Když jsem přebírala třetí místo za film Život s gamblerem na celostátní přehlídce České vize v Ústí nad Orlicí, nemohla jsem tomu vůbec uvěřit. Už zisk třetího místa v regionálním kole a následné postoupení do vyšší soutěže jsme vnímali jako velký úspěch. O to víc mě překvapilo samotné ocenění.
Dokument přitom vznikl bez jakýchkoliv dotací a sponzorů, v podstatě ho režisér Pjeer van Eck dělal na koleně, bez jakékoli mediální podpory, a ještě o tématu, u kterého si všichni myslí, že když zavřou oči, tak zmizí.
Navíc se bohužel nepovedla ani samotná čtvrteční projekce. Do té doby jsem film na velkém plátně neviděla. Jenomže technické problémy způsobily, že hudba zněla nepříjemně hlasitě a po pár minutách se zastavil i samotný film. Pak se znovu rozběhl a už to bylo koukatelné. Přesto jsem chvílemi měla pocit, že se dívám na příběh někoho cizího, a i když jsem se snažila, přemohl mě jeden okamžik natolik, až jsem si pak do závěrečných titulků utírala slzy.
Ta cesta od skutečnosti k filmu byla totiž pro mě velice dlouhá, bolestná a určitě bych byla raději, kdybych nikdy nic takového nemusela natočit. Občas jsem si rovněž říkala, co by si o tom pomyslel muž, o němž to celé pojednává. Ale znala jsem ho velmi dobře a už za svého života poskytl anonymní zpověď Českému rozhlasu coby varování. Možná už tehdy věděl, že se tohoto prokletí nebude schopný vzdát. Vždycky opakoval – já jsem vůbec na začátku nevěděl, že můžu být na hře závislý.
Samozřejmě tím dokumentem jsme chtěli docílit hlavně toho, aby se o tom krutém a nepěkném tématu začalo alespoň trochu pravdivě mluvit. Navíc nikdo předtím neudělal to, že by stejně jako Pjeer vzal kameru a šel šest týdnů po sebevraždě gamblera natočit pozůstalé. Držíme tím pádem neveselé prvenství a v tom také tkví největší síla mé tehdejší výpovědi.
A přesto všechno mnozí lidé stále nechápou, o jak velkou časovanou bombu jde, protože dnes sází i děti na základních školách. Ale pořád a úspěšně se o tom mlčí, což mě mrzí vlastně nejvíc. Zároveň vím, že jsem pro to udělala, co jsem mohla.
Nemůžu totiž chodit po světě a prosit své známé a přátele, aby film sdíleli, nemůžu přemlouvat média, aby o tématu psala. Můžu jen vděčně poděkovat všem těm nelhostejným lidem, co chápou, proč musíme i o takových neveselých věcech mluvit, a především pak musím poděkovat oněm 36 000 divákům, kteří se na film podívali, čímž naše snaha dostala ten jediný opravdový smysl. Ceny jsou totiž už jen takovou drobnou sladkou odměnou.
Pošlete odkaz na tento článek
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %