svátek sv. Valentina jsem viděla najednou jinak. Bez vší té komerce :-))

Načíst starší příspěvky