Byla kdysi panna lepá

valcha, necky, denní chleba

Jednou takhle v zátoce

prala prádlo v potoce

Vykasaná sukýnka

vykoukla jí stehýnka

Koho že to vraník nese?

Božetěch se toulal v lese

teď jen valí kukadla

Naše milá Oldřiška

div, že v peřej nespadla

Líčka rázem studem rudá

tetelí se dívka chudá

Božetěchu, Božetěchu

co provádíš za neplechu?

Na stehnech té dívčiny

zrak tvůj vilně spočilý

Panna cudně pomrkává

Božetěch za myslivce se vydává

Nepřiznal, že nejen lesů pán

střádá ženitby své plán

Plány snoval

že by v chatce přenocoval

Leč děva cudná

vymlouvá se

že jim vyschla studna

Na hrádek jej posílá

sobě večer pospílá

když peřina zastudí

a ráno co ráno

sama se zas probudí

Měsíc vešel dvakráte do novu

když Božetěch objevil se znovu

Obklopen svou družinou

jež nazývá ho knížetem

předstoupil před děvčetem

Zemanky, velmožky, utřely nos

před chudobnou chatkou

zpívá knížecí kos

Mžitky vskočily Oldřišce v zrak

nemůže uvěřit v knížecí znak

Děláš si snad legraci

dí a raději jde za prací

Popadla prádlo ku potoku

družina však hnedle v skoku

Oblékla pannu v skvostný šat

všichni pak jedou směrem hrad

Teprve až se rozední

skončí hostina svatební

Další večer začne zas

dvořanům bohatý hodokvas

Však kníže se svou novou paní

teď nějak často nejsou k mání ;-)

***

Letos uplynulo 190 let od narození českého básníka, představitele Májovců a propagátora česko - slovenských vztahů Adolfa Heyduka, dožil se věku 87 let. 

Báseň Oldřich a Božena /o jejíž parafrázi jsem se kdysi takto pokusila pro pobavení seniorů v DSH na jednom z poetických odpolední/, idylu, inspirovanou pověstí o knížeti Oldřichovi a selce Boženě, vydal poprvé v r.1883.