Od zrušení řádu Josefem II. nebyli na českém území žádní bosí karmelitáni až do 90. let minulého století. K pražskému Jezulátku je tehdy pozval kardinál Miloslav Vlk, protože kdysi právě zde tento řád působil. Měli mít na starosti pouze správu poutního místa. Pozvání přijali janovští karmelitáni a generální představený řádu rozhodl, že sem vyšle bratry Marca a Maura. V té době tu bylo už několik mladých mužů ve formaci ve Slezsku, v malé komunitě na faře v Horní Lomné. Po rozdělení Československa padlo rozhodnutí, že o Slovensko bude pečovat z Polska krakovská provincie, kdežto o Česko ta janovská. Karmelitáni tu zapustili kořeny a začala se rozvíjet struktura řádu, vznikl formační klášter ve Slaném a v průběhu roku 2020 se bosí karmelitáni nastěhovali do bývalého kláštera na Hradčanském náměstí, dnes nazývaného Fortna, když jim tyto prostory předaly (resp. odprodaly za cca 120 milionů Kč) bosé karmelitky, byť by bývaly mohly prostory odprodat pro komerční využití za mnohem vyšší částku, což si však nepřály.

Mimochodem o Fortně, kouzelném místě spirituality, jsem psal na i60 již v květnu 2023 (viz www.i60.cz/clanek/detail/32383/fortna-okouzlujici-misto-nejen-pro-rozjimani).

Komunita bosých karmelitek působila v Praze již v 17. století. První klášter Karmelu sv. Josefa byl vybudován na Malé Straně u kostela sv. Josefa. Součástí areálu byla i rozsáhlá zahrada (nyní Vojanovy sady). V roce 1782 byla komunita sester kvůli dekretům Josefa II. nucena svůj klášter opustit a odejít do exilu do Pohledu u Německého Brodu. Když jim bylo po 10 letech dovoleno vrátit se do Prahy, jejich dům byl již obsazený, a tak náhradou dostaly klášter původně patřící zrušenému mužskému řádu barnabitů s kostelem sv. Benedikta na Hradčanském náměstí. Tak začal v roce 1792 příběh bosých karmelitek ve Fortně. V roce 1950 komunisté sestrám klášter zabavili a odvezli je do internace. Z kláštera se stal vládní hotel, opravovali ho političtí vězni. V roce 1992 i díky přímé intervenci prezidenta Václava Havla byl karmelitkám klášter vrácen. V roce 2005 se po třiceti letech však kvůli malé zahradě a vzrůstajícímu hluku z turisticky vytěžovaného Hradčanského náměstí rozhodly hledat nový, vhodnější pozemek pro svůj život. Nalezly ho až v roce 2018, kdy zakoupily zemědělský statek spolu s přilehlými pozemky právě v obci Drasty od Vyšehradské kapituly, která areál obdržela v restitucích ve zcela zdevastovaném stavu. Začala adaptace zpustlých objektů na jejich nové sídlo. Po brigádách a prvotních pracích stavební firmy se karmelitky v únoru 2020 definitivně přestěhovali z pražské Fortny do provizoria v budoucím domě pro hosty.

Průběh výstavby od roku 2020 včetně prohlídky celého areálu si lze prohlédnout zde:

Jak neuvěřitelně velký kus práce se v areálu udělalo lze posoudit srovnáním s mými obrázky v tomto článku ze současnosti.

Takže touto rekapitulací zvu nejen Íčkaře na výlet do Drast. Dopravní spojení s Prahou zajišťují autobusy systému PID č. 374 na lince Praha-Kobylisy (zastávka je u Katastrálního úřadu) - Máslovice. 

