V davu
August Landmesser v davu. FOTO: Neznámý autor, commons.wikimedia, volné dílo

Jsme v davu. A v tom davu byl jednoho slunečného červnového dne roku 1936 v hamburské loděnici, kam zavítal i německý vůdce Adolf Hitler při spuštění hotové lodi na vodu, také dělník loděnic August Landmesser, který vstoupil do dějin jako "muž, co nehajloval".

Člen NSDAP od roku 1931. Pak se zamiloval do Židovky, chtěl se s ní oženit a byl za to potrestán, neboť mu to zákony zakazovaly. 

Měli spolu dvě děti. Obě skončily v pěstounské péči, protože se maminka stala jednou z obětí holocaustu. Zavražděna byla v koncentračním táboře Ravensbrück. Otec byl z vězení uprostřed války propuštěn a musel vstoupit do trestního oddílu, zemřel ke konci války na Balkáně. Více informací lze najít na wikipedii zde.

 ======================================

Dav nutí každého, aby šel s ním a sdílel jeho názory. Jako u nás v padesátých letech. Byli jsme jako rodina postiženi novým nastupujícím režimem. Lehce se někomu řekne, kdo postižený nebyl, že když se kácí les, lítají třísky. 

Moje babička byla ve vesnici obviněna, že zapálila vlastní stodolu, která byla předtím zkonfiskována a převedena do majetku JZD, kam mí prarodiče odmítli vstoupit. Ani dobrovolně, ani pod nátlakem. A tak na ně soudruzi narafičili past a v noci stodolu zapálili. Obvinili moji babičku, že to udělala, a odvezli ji k výslechu do cely předběžného zadržení. Snažili se ji přinutit všemožným způsobem, aby podepsala doznání z nenávisti vůči mladému socialistickému zřízení. Když nechtěla podepsat, nutili ji násilím. Po celonočním výslechu, s podepsaným doznáním, ji pak vyhodili z okna (jako Jana Masaryka) a nechali ji umřít na dlažbě stanice StB. (Teď honem nevím, která to byla StB, jestli ta hodná nebo ta druhá).

Rodina byla zničena, její duch byl zlomen brutálním způsobem. Můj otec pak vystoupil na veřejné schůzi KSČ a označil komunisty za vrahy. Byl zatčen a bez soudu přidělen do praporu PTP na dobu blíže neurčenou. Pohyboval se v blízkosti seřadišť, odkud vypravovali transporty do gulagů na Sibiř. Když se kácí les, tak lítají třísky. Po necelých čtyřech letech se vrátil, oženil, a měl dva syny, kteří nerozuměli tomu, proč se jim ostatní děti smějí, že jejich otec je mukl. Mysleli si naivně, že to znamená něco jako umouněnec. Později se dozvěděli, že to je zkratka slov "muž určený k likvidaci". Ten, který nezapadl dobře do davu.

Můj otec se pokusil v letech1967 až 1969 o rehabilitaci a prošetření případu smrti své maminky, mojí babičky. Mnoho osob se s ním nechtělo vidět, schovávali se. (Záclony v oknech se pohybovaly). Mizely dokumenty. Už se nikdy nic nezjistilo...

