Môj dom, môj hrad - oáza pokoja a bezpečia

Môj dom, môj hrad - oáza pokoja a bezpečia
Ilustrační foto: Freepik

Kedysi mali naše staré mamy na stene ručne vyšívané „nástenky“, kde bolo okrem iného vyšité „Hosť do domu, Boh do domu...“ , čo vyjadrovalo dôležitosť pohostinstva a prijatie hosťa v dome. Ibaže, nie každý hosť je požehnaním.

Slovenské príslovie „Môj dom, môj hrad“ zasa vyjadruje, že máme vo svojom domove slobodu a môžeme sa rozhodovať, ako nám to najviac vyhovuje. Je to naše súkromie, naše bezpečie. Sme výhradnými vlastníkmi svojho priestoru. Pokojné bezstresové rodinné prostredie je základom pre zdravé vzťahy, duševnú pohodu a šťastný domov. Nenechajme si ho ničím a nikým narušiť.

Čomu by sme sa mali vyhnúť?

Určite by sme si mali zvážiť, koho vpustime do svojho priestoru a koho nie.

Nikdy by sme nemali pripustiť, že náš domov sa stane pre niekoho hotel.

Rovnako platí, náš domov nie je terapeutická ambulancia. Buďme opatrní, lebo je rozdiel medzi vypočutím a citovými vydieraním.

Nenechajme nikoho kritizovať spôsob nášho života, je to náš život.

Nikdy nenechajme jesť ľudí pri našom stole bez vďačnosti, ak niekto nerešpektuje našu pohostinnosť už ho viac nepozvime k stolu.

A napokon, nenechaj vojsť dnu zlú energiu, ak niekto nedokáže rešpektovať náš priestor ukážme mu cestu von.

 

Drsné? Možno áno, možno nie, ale určite účinné. Toto je teória, ibaže prax je celkom iná. Vedela by o tom rozprávať Matilda, lebo jej „priateľka“ nepoznala hranice súkromia, dovoľovala si stále viac a viac.

Matilda, je  stredoškolská učiteľka na dôchodku. Päť rokov opatrovala manžela. Jedného dňa ostala sama. Päť rokov bola dlhá doba, stratila pár osobných kontaktov. Tereza sa jej ozvala sama, celkom sa potešila, ibaže v tom momente  ešte netušila, čo jej prinesie do života.

Najskôr to bola kávička a koláčik. Neskôr sa Tereza sama pozvala na obed, ak sa nepodarilo na obec, tak určite na večeru. Čo priniesla Tereza? Negatívnu energiu a nie pekné informácie o všetkých okolo seba. Matilda spozornela, čo ak takéto informácie šíri aj o nej. Netrvalo dlho a na „pranieri“ sa ocitla aj Matilda.

Tereze prestalo vyhovovať, že Matilda začala venovať svoj voľný čas podpore zdraviu. Absolvovala kúpeľnú liečbu, kúpila si permanentku do neďalekého wellness centra. Svoj voľný čas začala využívať zmysluplne, čo Tereze prestalo vyhovovať. Nedokázala Matildu ovplyvniť, zastaviť, a tak začala intrigovať.

Prešlo pád dní, týždňov, mesiacov a Matilda stratila trpezlivosť. Jedného dňa pozvala Terezu na obed s tým, aby prišla hneď z rána lebo očakáva, že jej pomôže upratať byt (mimochodom, ktorý rada kritizovala). Tereza dostala jasné pokyny na veľké upratovanie: umyť okna, vyprať záclony, povysávať, poutierať prach. Tereza, kukala ako Alenka v ríši divov, najmä potom, čo Matilda povedala, že ona pridá neskôr. Najskôr pôjde do wellness centra, posledný deň je platí permanentka. Nenechá ju prepadnúť. Ešte jej pripomenula, že cca o 12:00 hod. im donesú z neďalekej reštaurácie obed. Objednávku majú, ale vyplatiť ju treba, keď obed donesú.

To bolo na Terezu priveľa, pozvanie na obed spojený s upratovaním a ešte aj vyplatením obeda neprijala. Neviem, či jej došlo, aký zámer mala Matilda. Skôr nie, ako áno. Na jej inteligenciu asi viac sedelo: „Komu není shůry dáno v apatyce nekoupi.“ Nuž, sú  ľudia chytrejší a menej chytrí. Jedno je isté, Tereza  do bytu, ktorý si takmer „prisvojila“ už prístup nemala. Hoci sa okolo Matildinho bytu často motala, ako „hladný vlk“.

