Muzeum má největší sbírku parních lokomotiv na našem území, z nichž některé pamatují ještě období Rakouska-Uherska. Předchůdcem dnešního depa v Lužné byla výtopna Lužná-Lišany, jež vznikla pro potřeby trati Buštěhradské dráhy z Kladna do Chomutova v roce 1871. K návštěvnickým lákadlům patří také modelové kolejiště a jízdy na úzkorozchodné drážce v areálu muzea s parní lokomotivou Krauss z roku 1912. O historii, expozici a některých exponátech se lze dočíst na tomto odkazu.

V červenci a srpnu je muzeum otevřené úterý až neděle od 9:30 do 17 h, v září a říjnu stejně, ale jen ve dnech sobota, neděle a svátky. Plné vstupné je 240 Kč, snížené pro děti od 6 do 15 let a seniory 65+ činí 180 Kč a platí se i za psa, který musí mít povinně náhubek (50 Kč). Slevu na vstupném 20 % na plném a sníženém vstupném obdrží každý, kdo předloží vstupenku z objektů Národního technického muzea v Praze na Letné do 3 měsíců od jejího zakoupení. Do muzea se lze ale dostat i zdarma, a to na voucher, který lze získat v aplikaci Českých drah (www.cd.cz) za každých 100 bodů (body se v aplikaci připisují a sčítají za nákupy jízdenek). Voucher má platnost jeden rok od stažení. V ceně jsou komentované prohlídky v českém jazyce.

Každou první sobotu v měsíci do září včetně a také první víkend v říjnu se můžete svézt z Prahy, Kladna nebo Stochova do Lužné u Rakovníka přímými historickými vlaky včetně parních vlaků. Jízdenka z Prahy Smíchova stojí pro všechny, tedy i seniory 65+, stejně, a to 160 Kč, snížená pro děti 6 až 15 let je za 130 Kč. Taktéž zpáteční. Lze jet také z Lužné do Rakovníka (a zpět) nebo z Lužné do Řevničova apod. Podrobnosti viz zde. 

Na výlet jsem zvolil pátek a jízdu rychlíkem společnosti Arriva z Prahy – nádraží Veleslavín (dostupné na stejnojmenné stanici metra A) do Lužné u Rakovníka, která trvá přesně hodinu a na rozdíl od jiných spojů vlaky ČD je s Arrivou bez přestupu. Jízdenka pro seniora 65+ stojí v aplikaci ČD 62 Kč. Odjezd je v 9:19. Muzeum se nachází v těsné blízkosti stanice Lužná u Rakovníka a cestu k němu od nádraží vyznačují ukazatele. Vyjde se z nádraží a vlevo po silnici se dojde k odbočce doleva přes trať ke vchodu do muzea.

Za pokladnou po vejití do areálu nás přivítá poutač s nabídkou akcí v areálu ČD muzea. Upoutají též první historické plakáty ČD muzea. Po pravé straně čeká vláček na návštěvníky, kteří se chtějí projet po areálu ČD muzea. Je k dispozici rovněž plánek výstavního areálu.

Prohlídku je vhodné začít v budově před námi, kde je železniční a zabezpečovací technika, různé historické artefakty a vybavení související s provozem dráhy, např. vybavení dispečerské místnosti a řídící pult, historická tabule příjezdů a odjezdů a klasické jízdenky na tvrdém papíru, tak jak je zná naše generace z mládí, výdejna jízdenek a dále modely, např. lokomotivy zvané Ušatá, vagónků a mašinek (známé bylo za našich časů PIKO z NDR), historické štítky výrobců lokomotiv v Československu atd.

A pak se už vyjde do volného prostoru areálu ČD muzea, kterému vévodí točna a depa s ocelovými legendami (viz též úvodní obrázek k tomu článku). Vystaveno je přes 30 parních lokomotiv, dieselové lokomotivy a motoráky. Do některých historických lokomotiv lze vlézt, jak dokládá obrázek s autorem tohoto článku.

Vystaveny jsou rovněž vagóny, např. historický pivovarnický vagón krušovického pivovaru, zelený poštovní vagón, vagón požárního vlaku a stylový restaurační vůz. V něm lze zahnat hlad a žízeň za přijatelné ceny - např. turecká káva 40 Kč, cappuccino 55 Kč a vídeňská káva 60 Kč. Já zvolil pivo Bakalář z rakovnického pivovaru, půllitr za 40 Kč.

K zajímavostem patří salonní vůz, který používal prezident Tomáš Garrigue Masaryk a sloužil i dalším prezidentům až do roku 1967. Znovuzprovoznění se dočkal v květnu 1991. Jeho historie je uvedena na informačním panelu. Je ukrytý v depu úplně vpravo za zavřenými dveřmi a přístup k němu je možný pouze s průvodcem. Jeho součástí je jídelní a lůžková část.

