„Pokud muž otevře ženě dveře od auta, je to buď nové auto nebo nová žena,“ řekl kdysi princ Philip. A teď si představte, že se mi přesně tohle jednou v létě stalo.
Trávila jsem zrovna dovolenou na chalupě. Manžel tam za mnou přijel po večerním hraní neobvykle pozdě. Viděl, že ještě nespím, proto na mě zavolal, abych sešla dolů. Ve chvíli, když jsem dorazila na zahradu, zrovna něco vyhazoval do popelnice.
A pak se to stalo. Rychle přiběhl, otevřel dvířka vozu a šetrně mě vyzval, abych se na chvilku posadila, že mi potřebuje něco říct. Krve by se ve mně nedořezal, protože auto bylo sice fungl nové, ale moje, takže první varianta jaksi nepadala v úvahu. A ta druhá možnost se mi také nezdála. Vždyť já jsem tenkrát po dvaceti letech manželství už nebyla nejnovější. Logicky mě napadlo, že v tom bude úplně jiná nová žena.
„Mám trochu zpoždění. Neuvěříš, co mě potkalo,“ začal opatrně.
Seděla jsem tiše a čekala, co z něho vyleze. Pak se mi zatmělo před očima…
Muž si večer v centru města zaplatil parkování, ale při návratu se opozdil o patnáct minut a můj dva dny nový Citroen už nenašel. Byl odtažen na okraj Prahy, kam se v noci nebylo lehké dostat. Musel vzbudit syna a jeho autem společně vyrazili na odstavné parkoviště, kde odevzdal celý svůj večerní honorář, ještě k němu pár stovek přidal a teprve až po této anabázi se vydal za mnou na venkov.
Co čert nechtěl, v lese mu do cesty vběhl zajíc. Bum, prásk. Naštěstí byla opodál osvětlená pumpa, kde zjistil, že auto je sice pojízdné, ale zajíc vrazil chladič do motoru. Chvilku se musel procházet, aby si promyslel, jak mi tu novinu šetrně řekne. Při té příležitosti si koupil domů na kuráž tři vychlazené plzničky, které v igelitce položil vedle sebe na sedačku. Takto uklidněn pokračoval dál. Měl před sebou už jen pár kilometrů, ale bohužel zase přes les, kde mu do cesty vstoupilo stádo srnek. Naštěstí stihl včas zabrzdit. Pravda trochu prudčeji. Přitom spadla zmiňovaná taška a dvě lahve se o sebe rozbily.
Atmosféra mezi námi sice při jeho vyprávění pomalu houstla, ale já jsem stále mlčela. Cítila jsem, že je potřeba nehysterčit a zachovat chladnou hlavu.
„Moc mě mrzí, co se stalo. Promiň. Ale teda řeknu ti, klika byla, že jsem měl flašky v tý igelitce. Do auta nic nevyteklo a já teď jenom vyhodil střepy. Jedno pivko mi dokonce zůstalo celý. Tak já si ho dám a domluvíme se, co dál.“
V zápětí nastal okamžik, na který hned tak nezapomenu. Muž vytáhl z kapsy otvírák a udělal cvak. Bohužel jaksi v rozrušení zapomněl, že pádem ze sedačky se lahev natlakovala. Ozvala se rána. Po vteřině nechápavého ticha bylo najednou mezi námi nejen pěkné dusno, ale i pivo, které nám ze stropu kapalo na hlavu.
A tak jsme to moje nové autíčko pěkně pokřtili.
Když jsem konečně promluvila, byla jsem sama překvapená, jak bohatý a šťavnatý mám slovník.
Přiznám se, že než tohle uklízet, byla bych tehdy bývala snáz rozdýchala tu novou ženu.
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela.…
Tento příběh mi vyprávěl můj manžel a natolik mě pobavil, že jej…
Léto. Toužebně očekávané, poetické, ale nevypočitatelné. Nemá…
Kameny, o nichž bude řeč, nebyly samozřejmě ledajaké. Byly velké,…
Letní snění – moc hezké téma. Příjemná představa – ležím s …
Asi jako každé dítě, i já jsem…
V jedno krásne prázdninové popoludnie sa v našom meste zišla…
Prázdninové měsíce potvrzují teorii o relativitě času. Vždy…
O necelých 30 let zpět. „Ve schránce jsi měl telegram. Zvou tě do…
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Redakce
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
