V zimě, pokud napadne sníh, jsou malebně bílé, nebo alespoň s jinovatkou. Na jaře rozkvetlé, v létě sytě zelené a na podzim nádherně zbarvené. Podzim mám nejraději ze všech ročních období. Proto jsem uvítala toto soutěžní téma. Z každého parku, kterým jsem se v letošním podzimu procházela, jsem vybrala čtyři fotografie – jednu do textu a tři pod text. Na úvodní fotografii je Stromovka.

Stromovka

Oficiálně Královská obora. Krásný rozsáhlý park, do něhož jsem chodila na procházky už jako dítě s rodiči. V letech 2015–2018 prošla rozsáhlou revitalizací. Vznikly zde nové vodní plochy, cesty, byly vysázeny nové stromy… Při procházkách potkávám maminky s dětmi, caparty z mateřské školy v doprovodu paní učitelek, běžce, cyklisty, lidi různého věku – často s pejsky.

Letenské sady

Rozkládají se v sousedství Letenské pláně. Na tu jsem chodila jako malá s rodiči pouštět draka. Později také na povinné prvomájové průvody. Svoji procházku začínám u Chotkových sadů. Poblíž byla vybudována vodní nádrž, která umocnila půvab této části Prahy 7. Cestou se mi otevírají krásné výhledy na Vltavu, Malou Stranu a Pražský hrad. Procházku končím poblíž Letenského zámečku. 

Park U vody

Je nejmladší ze tří parků v Praze 7, které jsou oblíbeným cílem mých procházek. Je situován mezi holešovickým přístavem a  mostem Barikádníků. Nejčastěji se procházím poslední částí parku podle Vltavy směrem k Trojskému mostu. Nabízí se zde krásný pohled na protější trojskou stranu. Park sousedí s areálem Port 7, k němuž patří půvabná komunitní zahrádka. Umožňuje řadu rekreačních i sportovních aktivit. Vede jím stezka pro pěší a cyklisty.

Park Podviní

Když se můj přítel přestěhoval z bytu poblíž Národního divadla do novostavby ve Vysočanech, byl tento park první, který jsme spolu objevili a do něhož jsme rádi chodili. Protéká jím říčka Rokytka a potůček, jsou zde umělá jezírka, malebná zákoutí, dětské hřiště. Park nabízí řadu možností trávení volného času pro děti i dospělé. Konají se zde různé kulturní akce.

Park Přátelství na Proseku

O tomto parku jsem věděla celkem dlouho, z upozornění na akce, které se v něm konají, zveřejňovaných v časopise Devítka. Ale trvalo mi dlouho, než jsem se k němu vydala. Nebyl mi sympatický jeho název; evokoval mi doby minulé. Nakonec jsem nelitovala. Pouhé dvě stanice autobusem. A byla jsem okouzlena. Jezírka, malebná zákoutí, restaurace Parčík. Líbilo se tam i Jitce H., s níž jsem v restauraci po procházce poseděla.

Park Zahrádky

Tento park jsem objevila náhodou, když jsem se vydala na procházku proti proudu Rokytky (opačným směrem, než je Podviní). Asi po dvaceti minutách se mi otevřel výhled na hezký rybníček. Překvapila mě dominanta parku – hrad nazvaný Mirakulum, z něhož vede několik tobogánů. V parku se nacházejí také hřiště pro děti všech věkových kategorií a kiosek s občerstvením. Park je ideálním místem pro rodinnou zábavu. I tady pořádá Praha 9 různé zábavné akce. 

Thomayerovy sady

Bývaly cílem místem mých procházek již během mého studia na libeňském gymnáziu. Rozléhají se přímo v jeho sousedství. Ráda se tam občas vydám i dnes. Sady mají příjemně členitý terén. Jsou pojmenovány po významném zahradním architektovi Františku Thomayerovi, po němž je nazvána například i vila v malešické botanické zahradě, o níž jsem zde již psala.