Na záver ešte jedna myšlienka:

Ak nevieš, naučíme ťa, ak nemôžeš, pomôžeme ti, ak nechceš, nepotrebujeme ťa.
Jan Werich

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
12 komentářů
Jana Šenbergerová
Někteří lidé v lecčem neznají míru, proto je dobré je usměrnit nejen ve svém zájmu, ale v zájmu všech.
Milan Pepo
Na internetu jsem našel spolužačku ze střední školy. Neviděli jsme se desítky let. Chvíli jsme si psali a když mi sdělila, že manžel (kamióňák) bude čtrnáct dní pryč, tak jsem ji pozval týden na dovolenou. Jsem sám, barák mám velký tak může mít celé patro pro sebe. Tak fajn. První dny bylo o čem povídat. Uplynul týden a nějak se neměla k odjezdu. Najednou z týdne byl měsíc. Tak jsem to tak nějak... Jenže mi začala mluvit co bych měl do domácnosti koupit. Nebo to přímo koupila a dala mi to proplatit. Když mi začala přestěhovávat v kredenci hrnce a pokličky, protože takhle je to lepší. Když mi začala ve skříních přerovnávat prádlo, tak jsem ji asi po měsíci tvrdě vyhodil. ,,Rozloučení" to nebylo příjemné, ale účinné. Stejně tak jsem musel ,,srovnat" nevlastní sestru, která mi začala ,,organizovat" domácnost. Jedno upozornění, druhé upozornění a při odjezdu jsem jí řekl ať se nezlobí, ale příště není vítáná. Není můj styl takhle jednat s lidmi, ale v obou případech to jinak nešlo.
Miloslava Richterová
U známých visela v chodbě cedulka: Každá návštěva nás potěší, některá když přijde, jiná když odejde :-)
Dagmar Vargová
...aneb jak se taky říká: "Host do domu, čagan do ruky!" Viz knihy Zdeňka Galušky Slovácko sa súdí a Slovácko sa nesúdí :-).
Ingrid Hřebíčková
Nejhorší je, když se k vám tak chová vlastní máma. Přišla, začala nám vyndavat svetry ze skříně, že se jí takhle složené nelíbí, když u nás spala na velikonoce ráno, neboť je ranní ptáče, tak nám přendala celou špajz. My ještě spaly. Sestře jako vždy s ní došla trpělivost dřív a vyhodila ji to ráno z bytu. A hned jsme byly nevděčné potvory. Těch " zážitků" s ní by bylo na román. Jak tento článek chápu. Přikláním se k paní Janě K. /11:34/ , že je to téměř neřešitelná situace, když se jedná o příbuzné. Děkuji za článek.
Anna Čunderlíková
Želám pekný deň a ďakujem za každý postreh, za každý komentár. Naozaj to nie je jednoduché slušne sa zbaviť nevyžiadanej návštevy. Pán Oldřich , čo sa týka Werichovej citácie našla som to na internete. Žiaľ, aj ja konštatujem, že nie vždy sa dá spoľahnúť, čo sa uvádza buď vo Wikipédii alebo v rôznych citáciách slávnych osobnosti. Už som zaznamenala i to, že konkrétny citát bol prisudzovaný dvom rôznym ľuďom. Internet je na jednej strane dobrý sluha, ale zároveň zlý pán.
Michaela Přibová
Oprava: poznaly podobného člověka
Michaela Přibová
Moc hezký článek. Bohužel jsme podobného člověka jako Tereza. Také jsme po čase pochopily a kamarádství ukončily. Nechci pomyslet, co vše o nás šířila.
Jana Kollinová
Vůbec není lehké najít účinný a současně dostatečně taktní způsob jak přimět nepřizpůsobivou návštěvu ke změně chování nebo v krajním případě ke zrušení osobních návštěv. Může se to týkat i některých rodinných příslušníků a to je téměř neřešitelná situace.
Šárka Bayerová
Podepisuji...
Jitka Caklová
Trefné, dá se pojmout politicky i čistě lidsky ♥
Oldřich Čepelka
Přesný popis problému, kdy cizí lidé vysávají náš čas, emoce a někdy i peníze. Těch šest zásad je tak opodstatněných, žebychom je měli mít doma nad dveřmi. Mohly by působit sobecky, kdyby se k nim nepřidalo to, co Anna píše v závěru - citaci J. Wericha. (Nejsem si jistý, že toto řekl, ale budiž,je to velmi trefné.) Díky za tento článek.
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše