Moravské Budějovice leží na pomyslné hranici Vysočiny a jižní Moravy a protéká jimi říčka Rokytka. Vznik města se datuje na přelom 12. až 13. století. Písemně jsou poprvé zmíněny r. 1231 v listině papeže Řehoře IX., který tak vzal pod svou ochranu vdovu po Přemyslu Otakarovi I. Konstancii Uherskou i s jejími věnnými statky. Dosavadní privilegia potvrdil městu r. 1498 král Vladislav II. Jagellonský a věnoval mu pečeť a znak.

Dominantou znaku města je zbrojnoš v brnění, držící v pravé zvednuté ruce tasený meč a opírající se o zlatý štít se dvěma černými zkříženými ostrvemi nad černě prolomenou bránou se zlatou vytaženou mříží a po stranách otevřenými zlatými vraty s černým kováním. Ve zlatém štítu je stříbrná kvádrová hradba s cimbuřím, nad níž se zvedají dvě stříbrné kulaté kvádrové věže (rovněž s cimbuřím). Každá má jedno černě prolomené okno.

V Moravských Budějovicích se vystřídalo několik majitelů. Za Valdštejnů (od r. 1522) se město rychle rozvíjelo. Pánové ze Schaumburka vystavěli budějovický zámek. Další majitelé Wallisové zde pobývali až do roku 1848. V roce 1945 bylo panství vyvlastněno. O rok později získalo zámek i s nádvořím a hospodářskými budovami do svého majetku město a bylo rozhodnuto o zřízení muzea v těchto prostorách.

Původ barokního zámku se datuje do r. 1666. Byl postaven na místě, kde předtím stály měšťanské domy a radnice. Pod novější omítkou jsou patrné zbytky sgrafitové výzdoby a figurální i ornamentální malby v interiérech. V zámku je umístěno muzeum řemesel, dokumentující téměř třicet městských řemesel a živností. Mezi unikáty patří zachovalá dílna cínaře, zbrojaře, pilníkáře, perleťáře či bednáře. Kromě toho muzeum představuje historii města a zámku za posledních majitelů hrabat Wallisů a Schaffgotschů.

Mezi významné měšťanské stavby patří budova radnice. Výstavba je renesanční, dílčí zásahy klasicistní, povrchová úprava průčelí se uskutečnila ve 20. letech 20. století. Objekt je hodnotný klenutými vnitřními prostorami a renesančním tympanonem vjezdu.

Budova Městské spořitelny byla postavena v letech 1925 až 1927 podle projektu významného architekta Vlastislava Hofmana a je ukázkou českého kubismu. Ze skromných začátků se vypracovala mezi největší peněžní ústavy jihozápadní Moravy, od r. 1928 dokonce působila jako pobočka Národní banky československé. Fasáda z umělého kamene má výrazné plastické členění, v němž dominuje široký, ústupkově profilovaný, pás lemující celý obrys budovy.

Na prostranství mezi muzeem a spořitelnou byl na přelomu 70. až 80. let minulého století postaven padlým občanům města Památník věčné slávy, lidově nazývaný „Andula“.

Národní dům letech vystavěla vlastním nákladem Vzájemná záložna (první finanční ústav v Moravských Budějovicích) v letech 1892 až 1893. Dnešní Kulturní středisko Beseda a zároveň sídlo turistického informačního centra vzniklo sloučením a přestavbou tří domů. 

Další pozoruhodnou stavbou města je renesační dům ze 14. století se středověkými základy, zdobený sgrafity, cimbuřím a arkýřem. V 19. století prošel gotizujícími úpravami. V současné době zde najdete Erbovní vinárnu.

V zámeckém parku jsem narazila na podivuhodný strom. Domnívám se, že jde o katalpu trubačovitou, ale jistá si nejsem (cedulka nebyla). Ještě jedno foto je v galerii. Najde se mezi íčkaři znalec? 

Bývalé Masné krámy jsou součástí muzea řemesel a představují zaniklá nebo zanikající venkovská řemesla. Od 16. století fungovaly masné krámy až do r. 1837 uprostřed současného náměstí Míru. Stávající klasicistní objekt z let 1837 až 1839 má dochovanou vnitřní dispozici s původně 12 obchody, do nichž se vchází z malého dvorku. Z památkového hlediska jde o mimořádně hodnotnou a výjimečnou stavbu s netradičním půdorysem a tvarem střechy, která je nedílnou součástí historického centra a vypovídá o někdejším způsobu života ve městě.

Barokní fara je chráněnou kulturní památkou s pamětní deskou pátera a spisovatele Václava Kosmáka, autora prvních fejetonů, tzv. kukátek, ve štítě.

Farní areál s hradbami a blízkým kostelem svatého Jiljí vytváří sakrální a urbanistický celek. Na západní straně navazuje fara na městské opevnění s válcovou baštou, na severní straně farní parcely je k hradební zdi přistavěno hospodářské přízemní křídlo. 

Pozůstatky hradeb a fara leží na tzv. pararulové vráse. Tento vzácný geologický útvar vznikl na skalním ostrohu během tzv. kadomského vrásnění (neboli horotvorné činnosti)  přibližně před 600 až 800 milióny lety. Jedná se o geologickou raritu, která není jinde v ČR k vidění. 

Pozdně gotická, barokně upravená jednolodní kaple sv. Anny se zvonicí byla pravděpodobně postavena v r. 1406 u špitálu na předměstí zvaném Dolní Víska. V průběhu let prošla mnohými stavebními úpravami a byla dvakrát přesvěcená (původně byla zasvěcena sv. Janu, zřejmě Nepomuckému). V 17. století ji zasvětili sv. Markovi, v 18. století byla definitivně zasvěcena sv. Anně. V této kapli údajně spočinulo na jednu noc i tělo českého krále Přemysla Otakara II., když bylo v r. 1297 vezeno ze Znojma do Prahy. Tato stavba je posledním zbylým dokladem středověkého špitálu na periferii města. Ve 2. polovině 16. století byla fasáda sgrafitově omítnuta, při obnově v letech 1715 až 1720 barokně přestavěna a zaklenuta loď. Během oprav v letech 1985 až 1988 byl vlastní špitál zbořen, zbyl pouze útvar dnešní sakristie přiléhající k severní boční stěně lodi.

Hladovým návštěvníkům Moravských Budějovic mohu doporučit výbornou kuchyni, přiměřené ceny, ochotnou obsluhu a příjemné prostředí v hotelu Grand na náměstí Míru a mlsalům vynikající zmrzlinu (nebo kávu a zákusky) v cukrárně MUFin coffee & cakes na náměstí ČSA.

Veškeré informace jsem získala od příjemné paní v infocentru a z turistických průvodců. Doporučit mohu ještě následující webové stránky: 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Moravsk%C3%A9_Bud%C4%9Bjovice

https://www.mbudejovice.cz/pamatky%2Da%2Djine%2Dzajimavosti/d-370773/p1=41859