Po výstupu z autobusu č. 374 v zastávce na znamení Klecany - Drasty můžeme vejít před námi napravo do ohrazeného lesoparku (zahrady) klášterního areálu. Je to příjemný meditační prostor volně přístupný veřejnosti. Hlavní vchod do areálu kláštera Karmel svatého Josefa, jak se tento areál oficiálně nazývá (karmel je hebrejsky zahrada), je po cca 150 metrech ve směru pokračování jízdy autobusu vpravo od hlavní silnice. V mříži vchodových dveří vlevo je znak bosých karmelitánů (společný i pro karmelitky).

Dominantou areálu je věž nově postaveného moderního kostela sv. Terezie z Ávily se třemi zvony. Mají názvy sv. Josef, P. Maria Karmelská a Všichni svatí Karmelu. Projekt kostela vypracovalo architektonické studio AV 19 manželů Michala a Radmily Iblových. Kostel byl dobudovaný v roce 2024 a 8. června 2024 ho vysvětil pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner, což připomíná pamětní deska. Fotografie z této události lze nalézt na odkazu https://clovekavira.cz/detail-galerie/a8291739-46b9-45e9-896a-91d55ed3ce66. Veřejná kaple v kostele je zasvěcena zakladatelce, sv. Terezii od Ježíše, jejíž relikvie je od data vysvěcení kostela zabudovaná v oltáři. Kaple má srdcovitý tvar se zvonicí vsazený do kvadratury se šípem, který má symbolizovat jednu z největších mystických milostí sv. Terezie, probodení jejího srdce andělem. Tuto Tereziinu milost zobrazuje oltářní obraz Vidění svaté Terezie zhotovený akrylem na překližce akademickým malířem Milivojem Husákem. Na něm anděl jemně drží šíp právě k probodení srdce. Z kaple mohou karmelitky přejít do tzv. Rajské zahrady, která však již spadá do klauzury (veřejnosti nepřístupné prostory kláštera).

Součástí kostela je též krypta. Součástí krypty je modlitební prostor a malé historické muzeum. Středobodem krypty je však prosklená barokní skříň, schraňující mumifikované tělo Marie Elekty. Marie Elekta od Ježíše, vlastním jménem Kateřina Tramazzoliová byla karmelitánská řeholnice, zakladatelka klášterů bosých karmelitek. Narodila se v italském městě Terni 28. ledna 1605 v rodině zchudlého šlechtice. Do kláštera bosých karmelitek ve svém rodném městě vstoupila společně se sestrou Lucií ve svých 21 letech. 1. září 1656 přicestovala do Prahy, aby zde se spolusestrami z Vídně a Grazu založily místní klášter. Zemřela 11. ledna 1663 ve svých 58 letech. Tři roky po její smrti bylo po otevření hrobu shledáno její tělo neporušené. Ostatně ohledně její mumifikace existuje spousty záhadných jevů (viz např. https://adoc.pub/pirozena-mumie-matky-marie-elekty-od-jeie.html). Údajně je to jediná mumie na světě v sedící poloze. Později byla mumie sedící na židli vystavena v boční straně presbytáře kostela sv. Benedikta na Hradčanech.

Jelikož matka Elekta byla vždy tam, kde se nacházela komunita jejích sester, při první internaci v 18. století si zachovalé tělo matky Elekty sestry odvezly s sebou do Pohledu. V době komunistické internace to nebylo možné, proto muselo její neporušené tělo zůstat v kostele sv. Benedikta. Údajně se jí komunisté báli, a tak ji zazdili do výklenku boční strany presbytáře kostela. Do krypty kostela v Drastech ji převezly karmelitky v náručí (vážila údajně 7 kg), když cestou byl ještě v nemocnici proveden její rentgen. Při něm se zjistilo, že matka Elekta neměla osteoporózu a její klouby zůstaly zcela pohyblivé. V kryptě je její tělo uchováváno od června 2024. Ze získaných poznatků byl dokonce sestaven její portrét.

Hned za vchodem do kláštera je vpravo mimo klauzuru tzv. fortnové křídlo. Jsou v něm dílny a sklady materiálu sester a také obchůdek se suvenýry. Mimo jiné je nabízen stolní kalendář již na rok 2026.