Celá prohlídka ČD muzea i s občerstvením trvá cca 2 hodiny, pro fajnšmekry šotouše, tj. fanoušky železniční dopravy, pochopitelně déle. A co tedy dále? V Lužné se nachází ještě Muzeum amerických veteránů, které je od ČD muzea vzdálené pěšky 2 km, chůzí tedy cca 32 minut (totéž zpět), od nádraží pak ještě plus 6 minut (2x - tam a zpět). Otevřeno má ale jen v sobotu a neděli a pouze v červenci a srpnu již od úterý do neděle, vždy od 10 do 17 h (www.jkclassics.cz/l/us-racket-trucks-2024/). 9. srpna 2025 od 10 do 17 hodin tam proběhne akce US RACKET TRUCKS 2025. To kdybyste měli zájem…

Výlet v této fázi lze ukončit návratem z Lužné u Rakovníka do stanice, z níž se vyjíždělo.

Nebo lze z Lužné u Rakovníka pokračovat vlakem do Rakovníka a ten si prohlédnout.

Anebo si lze udělat pěší výlet lesem do Krušovic a z Krušovic se přesunout do Rakovníka. Zvolil jsem tuto variantu, kterou jsem si nazval „pivní“. Vrátil jsem se z ČD muzea přes trať zpět na silnici a po ní doleva pokračoval směrem dále od nádraží až k odbočce modré turistické značky vlevo od silnice. Lesem se dojde k rozcestníku Sládkův kříž. Tam lze uhnout doprava a dále po modré (a posléze po červené) pokračovat až do Krušovic (cca 4,5 km) nebo zvolit cestu neznačenou pokračující rovně směrem, kterým jsem přišel, která se podle mapy jeví o dost kratší. Tak tu jsem zvolil. Nicméně komplikace nastala v okamžiku, kdy tato neznačená cesta končila Na Prachárně u objektu společnosti Explosia, která (asi z důvodu utajení) na mapě není vyznačená. Vracet jsem se nechtěl, a tak jsem objekt podél plotu začal obcházet zleva. Vedle mne ještě více vlevo bylo slyšet občas projíždějící auta po silnici. Tak jsem na ni došel a pokračoval po ní klesajíce až do Krušovic.

Krušovice jsou malá obec s cca 650 obyvateli. Nejznámější je v ní pivovar. Ten byl celkem sto let ve vlastnictví české královské koruny. V roce 1583 ho koupil král český a císař římský Rudolf II., který vaření piva velmi podporoval a pivo si nechal vozit i na Pražský hrad. Po privatizaci v rámci kuponové privatizace ho v roce 1994 koupil německý pivovar Binding-Brauerei AG a ten ho prodal v červnu 2027 současnému vlastníkovi, nizozemskému pivovaru Heineken (více podrobností na https://cs.wikipedia.org/wiki/Královský_pivovar_Krušovice). Jelikož pamatuji doby v 90. letech, kdy to na nádvoří pivovaru žilo, jedlo se a pilo, byl jsem překvapený, jak to tam vypadalo nyní. Hodinu po poledni mrtvo, přestože letitý poutač sděloval něco jiného. Tak chci jen doufat, že alespoň platí možnost prohlídky pivovaru v pondělí a sobotu (bez předchozího objednání do 10 osob, vstupné s degustací je 160 Kč, pro seniory 65+ 110 Kč). Tak jsem si aspoň prohlédl Památník padlým a novorenesanční dvoupatrovou budovu Husovy školy se sgrafitovou výzdobou na fasádě. Byla vystavěna v letech 1914-1915 podle návrhu českého architekta 20. století Ladislava Skřivánka, kterého do Krušovic přivedl místní rodák a patriot, malíř Václav Rabas (více podrobností na https://cs.wikipedia.org/wiki/Husova_škola_(Krušovice)). A pak jsem se rozhodl přemístit do Rakovníka autobusem 580 (jede ve všední den každou hodinu 3 minuty po celé, seniorské jízdné 15 Kč) ze zastávky umístěné naproti budovy pošty, a to do zastávky Rakovník, V Jamce (případně o jednu dále Čs. legií). Nicméně kdo by chtěl zakončit výlet již zde, může nastoupit opačným směrem na autobusy PID 305 či 415 do Prahy Zličína na metro B.