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
41 komentářů
Ingrid Hřebíčková
To je taková hrůza, že nemám slov.
Zdeněk Pokorný
Nebojte se o mě. Jsem v pohodě. Se stavem věcí jsem dlouhodobě vyrovnaný.
Jitka Caklová
Pane Pokorný 13:30, hlavu vzhůru a pro ulehčení si pusťte "A "hrdý budžes" vytrval a neposkvrnil ústa ani hruď falešnou řečí." s Bárou Hrzánovou :-) :-)
Zuzana Pivcová
Nepsala jsem zde svůj názor k příspěvku pana Pokorného. Jako v jiných případech jsem vyšla z dokumentace, s kterou jsem v archivu přišla do styku, a uvedla jsem, že jsem se nesetkala s informací, že by u nás byly po Únoru vysílány transporty do pracovních táborů Gulagů v Rusku. Tím jsem nijak nechtěla zpochybnit Vaše vyprávění. Jako rodina jsme si užili také své. Děkuji za pochopení.
Soňa Prachfeldová
To byla strašná doba, v rodině jsme takové zlo nezažili, nám komunisté nechali jen holé životy, když nás vyhodili na dlažbu a ukradli nám dům. Je to pryč pane Zdenku, snažte se tím netrápil.
Libuše Křapová
Zdeňku, klid a zhluboka dýchat. To přejde. Prostě a zkrátka ... Dál snad už ani nemusím psát.
Zdeněk Pokorný
Cítím, že to na mě leze ... posttraumatický nervový syndrom z téhle diskuze! :-) :-) :-)
Šárka Bayerová
A zase, Zdeňku: je to marný...je to marný...je to marný... :-)
Jitka Caklová
Já například nezpochybňuji ani názory pana Jiřího Svobody, Zuzky Pivcové, ani Jiřího Dostala.
Zdeněk Pokorný
Paní Caklová, vím, že nic nezpochybňujete. Vyjádřil jsem se ke všem komentářům, ne k Vašemu.
Jitka Caklová
Umí si někdo představit s jakým posttraumatickým syndromem méněcennosti, ne jen zásluhou soudruhů učitelů, jsem se celý život musela vyrovnávat???
Jitka Caklová
Umí si někdo představit s jakým posttraumatickým syndromem méněcennosti, ne jen zásluhou soudruhů učitelů, jsem se celý život musela vyrovnávat???
Jitka Caklová
Umí si někdo představit s jakým posttraumatickým syndromem méněcennosti, ne jen zásluhou soudruhů učitelů, jsem se celý život musela vyrovnávat???
Jitka Caklová
Umí si někdo představit s jakým posttraumatickým syndromem méněcennosti, ne jen zásluhou soudruhů učitelů, jsem se celý život musela vyrovnávat???
Jitka Caklová
Ano pane Pokorný, souhlasím s Vámi, "jenom aktéři vědí" (ti co prožili), nikoliv z doslechu, nebo z přečteného. Proto jsem také v některém z komentářů napsala, že film Všichni dobří rodáci, je pouze slabý odvar toho, co se ve skutečnosti dělo. Vím a dobře si pamatuji co jsem prožila, coby dcera celoživotně soukromě hospodařícího rolníka a co mi ve škole tloukli do hlavy soudruzi učitelé. Co podle Vás zpochybňuji???
Zdeněk Pokorný
Znovu děkuji za Vaše komentáře. Všechny. I ty zpochybňující. A jenom aktéři tohoto příběhu vědí všechno. I to, o čem nelze psát. Např. jak se lidé dříve museli bez jakékoli pomoci vyrovnávat s tím, co dnes označujeme jako Posttraumatický nervový syndrom, z hrůz, které museli zakusit. Jak museli fungovat (s úsměvem i bez něj) v každodenním totalitním státě.
Blanka Lazarová
Pane Pokorný, děkuji za sdílení. Připojuji se k Daniele Ř., jejíchž názorů si nesmírně vážím. A vadí mi, když někteří zpochybňují zvěrstva, která probíhala, několika větami, působícími jako jedovaté šípy.
Jitka Caklová
Každý sám za sebe by měl nejlépe vědět, kolikrát "pádloval" a kolikrát se jen "vezl" v davu. Howgh!!!
Jitka Caklová