Součástí areálu je i původní stavba hned vpravo za hlavním vchodem, tzv. Panský dům či zámeček, který v bývalém hospodářském statku tvořil dominantu dvora. Sloužil jako sídlo majitele statku, po znárodnění v něm byly kanceláře JZD Klecany Větruše. Po opravě v současnosti jako Dům Navštívení nabízí jednotlivcům, rodinám i společenstvím možnost odpočinkových i duchovních pobytů. Součástí je k rozjímání komunitní místnost.

V areálu je dále vlevo od hlavního vchodu 11 bytových jednotek, které karmelitky pronajímají svým příznivcům. Jiné stavby však ještě stále čekají na opravy. Sestry např. chtějí někam umístit občerstvení, které zatím v areálu chybí. Stav areálu k prosinci 2024 zmapovaný dronem lze shlédnout na odkazu https://www.youtube.com/watch?v=tqsVJhHAvVU&t=1s (odtud pochází i úvodní snímek k tomuto článku).

V celém areálu sídlí 10 bosých karmelitek, přičemž kapacita je až pro 21člennou komunitu sester. Ty si vychovávají dorost – noviciát trvá 2 roky, pak novicky skládají slib na 1 až 3 roky a následně po složení věčného slibu dostanou napořád černý závoj.
Sestry bosé karmelitky tak v Drastech vybudovaly nejen domov pro sebe, ale i místo pro odpočinek, ztišení a setkání s Bohem pro nás ostatní (https://bosekarmelitky.cz).

Areál je ideální navštívit v rámci nějaké organizované akce (např. https://www.youtube.com/watch?v=60d2zCZ-GYQ). Já osobně jsem ho navštívil přes agenturu Porta Praga (www.portapraga.cz). Jiná nadcházející akce se koná 19. září 2025, kdy komentovanou návštěvu a prohlídku areálu organizuje obecně prospěšná společnost Právě teď! o.p.s., která se věnuje aktivitám pro tzv. aktivní seniory zejména v Praze – viz https://pravetedops.cz/2025/08/15/zarijovy_program_2025/ (vstupné 100 Kč bude vybráno na místě a bude věnováno na budování kláštera). V kostele se rovněž konají mše (viz https://karmeldrasty.eu/kostel-a-mse-svate/mse-svate-a-intence/).

Zde bych mohl tento tip na výlet ukončit a autobusem se vrátit zpět do Prahy. Kdo by ale chtěl, může pokračovat pěšky podél plotu ohrazeného lesoparku klášterního areálu (po vyjití dvířky se dát doleva) stezkou mezi poli do nedalekých Klecan. Orientačním bodem je zdaleka viditelná kulovitá vodárenská věž. Na náměstí to trvá necelou hodinu (3 km). V Klecanech je také zámek, bohužel v současnosti není přístupný veřejnosti. Lze se tam však najíst a občerstvit. Pak lze pokračovat silnicí „Do Klecánek“ dolů k Vltavě, pokochat se tamním prostředím a do Prahy Kobylis odjet autobusem č. 371 nebo zahnout doleva a jít pobřežní cestou proti proudu Vltavy, minout jez a malou vodní elektrárnu Klecany, posedět a osvěžit se v některém z občerstvení u břehu a přívozem Klecany – Roztoky (viz www.privozklecany.cz) se dostat na druhý břeh Vltavy atd. atd… zkrátka pokračovat dle svých dalších představ.

Další využité zdroje:

https://karmeldrasty.eu

https://cs.wikipedia.org/wiki/Drasty

https://fortna.eu/co-je-fortna/pribeh-mista/historie-klastera/

https://ceskegalerie.cz/cs/sakralni-umeni/drasty-moderni-klaster-nasi-doby

https://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Elekta_od_Ježíše