Po výstupu v zastávce V Jamce se směrem doleva ulicí Vysoká a dále stále rovně za pár minut ocitneme ve spodní části Husova náměstí. Pokud bychom po pár metrech uhnuli znovu doleva, ocitneme se u Rabasovy galerie sídlící v objektu bývalé synagogy a dojdeme-li ještě dále až na konec ulice Vysoká, uvidíme Vysokou bránu, nejvyšší bránu v Rakovníku s věží o výšce 46 metrů rozdělenou do 5 pater. Pak se ale musíme vrátit zpět a jít na náměstí.

Rakovník je město památek, piva a renesančních povídek Zikmunda Wintera. Původní trhová osada připomínaná již roku 1257, náležela k panství křivoklátskému. Král Václav II. ji v roce 1286 povýšil na město, královským městem ji učinil císař Rudolf II. listinou ze dne 27.7.1588.

Půjdeme-li od spodní do horní části Husova náměstí, uvidíme všechny zajímavosti. Napravo barokní patrovou radnici s hranolovou hodinovou věží (https://cs.wikipedia.org/wiki/Rakovnická_radnice), naproti ní restauraci U Černého orla, kde se lze dobře najíst a napít (ale nečepují zde pivo Bakalář!), dále uprostřed náměstí Mariánský sloup z roku 1749 vysoký 12 metrů (https://cs.wikipedia.org/wiki/Mariánský_sloup_(Rakovník)) a pokračujeme-li dále, na Husovo náměstí navazuje Žižkovo náměstí, kde je po levé straně Městská knihovna (https://cs.wikipedia.org/wiki/Městská_knihovna_Rakovník), před níž je od roku 2024 za rohem na chodníku umístěna socha Čtenář v křesle od Jaroslava Róny (předtím byla od roku 2019 umístěna na náměstí Franze Kafky na Starém Městě v Praze 1) a posléze Velká zvonice vlevo od kostela sv. Bartoloměje (zaujme mozaika před vchodem do kostela – podrobně viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Bartoloměje_(Rakovník)), za nímž je Pražská brána a Muzeum TGM. Mezi Velkou zvonicí a Pražskou bránou vede kolmo do kopečka krátká slepá ulice V hradbách, po jejíž pravé straně je poslední roubený dům v centru města, tzv. Lechnýřovna. Po rekonstrukci byla pro veřejnost otevřena v červenci 2012 a slouží jako výstavní prostory. V přízemních prostorách je stálá expozice loutek (www.infocentrum-rakovnik.cz/roubenka-lechnyrovna/).

Závěrem se nelze nezmínit o rakovnickém pivovaru. V loňském roce oslavil 570.výročí vaření piva v Rakovníku. Nicméně jeho historie je pohnutá. Po privatizaci roku 1991 se jej snažil vlastník pronajímat, ale klesal odbyt i zisky, až v dubnu 1997 byl vlastníkem, společností Pivovar Rakovník, zrušen. Znovu se začalo pivo vařit od 9. srpna 2004 a v letech 2005 až 2010 se několikrát měnil vlastník, až od 9. srpna 2010 pivovar koupila nadnárodní společnost obchodníků s pivem a jako akciová společnost Tradiční pivovar v Rakovníku se sídlem na Kypru ho provozuje dosud (https://cs.wikipedia.org/wiki/Pivovar_Rakovník a https://pivobakalar.cz). Pivovar nedělá exkurze pro návštěvníky, ale příležitostně pořádá akce s hudbou na pivovarském dvoře (naposledy to bylo 21.6.2025 – Vítání léta). Pivovar ohraničují ulice Havlíčkova, Vysoká a Palackého – ta je prodloužením spodní části Husova náměstí.

Výlet lze zakončit na autobusovém nádraží, na které vede ulice Nádražní kolmá na Husovo náměstí naproti Městské knihovně (pěšky cca 9 minut). V rámci PID jede linka 304 na pražský Vypich a linka 404 na Zličín (senior s lítačkou zaplatí 15 Kč).

Tento tip na výlet má výhodu v tom, že má více možnosti zakončení – buď hned v Lužné po návštěvě ČD muzea a případně i Muzea amerických veteránů, což by mohla uvítat zejména vnoučata v doprovodu babiček, dědečků či rodičů, nebo po následné prohlídce Rakovníka, nebo po pěší cestě přírodou do Krušovic anebo po absolvování celého okruhu Lužná – Krušovice – Rakovník.

Při této příležitosti pouze upozorňuji na to, že před rokem jsem zde uveřejnil tip na výlet, který je v těchto prázdninových měsících rovněž stále aktuální, a to ze Solvayových lomů přes Svatý Jan pod Skalou do Berouna zakončený v pivovaru Berounský medvěd  (www.i60.cz/clanek/detail/34772/tip-na-vychazku-ze-solvayovych-lomu-pres-svaty-jan-pod-skalou-do-berouna).

Takže turistice a poznávání zdar!