Pravda pane Dostal! Stále se halíme do falešného roucha monotónnosti a necháváme se pozvolna, jako ta žába, vařit za živa. Vyvolávání negativních emocí z dob minulých je k ničemu. Docela by mě zajímalo, kolik jednotlivostí, které níže vypsala paní Řeřichová, zažila na vlastní kůži. Nebojte, ona si to všechno co se kolem nás děje, Planeta Země s námi vyrovná. Se všemi, neboť nikdo není jen dobrý, nebo jen špatný ♥
Jiří Dostal
:-) Oceánová monotónnost lidských generací, jednou za pěkného, jindy za špatného počasí. Jakpak je dnes u nás doma? Jestlipak tam ještě hučí? Yes! :-)
Alena Velková
Daniela to vyjádřila i za mně.
Daniela Řeřichová
Pane Pokorný, vážím si Vašeho osobního svědectví. Mezi mými přáteli jsou lidé, kteří byli perzekvováni komunistickým režimem. Zůstávají solí této země, hrdí a nezlomní. Děkuji, že druhou polovinu svého života mohu prožívat ve svobodě, mohu veřejně sdílet své názory a žít podle svých představ. Mnozí zapomněli, že v letech 1948-1989 bylo v Československu 243 tisíc lidí umlčeno ve vězeních za své přesvědčení, 240 popraveno. Od listopadu 1989 nebyl nikdo za své názory odsouzen.
Zdeněk Pokorný
Děkuji za vaše příspěvky a přeji, abyste nemuseli prožít nic z toho, čím si prošla moje rodina.
Jiří Svoboda
Panu Pokornému bych rád také rád co nejzdvořileji sdělil, že chápu, že nechce polemizovat s názory na jeho příspěvek. Je tam opravdu tolik nesmyslů, že polemika k nim by byla zbytečná. Co se týče davové psychózy, nelze než souhlasit. Pamětníkům ještě nevymizel listopad 89. Nezapomenu na to , jak budoucí biskup Malý přiměl zpitomělý dav na Letné, aby se modlil Otčenáš. Ti kdo ho neuměli měli jen souhlasně mručet... Co se dělo potom, nemá cenu připomínat...
Daniela Lender Chaloupková
V návaznosti na některé příspěvky bych si dovolila připomenout hektický čas konce roku 1989. Kolik shořelo stranických legitimací, kolik dokumentů a materiálů se "ztratilo" nebo také skončilo v plamenech hranic, neboť se soudruzi báli .... Kolik událostí během desetiletí vlády "jedné strany" vůbec zdokumentováno nebylo, kolik lidí zaplatilo životem jenom proto, že "něco" viděli či byli "něčeho" svědkem. Vzpomeňme na ty, kteří zaplatili životem sovětskou okupaci. Jejich rodiny leckdy neměly ani šanci je před pohřbením vidět, falšovaly se úmrtní listy .... Stačí se jen ptát těch, co ještě žijí a pamatují ... Byť nemohou písemně doložit ...
Jitka Caklová
:-) Kolik lidí v 89. v "davu" cinkalo klíči od bytů, o které později přišli a zázraku se nedočkali. Dokud každý nezačne u sebe, vím, že pro "někoho" to je klišé, tak se smiřte s tím, že lepší to určitě nebude.
Šárka Bayerová
Nad některými příspěvky prostě rozum žasne a zůstává stát. Smiřme se s tím, lepší už to asi nebude...
Zdeněk Pokorný
Děkuji všem diskutujícím za vaše příspěvky. Dovoluji si vám co nejzdvořileji sdělit, že nebudu s nikým polemizovat a svůj příběh nějak upravovat nebo vylepšovat. Je můj a je autentický.
Romana Koníčková
Každá mince má dvě strany. Nebýt "davu" v 89 asi bychom čekali na zázrak ? A ty "pohybující se záclony" ? - dneska se neudává, ale hlásit by se to mělo :-)) a máme na to speciálního koordinátora :-(
Zuzana Pivcová
Z dokumentace Vojenského ústředního archivu, kde jsem pracovala 26 let, vím dost o PTP, ale nikde jsem nečetla, že se vypravovaly od nás v poúnorové době transporty do sibiřských gulagů, to opravdu ne, kdo v těch transportech byl?
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše