Kolem oken a dveří se často vinou girlandy květů a ovoce, někde i nebezpečně vyhlížející hadi. Občas tu dovádějí celé skupinky baculatých putti, nebo roztahují perutě draví ptáci. Když budete pozorní, objevíte i sovy, žabky a další zvířata.

Začala jsem si je pro radost fotit. V roce 2020 jsem se k této své zálibě přiznala prostřednictvím dvou fotografických článků i tady na Íčku.

Nejdříve jsem si pouze ke každému snímku poznamenala, kde jsem ho vyfotila. Později mě začaly zajímat podrobnosti. Kdo je architektem stavby? A kdo autorem štukové výzdoby? Vypůjčila jsem si v knihovně několik knížek, vyhledala si pár článků na internetu. Už mi nejsou neznámá jména významných architektů konce 19. a začátku 20. století. Zjistila jsem, že existovaly štukatérské firmy, které nabízely ozdoby na fasády prostřednictvím katalogů. Dočetla jsem se také o Celestýnu Kloučkovi, který byl jedním z nejvyhledávanějších autorů výzdoby prestižních staveb tohoto období. Jeho tvorba i profesní život mě zaujaly natolik, že jsem se rozhodla vám ho alespoň částečně představit.

Celda Klouček (1855- 1935) foto © Wikimedia Commons

Celestýn, který si nechával říkat Celda, se narodil ve vesnici Senomaty 6. prosince 1855. Jeho rodiče měli hospodářství a tatínek Josef živil rodinu s dvanácti dětmi také ševcovským řemeslem. Maminka Veronika vydělávala vyšíváním čepců. Vzory pro ně sama navrhovala, z čehož lze usuzovat, že výtvarné nadání zdědil Celda po ní.

Výtvarný talent ho dovedl ke studiu dekorativního sochařství. Nejdříve se mu věnoval v ateliéru Otto Lessinga v Berlíně. Pokračoval na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni.

Svoji profesní dráhu začal v roce 1881 jako profesor dekorativní plastiky na Uměleckořemeslné škole ve Frankfurtu nad Mohanem. V letech 1888 - 1916 vedl ateliér figurálního a ornamentálního modelování na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde vychoval řadu skvělých umělců.

Stal se vyhledávaným designérem. Vytvořil vlastní ornamentální styl, který uplatňoval v návrzích keramiky, nábytku a interiérových a exteriérových štukatur. Jeho práce zdobí budovy novorenesanční, secesní i ve stylu moderny hlavně v Praze a Plzni. Za své práce získal řadu ocenění.

Zajímavostí je, že od mládí byla jeho koníčkem paleolontologie. Když mu bylo padesát let, zcela jí propadl. Stal se z něho uznávaný amatérský badatel. Objevil řadu nových druhů prehistorických živočichů. Jedna z fosilií dokonce nese jeho jméno: Elkanisca Klouceki. Své rozsáhlé sbírky odkázal Národnímu muzeu.

Zemřel 14. října 1935. Pochován je na hřbitově Malvazinky v Praze 5.

xxx

Některé z budov, na jejichž výzdobě se Celda Klouček podílel a jejichž fotografie přikládám v galerii:

Neorenesanční palác bývalé Hypoteční banky (dnes hotel Carolo IV.), arch. Achille Wolf, 1889-1890 - Praha 1, Senovážné nám. 991/13 - reliéfní výzdoba fasády společně s A. Poppem.

Dietrichsteinský palác, zvaný též Valterův/Walterův (dnes sídlo apoštolské nunciatury Svatého stolce), arch. Bedřich Ohmann, 1891  - Praha 1, Voršilská 140/12 -  štuková a sochařská výzdoba společně s Janem Kastnerem.

Neorenesanční fara u sv. Petra, fasáda arch. Antonín Wiehl, 1893 - Praha 1, Biskupská 1137/13 - kartony ke sgrafitovým malbám s postavami českých patronů, provedli L. Novák a K. V. Mašek.

Bývalá Zemská banka Království českého, arch. Osvald Polívka, 1894-1896 - Praha 1, Na Příkopě 20 - Budova je galerií sochařské a malířské tvorby předních osobností české výtvarné školy 19. století.

C. Klouček - alegorické sousoší Obchod  na levém nároží atiky (mladík = Merkur), alegorické sousoší Průmysl a Věda na pravém nároží atiky (Hefaistos a Flora, reliéfní sochařská výzdoba v parapetních výplních, znaky měst mezi okny ve 3. patře, směrem do Nekázanky portrét architekta Osvalda Polívky, výzdoba arkýře a balkonu na vedlejší přístavbě, kde bývala peněžní a cukerná burza.

Dům rytíře Josefa Wohanky, arch. František Buldra, 1898 -  Praha 1, Dlouhá 714/36 - secesní štuková výzdoba průčelí, emblém obchodu s hlavou Merkura a dvěma putti.

Bývalá Pražská úvěrní banka, arch. Matěj Blecha, 1900-1902 - Praha 1, 28. října 377/13 - secesní sochařská výzdoba je považována za Kloučkovu vrcholnou práci.

Secesní nájemní dům, arch. Josef Podhajský, 1902-1903 - Praha 1, Senovážné nám. 1985/11 - štuková výzdoba fasády.

Neobarokní činžovní dům, arch. Osvald Polívka, 1903 - Praha 1, Spálená č.p. 112/55 - štuková výzdoba

Státní tiskárna cenin, arch. Josef Sakař a František Klokner, 1924-1928 - Praha 1, Růžová 943/6 - hlava Republiky a postavy tiskaře a fotografa.

 xxx

Při psaní článku jsem použila následující zdroje:

PRAHL, Roman a ŠÁMAL, Petr. Umění jako dekorace a symbol: výzdoba reprezentačních staveb Prahy v éře historismu, secese a moderny. Praha: Gallery, 2012. ISBN 978-80-86990-91-0.

ŠÁMAL, Petr. Bydlení v umění: malířská a sochařská výzdoba pražských obytných staveb 19. a raného 20. století. Praha: Národní galerie Praha, 2019. ISBN 978-80-7035-733-0.

FISCHEROVÁ, Kateřina. Facebook, Oficiální stránka pořadu ČT „Z metropole“, 31. 3. 2025.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Celda_Klou%C4%8Dek

https://www.pamatkovykatalog.cz/

https://mapy.com/cs/

https://www.e15.cz/magazin/nalezal-nebo-tvoril-oboji-a-skvele-842959

https://nasregion.cz/praha-nebyla-dost-velka-aby-uplatnila-vsechny-napady-sochare-celdy-kloucka-196855/

xxx

Moje články o detailech na fasádách:

https://www.i60.cz/clanek/detail/25155/detaily-ktere-me-bavi

https://www.i60.cz/clanek/detail/25380/detaily-ktere-me-bavi-2